Nedávné změny pracovního práva, které v posledních měsících přiblížily obsah dohod o provedení práce a o pracovní činnosti klasickému pracovnímu poměru, dostaly mnoho firem do prekérní situace. Posílení postavení a práv takzvaných dohodářů v praxi znamená vyšší náklady zaměstnavatele a odstraňuje značnou část výhod, které tyto formy zaměstnávání měly. Část odborné veřejnosti proto v souvislosti s touto změnou varovala před rozšířením švarcsystému.
Nicméně i snaha obejít nové povinnosti prostřednictvím nelegálního zaměstnávání může být pro podnikatele fatální, jelikož byly přijaty nové předpisy, které mají tento fenomén potírat. Od Nového roku došlo k výraznému zpřísnění sankcí v případě prokázaného švarcsystému. Inspektorátům práce pak ulehčila kontrolu lednová novela zákona o zaměstnanosti s podstatnou změnou dosavadních definičních znaků nelegální práce. Částečně odmítla ustálenou judikaturu vrcholných soudních orgánů.
Nová úprava, tradiční postupy i vlna aktivity
Dle novelizovaného znění není nově při posuzování toho, zda dochází k nelegálnímu zaměstnávání, podstatná doba, po kterou byla práce vykonávána. Dřív se inspektoráty práce musely zabývat i tím, zda byla zkoumaná práce vykonávána i v jiné dny než v den kontroly, což bylo obtížně prokazatelné. „Mnohdy podnikatelé při kontrole odkazovali na to, že daná osoba nekoná závislou práci, jelikož je na daném pracovišti třeba prvně,“ říká Jakub Lejsek, advokát ve společnosti Randl Partners.
Při nelegálním zaměstnávání hrozí vedle uložené pokuty i doměření daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění a státní politiku zaměstnanosti, a to včetně penále.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později