Možnost parkovat před domem bychom neměli brát jako samozřejmost, říká šéf parkovací technologické společnosti EasyPark

Plán vedení města Prahy zvýšit cenu parkovného pro své občany ze současných 1200 korun i několikanásobně vzbudil velký ohlas i odpor. „Otázkou zůstává, zda by město mělo dotovat své rezidenty, konkrétně ty, kteří chtějí parkovat svá auta na ulicích,“ říká Patrik Piščák, ředitel specializované technologické společnosti EasyPark Group pro Česko a Slovensko. Nadnárodní skupina, jíž je součástí, byla založena ve Skandinávii v roce 2001. Postupně se stala globální a má parkovací byznys v Severní Americe, Velké Británii, Evropě i Austrálii.

Co bude znamenat konec parkování elektromobilů v Praze zdarma od poloviny roku 2025? Už máte nějaké informace, kolik by mohli majitelé v Praze platit?

Tuto problematiku s námi magistrát neřešil. Vlastní odhady jsme si nedělali, mimo jiné i proto, že v Praze a v celém Česku je registrováno poměrně málo elektromobilů – přibližně 30 tisíc vozů. To je v zásadě zanedbatelné množství. Proto by odložení placeného parkování elektromobilů bývalo mohlo být rozumným krokem.

Má se podle vás cena parkovného pro auta se spalovacími motory a elektroauta srovnat? Na ulici zabírají místa stejně.

To záleží na strategii, kterou má daný stát. Je to spíše filozofická otázka – zda by město mělo v tomto ohledu zastávat roli státu, případně doplňovat jeho strategii. Na druhou stranu souhlasím, že auto zabírá na ulici stejný prostor bez ohledu na typ pohonu.

Obyvatelé Prahy dnes platí 1200 korun za první auto, za druhé stejného majitele 7000. Město uvažuje zvýšit částku pro první vůz na několikanásobek. Vidíte pro takový krok opodstatnění?

Zvýšení cen parkovacích oprávnění má svou logiku, protože se dlouho neměnily. Je to samozřejmě velmi ostrý skok, který finančně zatíží řadu domácností. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že průměrné platy v Praze jsou vyšší než v jiných částech republiky a město disponuje velmi kvalitní městskou hromadnou dopravou. Jenže lidé nejsou motivováni hledat alternativní řešení. V Praze stále převládá představa, že každý má mít možnost zaparkovat přímo před svým vchodem.

Dobře, ale jakou službu dostane ten, kdo bude platit násobnou částku než dnes, aniž by měl jistotu, že zaparkuje blízko domova?

Rezident za tuto částku nedostane žádnou novou službu. Cílem Prahy je spíše přenastavit systém a motivovat lidi k využívání alternativních způsobů dopravy nebo ke snížení počtu aut.

Takže podle vás mají města a obce vychovávat své obyvatele?

Nemyslím vychovávat, ale je důležité nastavit pravidla, která by lidi přiměla zamyslet se nad svými návyky. Měli by si položit otázku, zda je opravdu nutné parkovat dvěma auty před vchodem, když jedno z nich může být zaparkováno o kousek dál, například na soukromém parkovišti. Parkování přímo před domem na ulici bychom neměli vnímat jako samozřejmost.

Vy provozujete službu pro parkování na ulici. Pokud zvolím možnost parkování v Praze přes vaši aplikaci, platím zhruba o 15 procent navíc oproti ceníku. Zároveň pokud to zaplatím přes web MPLA, který provozujete od roku 2023 také vy, zaplatím pouze fixní částku bez přirážky. Proč si u vlastní aplikace účtujete poplatek?

Zatím to je tak, že máme s TSK (Technická správa komunikací – pozn. red.) dvě smlouvy. Jednu na naši vlastní aplikaci. U ní je provize, kterou Praha platí provozovatelům, jichž je víc, zhruba čtyři procenta z každé platby. Pokud při parkování dáte přednost naší aplikaci, máte dvě možnosti: buď zaplatíte 15 procent navíc, nebo si můžete pořídit předplatné za 69 korun měsíčně, se kterým platíte jen stanovenou částku bez dalších poplatků. Ve druhé smlouvě figurujeme jako subdodavatel – zde dodáváme službu aplikace virtuálních parkovacích hodin či webu MPLA, za ni dostáváme měsíční poplatek v řádech nižších desítek tisíc korun a máme refundována dvě procenta z celkových transakčních nákladů spojených se zpracováním platby. Za těchto finančních podmínek je obtížné zajistit odpovídající kvalitu jako v aplikaci. Obě smlouvy zatím poběží paralelně, nicméně postupně v aplikaci MPLA převádíme všechna města na EasyPark a na webu zůstane jen základní služba s omezenou funkcionalitou. To znamená jen zaplacení či prodloužení parkovného.

K zaplacení parkování na ulici lze v Praze využít už několik aplikací.

Foto: Shutterstock

Když vím, že cena parkovného je 60 korun, tak s tím počítám a nechci platit navíc 15 procent nějaké třetí straně. Za co tedy platím těch 15 procent navíc?

Poplatek za parkování je dnes cenou za zábor místa a platíte za to městu. V tom není žádná jiná služba. My za poplatek či předplatné například nabízíme, že naši aplikaci můžete používat napříč městy, a to i po Evropě. Vždycky víte, že můžete použít aplikaci, kterou znáte a máte ji v mobilu. V některých městech v Evropě, bohužel ne zatím v Praze, se v ní můžete podívat na běžnou obsa­zenost v dané ulici. Navíc v aplikaci můžete parko­vání zkrátit a předčasně zastavit, takže zaplatíte jen dobu, po jakou jste tam stál. Strháváme peníze až ve chvíli, kdy parkování ukončíte. Takže když někde máte třeba parkovné 90 korun a odjedete po 40 minutách, zaplatíte jen 60 korun. Naše aplikace může být i v infotainmentu vašeho auta, jako jsou Apple CarPlay či Android Auto.

Plánujete zavést mapování obsazenosti i v Praze?

Máme to v plánu, souvisí to ale s výší nákladů. Je třeba dlouhodobě mapovat celou síť ulic v Praze, a to v různých denních hodinách.

Proč si město nemá parkovací aplikace zajistit samo?

Myslíme si, že město by v tomto ohledu nemělo zastávat roli trhu. Tedy provozovat svou aplikaci. Pokud ano, má jen poskytovat základní službu, jakou je parkovací automat nebo základní webová aplikace. Proto prosazujeme otevřený trh. To znamená, že každý provozovatel parkovací aplikace má na něj přístup po splnění jasně daných pravidel, které město samo stanovuje. Město v otevřeném systému v žádném případě nikomu z poskytovatelů neplatí žádnou provizi, aby je motivovalo chovat se tržně, inovovat, přinášet lidem výhody.

Proč by otevřený trh měla města nabízet?

Podle mého názoru by měla své zdroje využívat tak, aby přinášely přínos všem, a nesoupeřit s trhem tam, kde už fungují alternativy. Koncový uživatel by měl mít možnost volby, protože na trhu působí více subjektů, které aplikaci dokážou poskytnout buď s vyšší přidanou hodnotou, případně v jiné kvalitě, čímž přispívají k větší konkurenci a lepším službám pro uživatele. Ze zkušeností z jiných evropských měst víme, že pokud vývoj aplikace zajišťuje pouze město, služba není pravidelně aktualizována ani dále rozvíjena, což vede ke stagnaci. Následně není ani využívána koncovými uživateli.

Ve kterých městech už otevřený model, tak jako OpenHouse v Praze, funguje?

V Česku je pár měst, která mají několik providerů a parkovacích aplikací. Tento model se teprve rozvíjí. Například jde o Jihlavu, Pardubice a další. V Německu, Maďarsku, Nizozemsku, Skandinávii či Itálii je to standard.

EasyPark také tvrdí, že kdyby se česká města „otevřela“, přineslo by jim to souhrnně 120 milionů korun navíc. Jak jste k tomuto číslu došli?

Praha, která se takto otevřela, dnes platí uvedená čtyři procenta z vybraného parkovného providerům, jako jsme my. Ale jsou i města, která platí provozovatelům 10 procent, a v případě prémiových SMS dokonce i 20 procent ze zaplaceného parkovného. Šlo by tedy o peníze, které by ušetřila a mohla by je využít na rozvoj jiných služeb pro své