Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováV Dole ČSM ve Stonavě má Česko poslední černouhelné šachty, kde se ještě těží. Podle původních plánů měla těžba skončit v roce 2022, změnil to vývoj cen uhlí po vypuknutí války na Ukrajině. Horníci tak v Dole ČSM zažívají prodlouženou jízdu. Je jich ale nedostatek, a firma navíc naráží na územní limity těžby. Celkově černé uhlí v Česku nemá perspektivu. Společnost OKD, která poslední důl provozuje, už jasně vidí definitivní konec. O atmosféře v „odvětví bez budoucnosti“ a o tom, jaké bude Ostravsko bez uhlí, si týdeník Ekonom povídal s ředitelem OKD Romanem Sikorou.
Kolik uhlí se v Dole ČSM v průměru těží?
Na rok máme v plánu 1,2 milionu tun. Reálně ale vytěžíme skoro dvakrát tolik materiálu, protože poměr hlušiny a uhlí je zhruba 42 ku 58. Ročně tedy musíme z dolu vytáhnout 2,5 milionu tun. Materiál se pak v úpravně roztřídí a hlušina se ukládá nebo prodává. Používá se zejména pro zakládání silnic a dálnic.
Jak si stojí poměr hlušiny k uhlí v porovnání se zahraničím?
Mám zkušenost z černouhelného dolu v Polsku, tam jsme měli 65 procent kamení ku 35 procentům uhlí. Důl ČSM si tedy v tomto srovnání stojí dobře.
Kolik stojí vytěžení měsíčního objemu uhlí?
Vytěžíme ho měsíčně v průměru 100 tisíc tun a náklad na jednu tunu činí asi pět tisíc korun. Takže prostým vynásobením celkové náklady na těžbu vyjdou na 500 milionů korun. To je současně minimální objem tržeb, které musíme každý měsíc realizovat, aby se těžba vyplatila.
Těžba uhlí se v Česku utlumuje už více než desetiletí. Jak toto tempo změnilo vypuknutí války na Ukrajině?
Těžba v posledním činném Dole ČSM měla být původně ukončena k 31. prosinci 2022. Představenstvo OKD ale již v červnu 2022 rozhodlo o jejím prodloužení do druhého čtvrtletí 2023 a následně do začátku roku 2026, tedy do okamžiku přirozeného dotěžení v té době dobývaných porubů. Válka na Ukrajině totiž změnila pohled na uhlí a uvažování energetických firem. I dřívější odpůrci alespoň dočasně vnímali uhlí jako důležité palivo zajišťující bezpečnost dodávek elektřiny a tepla ve středoevropském regionu. Embargo na ruské uhlí v Evropě v kombinaci se zastavením exportu uhlí z Polska, které bylo nuceno ponechat si veškerou těžbu pro vlastní potřebu, vedlo k historicky nejvyšším prodejním cenám v rámci OKD a umožnilo pokračovat v těžbě. To hrálo důležitou roli v době energetické krize. Cena tepla se tehdy sice zvýšila, ale pro zhruba sto tisíc domácností v Moravskoslezském kraji mnohem méně, než kdyby uhlí z OKD k dispozici nebylo.
Teď ale ceny uhlí opět klesají. Jak se to odrazí na hospodaření OKD?
Hospodářský výsledek neděláme jen z prodeje uhlí, protože ten je velmi citlivý na vývoj světových cen, kterým se musíme přizpůsobit. Protože zrovna teď ceny uhlí klesají, nemůžeme sedět a koukat se založenýma rukama. Musíme snižovat náklady a šetřit. Udělali jsme to i v oblasti personálních nákladů a od srpna jsme snížili počet administrativních zaměstnanců o 31. Obrovsky se dá ušetřit také na manipulaci. Dá se vymyslet alternativní způsob ukládání hlušiny a uhlí tak, abychom je nevozili na velkou vzdálenost, protože každý kilometr převozu tu práci prodražuje. Pokud by se ale ceny uhlí vyvíjely tak, jak se vyvíjejí teď, budeme poměrně těžko spřádat plány na rok 2025, abychom zůstali v černých číslech. Naštěstí ale vidíme na trhu signály, že by se situace mohla už ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku částečně otočit opět v náš prospěch.
Kdy těžba v Dole ČSM definitivně skončí?
K 31. prosinci 2025 budeme mít ještě dva poruby k dotěžení. Předpokládám, že se to stane v průběhu prvního kvartálu 2026.
Kolik uhlí ještě vytěžíte?
V letošním roce to bude 1,2 milionu tun a v příštím 1,145 milionu.
A kolik ho v podzemí ještě zůstane?
Podle posledního odhadu bude ekonomicky smysluplně vytěžitelných ještě zhruba 2,6 milionu tun, což není moc.
Dokážete si představit, že by se termín uzavření dolu ještě posunul?
Moc ne. Zejména proto, že hornicko‑geologické podmínky, ve kterých teď těžíme, nám už neumožní otvírat další poruby, protože bychom se museli trefovat mezi ty už dříve vytěžené. To je hornicky velký problém, protože ve vytěžených porubech se vytváří oxid uhelnatý, který necítíte, nevidíte, ale je velmi nebezpečný a může zabíjet. Dále bude i problém se zajištěním potřebného počtu horníků. Neustále jich ubývá, je problém s obsazeností směn.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
