Wolfgang Münchau

Kaput: The End of the German Miracle

Německo se donedávna zdálo být vzorem hospodářského a politického úspěchu. Bývalá kancléřka Angela Merkelová byla všeobecně považována za skutečnou „vůdkyni svobodného světa“ a zdálo se, že německý hospodářský model založený na vývozu přináší prosperitu. Nedávné události – od závislosti Německa na ruském plynu až po zpoždění jeho automobilového průmyslu v závodě na elektrický pohon – však tento názor podkopaly. Wolfgang Münchau, někdejší známý komentátor listu Financial Times, v knize Kaput tvrdí, že slabiny německé ekonomiky se ve skutečnosti projevují už celá desetiletí. Neomerkantilistická politika německého státu řízená úzkými vazbami mezi průmyslovou a politickou elitou země způsobila, že Německo technologicky zaostává a je příliš závislé na autoritářském Rusku a Číně. A je jen málo známek toho, že by se dokázalo přizpůsobit digitální realitě 21. století. Vyprávění je zábavně prokládáno osobními příběhy o nedostatcích, počínaje špatnou nebo chybějící kapacitou mobilní sítě, zaostalostí německých vysokých škol, těžkopádností veřejné byrokracie a slabou schopností využívat zdroje a dovednosti, které s sebou přinášejí přistěhovalci. Münchau nenechá nit suchou na žádné z významnějších politických stran v Německu. Úpadkem jsou podle něj stejně vinny obě hlavní – křesťanští a sociální demokraté. Malá liberální Svobodná demokratická strana k německému zabrzdění zase přispěla svou posedlostí fiskálním pravidlem, které omezuje veřejné investice. Zelení zase mezitím řídili nesmyslný tlak na odchod od čisté atomové energie, kvůli němuž se Německo stalo více závislým na uhlíkové energii a na špinavém uhlí.

Andrew J. Scott

The Longevity Imperative: How to Build a Healthier and More Productive Society to Support Our Longer Lives

Díky prodlužující se průměrné délce života můžeme očekávat, že na světě pobudeme déle než naši blízcí předkové. V knize Longevity Imperative jsou popsány inovace nezbytné k tomu, abychom tenhle čas navíc mohli využít co nejlépe: zásadní změny v našem zdravotním systému, ekonomice a finančním sektoru, stejně jako v tom, jak řídíme svou kariéru, zdraví, finance a vztahy. Podle ekonoma Andrewa J. Scotta je ekonomický přínos delšího a zdravějšího života potenciálně obrovský, je ale zapotřebí, aby lidé skutečně strávili delší část života ve zdraví, nikoliv aby poslední léta promarodili, jak je tomu často dnes. Když se všechny navrhované změny podaří uvést v život, bude to mít podle autora této práce obrovské benefity. Sníží se náklady na zdravotní péči a zvýší se produktivita, podle jeho odhadu by dokonce došlo ke každoročnímu zvýšení hrubého domácího produktu o tři až čtyři procenta. Abychom toho však dosáhli, budeme muset provést některé zásadní změny. Pro začátek bude podle Scotta třeba zvýšit věk odchodu do důchodu, nebo myšlenku života v penzi zcela opustit. Obě varianty budou ale vyžadovat investice do vzdělávání a rekvalifikace dospělých, kariérní přestávky a pracovní místa upravená tak, aby vyhovovala rovněž starším lidem.

Alena Machoninová

Hella

Prozaická prvotina překladatelky Aleny Machoninové Hella byla letos v anketě Magnesia Litera vyhlášena knihou roku. Ani ne třísetstránková kniha vydaná nakladatelstvím Maraton propojuje biografii s fikcí. Snaží se rekonstruovat osudy i vnitřní život Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva‑hranice z roku 1937. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského teroru. Před několika lety se však ukázalo, že strávila deset let v gulagu a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984. Machoninová se snaží rekonstruovat její osudy i vnitřní život na základě všech dostupných faktů včetně Helliny korespondence. Činí tak ale svébytnou prozaickou formou, s jejíž pomocí reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Helly Frischerové.

Anupreeta Dasová

Billionaire, Nerd, Saviour, King: Bill Gates and His Quest to Shape Our World

O přerodu Billa Gatese, spoluzakladatele Microsoftu, z geeka v bezohledného kapitalistu a jeho následné přeměně v globálního dobrodince vypráví kniha indicko‑americké novinářky Anupreety Dasové. Na základě stovek rozhovorů se současnými i bývalými zaměstnanci Gatesovy nadace, Microsoftu a těmi, kdo mají přehled o Gatesově světě, proniká autorka do vztahů tohoto miliardáře s Warrenem Buffettem, Jeffreym Epsteinem, Melindou Frenchovou Gatesovou a dalšími, aby odhalila skutečnou podobu tohoto slavného muže. Vyprávěním Gatesova příběhu také ukazuje, jak miliardáři využívají vliv a peníze, manipulují svou image a provozují filantropii, aby dosáhli jiných, osobních cílů. Kniha odhaluje rovněž mnohé o finanční, sociální a politické situaci v USA. Zabývá se například tím, co způsobilo obrovský nárůst počtu amerických miliardářů. Zatímco v roce 1990 jich bylo v USA pouze 66, v roce 2023 už jejich počet překročil hranici sedmi stovek. Čtenář má před sebou strhující příběh o bohatství, moci a pověsti a rovněž se mu odkrývá, jakým způsobem nejbohatší lidé světa ovlivňují jeho chod.

Karin Lednická

Šikmý kostel 3

Hned první díl trilogie Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické z roku 2020 se stal hitem, ačkoliv se jednalo o její debut. Letos vydala očekávanou závěrečnou část románové kroniky staré Karviné, která padla za oběť těžbě. Děje posledního dílu se odehrávají v období od konce druhé světové války do roku 1961. V uvedeném časovém rozmezí sledujeme osudy členů rozvětvené rodiny, přičemž vyprávění je členěno na díly podávané z perspektivy jednotlivých postav. Autorce to umožnilo vykreslit plastičtěji turbulentní časy poválečné obnovy, únorového převratu i následného komunistického režimu. Tak jako v předchozích dílech i v tomto se dozvíte o událostech, na něž v hodinách dějepisu nevyzbylo. Třeba o monstrprocesu s lidmi, na které komunistická moc svedla vinu za důlní neštěstí v roce 1952. Nebo o tom, jak komunisté likvidovali duchovní. Většině se asi vybaví jméno pátera Josefa Toufara, kdo ale slyšel o Leopoldu Bilkovi nebo Ludvíku Sobkovi? K nejlepším pasážím knihy patří ty, v nichž autorka popisuje rozkladnou moc totalitního režimu a to, jak úspěšně zaséval mezi lidi strach, přizpůsobivost nebo pomáhal erodovat úctu k vlastnictví.

Vojtěch Pecka

Továrna na lži

Zatímco klimatologové varují, že lidská činnost způsobuje rekordní ohřívání planety, jejich odpůrci tvrdí, že klimatická změna se sice odehrává, ale zpochybňují, že by na ní měl člověk zásadní podíl. Navzdory velkému množství dat, která o klimatu máme, se zdá, že konsenzus v této věci snad ani není možný. Kniha sociologa Vojtěcha Pecky přináší hloubkovou sondu do propracovaného ekosystému klimatických dezinformací v Česku i zahraničí. Rozkrývá strategie k popí­rání podložených vědeckých poznatků a vytváření informačního zmatku, v němž není nic jisté, na nikoho se nelze spolehnout a ničemu nelze věřit. Chaos, který v debatě o klimatu panuje, přitom vůbec není náhodný. Je výsledkem dlouholeté profesionální lobby fosilního průmyslu, jehož zájmy klimatická stabilizace nejvíc ohrožuje. Na konkrétních příkladech tuzemských vlivových skupin Vojtěch Pecka vysvětluje, proč je v Česku klimatická dezinformační scéna, u jejíhož zrodu stál Václav Klaus, tak rozsáhlá a činorodá.

David Spiegelhalter

The Art of Uncertainty: How to Navigate Chance, Ignorance, Risk and Luck

Nic není jistého kromě smrti, daní – a nejistoty. Britský statistik David Spiegelhalter o tom něco ví, svou kariéru strávil pitváním dat, aby porozuměl rizikům a odhadl pravděpodobnost toho, co se může stát v budoucnosti. V knize The Art of Uncertainty dává čtenářům nahlédnout, jak to můžeme všichni dělat lépe. Poutavě vás seznámí s principy pravděpodobnosti a ukáže, jak nám může pomoci analyticky přemýšlet o všem, od lékařských rad při pandemii až po předpovědi klimatických změn. Vysvětluje, proč zhruba 40 procent fotbalových výsledků závisí spíše na štěstí než na talentu, jak Národní registr rizik hodnotí krátkodobá rizika pro Spojené království a proč si můžeme být tak jisti, že ve dvou správně zamíchaných balíčcích karet nikdy nebudou listy seřazeny v úplně stejném pořadí. S lehkostí přechází od triviálních otázek, jako je pravděpodobnost vytažení stejných ponožek ze zásuvky, k vážnějším otázkám, třeba riziku rakoviny. Můžete se těšit na zajímavé historické exkurze – třeba příběh o tom, jak proslulý astronom a matematik Edmond Halley v podstatě vynalezl životní pojištění a anuitní pojištění tím, že pozoroval věk, kdy lidé umírali. Navzdory tomu, že značná část pravděpodobnosti a statistiky může být velmi neintuitivní a matematika, která je jejím základem, je často děsivá, tuhle knihu rozhodně není obtížné číst nebo pochopit.

Martin Moravec

Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem

Jak vypadá práce doktora ve vrtulníku? Na které vzlety nikdy nezapomene? Kdy měl strach a co už by ve službě nechtěl zažít? Na tyto a mnohé další otázky odpoví kniha, jejímž hrdinou je lékař letecké záchranky Martin Dvořák. Dílo sepsané formou rozhovoru je chvílemi dojemné, jindy rozesměje. Taky vás naučí, že při první pomoci se není čeho bát, a možná i přiměje víc přemýšlet nad tím, co v životě děláte. Kniha čtivým způsobem odkrývá zákulisí autorovy práce i běžného života. A třeba i to, jak se lékař vyrovnává se všemi hrůzami, které každý den vidí. Otázky Dvořákovi kladl Martin Moravec, jehož knižní rozhovory s neurochirurgem Vladimírem Benešem, pilotem Davidem Heclem a vyšetřovatelem Josefem Marešem se staly bestsellery.

Související