Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekJen 17 procent použitých plastových lahví se v Česku využívá k výrobě nových nápojových obalů. Ani sběr tří čtvrtin vyrobených „petek“ neznamená, že se zrecyklují. V lepším případě se z nich vyrobí něco jiného, část jich skončí ve spalovnách či na skládkách. V tom horším někde v přírodě. Tomu chceme zabránit, tvrdí zastánci povinného zálohování PET lahví a plechovek. Se vznikem nového systému počítá i novela zákona o odpadech, která má brzy zamířit na vládu.
Z pohledu spotřebitele by měl systém fungovat obdobně jako vracení skla (viz infobox na str. 26). Stojí za ním ministr životního prostředí Petr Hladík a podporují ho především výrobci nápojů. Slibují si od něj, že uzavře „materiálovou smyčku“ nápojových obalů. Z PET lahve se stane znovu PET lahev a z plechovky nová plechovka.
Současný způsob sběru odpadu pomocí barevných popelnic navíc už prý naráží na své limity a přechod na zálohování by usnadnil výrobcům, aby se sami postarali o „svůj“ materiál. Obdobný systém funguje v 16 evropských zemích.
Miliardy sem, miliardy tam
Odpůrci – a není jich málo – ovšem tvrdí, že navrhovaný systém záloh je pro Česko zbytečný a extrémně drahý. Argumentují, že země má jeden z nejlepších třídicích systémů v Evropě a že zálohy ho naruší. „Výhodou našeho systému, kterou navrhovaná forma zálohování nebude nikdy umět, je jeho univerzálnost a efektivita. Třídí a využívá všechny plastové a kovové obaly,“ říká ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Novela podle něj zahrne jen něco přes jedno procento komunálního odpadu.
Podle dva roky staré analýzy, na níž se podílel Svaz obchodu a cestovního ruchu, si zavedení systému vyžádá investice 5,2 miliardy korun. Jeho provoz vyjde ročně na 1,3 miliardy. „S ohledem na inflaci v uplynulých dvou letech to nyní určitě bude přes šest miliard korun na vstupních investicích a 1,7 až 1,8 miliardy ročně na provozu. A to vše budou platit spotřebitelé prostřednictvím zdražení nápojů,“ odhaduje prezident SOCR Tomáš Prouza.
Infografika
Zastánci zálohového systému tvrdí, že tyto odhady jsou nadhodnocené. Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování říká, že nikde jinde přechod nebyl tak drahý. V mnoha případech nebude nutné automaty kupovat nově, bude stačit přidat modul, který si poradí jak se skleněnými, tak s plastovými lahvemi i s plechovkami. Nesouhlasí ani s tím, že zálohy povedou ke zdražení. „I poplatky pro výrobce jsou srovnatelné s předchozím stavem. Zálohy plně využívají hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz,“ říká.
Zálohový systém podle zastánců uzavře „materiálovou smyčku“. Z petky bude petka, z plechovky nová plechovka.
Systém má být samofinancovatelný, budou do něj přispívat výrobci nápojů, půjdou sem výtěžek z prodeje vysbíraného materiálu na jeho další recyklaci a nevrácené zálohy (s tím, že jejich podíl bude nejspíš postupně klesat, jak se lidé naučí lahve vracet). Obchodníkům se jejich prvotní investice postupně vrátí díky manipulačním poplatkům.
Infografika
„Efektivitu ovlivňuje také příjem z prodaného materiálu. Ze zkušenosti například ze Slovenska víme, že vyšší příjem pro systém přichází z prodeje materiálu prostřednictvím opce za tržní ceny,“ říká Havligerová.
Jak bude zálohový systém fungovat v praxi
Cílem zálohového systému je nejen posílit sběr nápojových plastových lahví a plechovek, ale také zvednout podíl recyklace. Tedy zabránit tomu, aby končily na skládkách, ve spalovnách či se volně povalovaly v přírodě. Zálohování se má podle aktuálního návrhu týkat plastových lahví a plechovek o objemu 0,1 litru až tři litry od nealkoholických nápojů a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu. Typicky tedy lahví od stolních i minerálních vod, džusů, šťáv a plechovek od energetických nápojů, piva či limonád. Zálohový systém se netýká obalů od mléka a mléčných nápojů.
Z pohledu spotřebitele bude zálohování fungovat podobně jako u zálohovaného skla. Při nákupu mu bude k ceně nápoje připočtena záloha (aktuálně se počítá se čtyřmi korunami), kterou dostane při vrácení zpět. Zálohový systém bude fungovat v prodejnách nad 50 m² a na čerpacích stanicích rovněž nad 50 m². To má být dohromady zhruba 11 tisíc míst. Obaly se vracejí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby bylo možné naskenovat jejich unikátní EAN kód. Nebudou se muset vymývat.
O chod systému se bude starat správce zálohového systému (operátor), který založí výrobci a zřejmě i obchodníci. Výrobci u něj budou muset registrovat obaly u nápojů, které pustí do prodeje. Za každý obal zaplatí zálohu a poplatek výrobce. Obchodník si nápoje koupí a výrobci zaplatí vedle ceny i zálohu. Stejně i spotřebitel v obchodě. Spolu s cenou uvidí na účtence i zálohu, kterou při vrácení prázdného obalu dostane zpátky.
Všechny sesbírané obaly vrátí správci, který mu proplatí zálohy a k tomu poplatek jako odměnu za manipulaci s obaly. Jeho výše bude teprve určena, půjde zřejmě o desetihaléře za jeden obal. Od správce poputuje materiál k výrobci recyklátů. Zpracovaný materiál bude možné použít k výrobě nových lahví či plechovek. Systém bude vedle poplatků od výrobce financován pomocí nevrácených záloh a prodejem recyklovaného materiálu za tržní ceny.
Co bude se žlutými popelnicemi
Podle Prouzy není kam spěchat. Právě vzniká evropská legislativa PPWR, která bude definovat cíle pro omezování obalů a odpadu z obalů v mnohem širší míře, než jsou jen PET lahve a plechovky. Mělo by podle něj smysl počkat, aby zálohování odpovídalo evropským pravidlům. Navrhovaná sběrná síť – kolem 11 tisíc míst – je podle něj navíc zbytečně široká. „Budou si muset pořídit vybavení, proškolit personál, najít místo na skladování. Budou k nim zajíždět sběrná auta třeba jen pro jeden pytel s petkami. To celý systém úplně zbytečně prodraží,“ říká šéf obchodního svazu.
Větší smysl by podle něj dávalo zavést zálohování nejprve tam, kde se sebere největší objem petek a plechovek. A postupně ho rozšiřovat, ale jen pokud to bude potřeba. „Platí totiž, že od určité úrovně je navyšování sběru velmi drahé, protože už sbíráte jen malé dodatečné množství s velkými náklady. A velké náklady znamenají velké poplatky výrobců do systému, a tedy i zbytečně velké navýšení cen nápojů. Po zvýšení DPH u nápojů to bude další zbytečné zdražení, které provede vláda,“ vrací se zástupce obchodníků k tématu spotřebitelských cen.
Proti zálohám vystupují také zástupci samosprávy. „Máme obavy, že zavedení zálohového systému může narušit současný systém třídění. V praxi to znamená, že by lidé mohli začít méně třídit jiné plasty, než jsou PET lahve, protože by se zaměřili především na vracení těchto zálohovaných obalů,“ podotýká místopředseda Svazu měst a obcí a současně starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal, že ostatní plasty, jako fólie nebo obaly od potravin, skončí ve směsném odpadu.
Obce se bojí, že se sníží jejich příjmy z třídění. Ubude část materiálu, který plní žluté popelnice. „Jakákoliv změna v třídění plastů může mít širší dopad na celý systém recyklace a zpracování odpadu,“ říká Drahovzal. Havelka doplňuje, že novela „sebere“ obcím komodity s roční hodnotou zhruba 500 až 750 milionů korun a zmaří investice řady měst do výstavby moderních třídicích linek. „Každá z těchto linek by byla ekonomicky poškozena v řádu minimálně 25 až 35 milionů korun ročně, pokud by jim kvůli novele měly zmizet nejcennější a nejlépe vytříditelné a recyklovatelné komodity, tedy petky a plechovky,“ říká zástupce odpadových firem.
Zálohy jako motivace k recyklaci
Havligerová z Iniciativy pro zálohování nicméně tvrdí, že současný systém sběru se nezhroutí. Ve žlutých popelnicích bude více prostoru na jiný plast. Objem v nich podle odhadů poklesne o třetinu, což sníží množství svozů. Zálohy budou motivovat odpadové firmy k lepšímu třídění a recyklaci plastu. Ukazují to prý evropské příklady. Nikde po zavedení záloh nedošlo k narušení třídění či jeho zdražení. Naopak to posílilo sběr a recyklaci i jiného plastového materiálu.
Logistika v zálohovém systému nebude duplicitní, spíše se sem přesune část svozů ze stávajícího systému třídění. „Zálohový systém bude navíc mnohem efektivnější – svážet obaly z předpokládaných 11 tisíc sběrných míst znamená mnohem méně naježděných kilometrů než svoz ze stávajících více než 100 tisíc žlutých kontejnerů,“ říká Havligerová.
Některé obchody už se zpětným odběrem nápojových obalů experimentují. Společnosti Kaufland a Lidl, které patří do skupiny Schwarz, ho spustily loni v únoru. Nyní běží v 16 prodejnách, celkem se již vysbíralo přes milion petek a plechovek. „Cílem našeho společného pilotního projektu bylo, aby si zákazníci mohli tento systém ‚nanečisto‘ vyzkoušet předtím, než vstoupí v platnost,“ říká mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Automaty odebírají jakékoliv nesešlápnuté PET lahve či plechovky, které se v Česku prodávají. Vracení obalů není navázáno na povinnost nákupu dalších nápojů. Ze zákaznické ankety vyplynulo, že 37 procent zákazníků vrací nápojové obaly jednu týdně a 13 procent dokonce častěji. Zákazníci mohou při vrácení určitého počtu jednorázových obalů získat slevový kupon na vybrané produkty. Využila je však jen čtvrtina. „Přivedlo nás to ke zjištění, že většina našich zákazníků vracela nápojové obaly z přesvědčení, a ne kvůli motivaci slevovým kuponem,“ říká Maierl.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
