Příběhy společností, jako je JetBrains, potvrzují, že Česko má v oblasti IT dobrý základ. Firma vyvíjející inteligentní softwarové nástroje pro vývojáře je dnes známá po celém světě. Kontrakty má i s největšími hráči na technologickém trhu – v Americe nebo v Číně. Právní podporu jí zajišťuje stále převážně český právní tým pod vedením Vladimíra Krasuly.
Jaké otázky obvykle řeší právníci technologické společnosti?
Především tvoříme podmínky pro naše produkty. Naším největším úkolem je napsat právní dokumenty obecně srozumitelným jazykem. Dokonce jsme zvažovali pojmout některé i obrázkovou formou. Hodně řešíme smlouvy se zákazníky, s partnery, máme technologická partnerství s Googlem, s Microsoftem a dalšími velkými technologickými firmami. Pak také řešíme interní nastavení v rámci firmy, interní governance a nastavení procesů. Například máme hodně smluv o mlčenlivosti. Vytvořili jsme tedy jednostránkovou vzorovou smlouvu, a když mi teď někdo řekne, že takovou smlouvu chce, tak mu jen pošlu link a on vyplní standardizovaný formulář. Z kontroly, která čistého času trvala hodinu, máme standardizovaný proces, který trvá v řádu minut. Takto naši práci zrychlujeme.
Co jsou největší výzvy vašeho oboru?
Těch výzev je hodně. Největší je určitě regulace – evropský AI Act nebo čínské prozatímní ustanovení o AI. Nejde ale zdaleka jen o předpisy týkající se umělé inteligence. Když řešíme smlouvu s větším zákazníkem, tak abychom ji uzavřeli, musíme vyhovět požadavkům ESG, bezpečnosti, požadavkům na lidské zdroje a tak podobně. Smlouva už je dnes ve výsledku menší než její přílohy. Také deglobalizace je jedna z věcí, která ovlivňuje naši práci. Snažíme se přizpůsobit naše produkty lokálním podmínkám.
Jaké nároky klade deglobalizace na práci podnikového právníka?
Teď jsme to v praxi mohli všichni vidět, když byly uvedeny nové iPhony. Jejich výbava se lišila v Evropě a v Americe. My zatím nejsme na té úrovni, že bychom museli v našich produktech dělat speciální změny pro každý trh. Ale třeba v Číně už je děláme. Čínský trh je totiž velmi specifický v komunikaci. Jedou na WeChatu, na master aplikaci. Není to vůbec jako u nás, že máme Facebook na komunikaci a bankovní aplikaci na placení a jdeme na stránky e‑shopu, abychom si něco koupili. Oni všechno dělají v jedné aplikaci. Pokud by náš produkt neměl plug‑in na WeChat, tak by byl pro Číňany mrtvý, nedostali by se k němu nebo jenom ve velmi omezené míře.
Dá se očekávat, že regulace postupně zcela změní povahu produktů?
Je to možné, protože státy si uvědomují tíhu a dopad technologií. Třeba v Indonésii zavedli povinnou registraci firem poskytujících služby informačních technologií. Pokud by ji neměly, odepřely by úřady přístup uživatelům z Indonésie k užívání té služby. Cílí to primárně na velké poskytovatele, jako je Facebook, nicméně my jsme pod tuto regulaci spadli také a museli jsme se registrovat. Jediný, kdo nejde cestou tolika regulací, jsou Američané. IT firmy se tam v důsledku toho přesouvají a umisťují tam svá vývojová centra.
Vladimír Krasula
Je vedoucím právního týmu ve společnosti JetBrains, který získal titul Podniková právní kancelář v letošním ročníku soutěže Podnikový právník. V roce 2022 stanul mezi oceněnými sám Krasula, když získal titul v kategorii Perspektiva. Dlouhodobě se zabývá IT právem a jeho koníčkem jsou technologie. Před nástupem do JetBrains pracoval v České spořitelně nebo Honeywell Aerospace.
Máme se tedy opravdu obávat toho, že Evropa ztratí před Amerikou kvůli regulaci konkurenceschopnost?
Ano, pokud si to včas neuvědomíme, tak nám skutečně ujede vlak. Ty největší IT firmy, se kterými spolupracujeme, většinou nejsou z Evropy. A pokud z Evropy jsou, tak jsou to většinou firmy, které byly založené v úplně jiné dekádě. Máme v Evropě spoustu lidí, kteří mají opravdu dobrý podnikatelský záměr, ale už od založení start‑upu a získání financování to mají těžší než v Americe. Američané to mají tak, že nechají firmy rozjet byznys a teprve pak ho zregulují.
Očekáváte, že spolu s rozvojem umělé inteligence dojde k ještě většímu zpřísnění regulace?
Regulace jde ve více směrech. Tak třeba evropská regulace, které se přezdívalo omnibus, změnila požadavky na vlastnosti softwaru z pohledu vad ve vztahu ke spotřebitelům. Digital Service Act zase říká, co máme dělat s nelegálním obsahem, a zavádí nám nové povinnosti. Naopak umělá inteligence na většinu uživatelů nemusí mít vůbec dopad. My ale nejsme ten případ. Máme vlastní službu s umělou inteligencí, takže budeme zasaženi i AI Actem.
Ve svém právním týmu máte 38 lidí. Jak velký tým to v českých podmínkách je?
Na české poměry je velký. V tomto ohledu můžeme spíš konkurovat advokátním kancelářím. Ale rozhodně ještě pořád nejsme největší.
Jste ale poměrně hodně vidět. Loni v Podnikovém právníkovi bodovala vaše kolegyně Kristýna Tranová, předloni jste byl oceněn vy. To není úplně obvyklé. Čemu takový úspěch připisujete?
Tomu, že firma JetBrains hodně vyrostla a nabrala nové lidi. Když jsem nastupoval před pěti lety, měla nějakých 790 zaměstnanců. Dneska je nás zhruba 2500. S tím, že firma roste, nás dohání regulace. Ze začátku se jako start‑up soustředíte primárně na byznys. My jsme ale už ve fázi střední až velké firmy. V takové fázi už musíte regulaci řešit, protože případné chyby vás mohou připravit o velký majetek. A to se neobejde bez dobrých právníků.
Před koncem loňského roku čelila firma JetBrains oznámení Národní agentury pro bezpečnost USA, že hackeři pracující pro ruskou rozvědku využívají slabiny v jejím softwaru. Co to pro právní tým vaší společnosti znamenalo?
Primárně řešíme odpovědnost. K tomuto problému jsme se sami přihlásili a řešili jsme ho se zákazníky. Sami jsme ho oznámili úřadům. Ty ho pak daly do svého věstníku, ale bylo to až ve chvíli, kdy u většiny zákazníků bylo vše vyřešeno stažením bezpečnostní aktualizace. Ale jinak samozřejmě v běžném provozu řešíme, aby nás naše podmínky kryly a klademe důraz na nastavení bezpečnostní politiky. Plynutím času se postupně odhalují jeho slabiny. To je neodmyslitelně daný problém celého IT ekosystému obecně.