Proč takový hlupák vydělává o tolik víc peněz než já? Něco podobného si asi někdy pomyslelo hodně (nejen) chytrých lidí. Mohlo by se zdát, že jde jen o záblesk závisti, ale od určité výše příjmů skutečně hloupější lidé často vydělávají více než ti opravdu chytří. A není to tím, že by hloupějších lidí bylo prostě jen více. Odpověď není vůbec triviální, jak by se mohlo zdát. A přitom sama její znalost je předpokladem k tomu, aby se člověk stal úspěšným.
Už v minulém roce zaujala média studie ze švédské Linköping University tvrdící, že vztah mezi inteligencí a příjmy platí jen do určité výše výdělku. Sociolog Marc Keuschnigg a jeho kolegové provedli výzkum na Švédech, kdy byla použita data z populačních registrů a výsledků testů kognitivních schopností získaných od vojenských branců, které byly prováděny ve věku 18 až 19 let. Zahrnovala pouze muže.
Ze studie pak vyplývá, že obecně vztah mezi výsledkem v testech a mzdou je silný, a platí, že čím chytřejší člověk je, tím vyšší má mzdu. Nicméně od úrovně mzdy nad 5000 eur měsíčně (tedy zhruba 126 tisíc korun) toto pravidlo výrazně slábne, až se u horního jednoho procenta vydělávajících dokonce otáčí. Jinak řečeno: procento lidí s nejvyššími příjmy je často hloupější (tedy ve smyslu, že mají horší výsledky testů) než lidé s příjmy nižšími.
Pro doplnění: průměrná mzda ve Švédsku byla v roce 2022 v přepočtu zhruba 84 tisíc korun, tedy zmíněná hraniční úroveň mzdy je zhruba o polovinu vyšší. V Česku by po zohlednění růstu mezd odpovídala tato úroveň, od které vztah mezi inteligencí a výplatou slábne, zhruba 71 tisíci korunám. Nicméně mezi nejbohatší procento zaměstnanců patří v Česku lidé s měsíční mzdou nad 170 tisíc korun. Vyplývá to alespoň z dat serveru Platy.cz, který dané informace shromažďuje. Profesí jde pak zpravidla o ředitele.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později