Obří rypadlo se na dohled od Sokolova zakusuje do svahu v západní části hnědouhelného lomu Jiří. Je to obří jáma – měří zhruba tři krát pět kilometrů. Kdysi se tu podobných kolosů pohybovalo až deset a těžilo se nepřetržitě. Teď už se v jámě pohybují jen dva velkostroje a čtyři menší rypadla. Horninu dobývají s přestávkami. Vytěžené uhlí putuje pásovými dopravníky na stanici, kde se nakládá na vlak či vlečku. Přes polovinu uhlí posílá Sokolovská uhelná do svých výrobních zdrojů Vřesová a Tisová, zbytek směřuje k jiným odběratelům, například do tepláren v Plzni či Českých Budějovicích.
Na Sokolovsku se těžba hnědého uhlí odehrává už jen v lomu Jiří. V nejlepších dobách se v něm vytěžilo k osmi milionům tun uhlí ročně. Loni to bylo 3,4 milionu tun, letos se počítá nejvýše s 3,2 milionu tun a do dalších let s dalším postupným snižováním těžby.
Skupina SUAS, pod jejíž křídla Sokolovská uhelná patří, se na tuhle dobu připravuje už řadu let. Zatím však není možné od spalování uhlí úplně ustoupit, firma ze svých výroben dodává teplo a teplou vodu do více než 50 tisíců domácností.
Dvojici uhelných tepláren v Karlovarském kraji by někdy mohl nahradit třeba elektrokotel, v němž se během teplejší poloviny roku pro ohřev teplé vody využije elektřina z fotovoltaiky. V Sokolovské uhelné připravují také studii na multipalivový kotel, který by vedle dodávek tepla pomáhal regulovat odchylky ve výrobě obnovitelných zdrojů. Nejen fotovoltaiky, ale i větrných elektráren. Svou roli může na nějakou dobu sehrát i zemní plyn. Všechno ale bude ještě pár let trvat, a to zhruba do roku 2030.
Než se podaří přejít na jiné zdroje
Přestože tu mají velké plány, trápí představitele největšího zaměstnavatele v kraji nejbližší budoucnost. Předseda dozorčí rady skupiny SUAS a Sokolovská uhelná Pavel Tomek říká, že provoz uhelných zdrojů bude brzy ztrátový. Hlavně kvůli souběžné výrobě elektřiny. Rozdíl mezi cenou elektřiny a náklady na emisní povolenky se ztenčuje. Provozovatelé uhelných zdrojů z něj nedokážou pokrýt ostatní náklady. Ztráty kvůli regulaci nelze rozúčtovat odběratelům tepla.
„Z pohybů cen už nyní vidíme, že rok 2025 bude na úrovni přijatelné ztráty, jde o stamiliony korun. Ale to nelze dělat dlouhodobě. Pro rok 2026 je už výhled katastrofický, ztráty by šly do miliard,“ říká Tomek.
Rozdíl mezi cenou elektřiny a náklady na emisní povolenky se ztenčuje. Nelze z něj pokrýt všechny ostatní výdaje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později