Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecVynálezce dynamitu a zakladatel i donátor neslavnější ceny pro vědce Alfred Nobel měl dvě tváře jako starořímský bůh Janus. Jedna patřila chladnému učenci a byznysmenovi bohatnoucímu na militarizaci světa. Druhá čtenáři sociálních utopií a vizionáři, který tvrdil, že soukromé bohatství má sloužit pokroku a k odstranění chudoby. Či k zajištění míru. Jeho neobyčejnému životu je věnován další díl seriálu týdeníku Ekonom o světových vynálezcích. Je to osud nadmíru barvitý, ostatně Karel Čapek se jím inspiroval při psaní postavy inženýra Prokopa, specialisty na třaskaviny, ve svém sci‑fi románu Krakatit.
Mezi Švédskem a Ruskem
Alfred Nobel se narodil ve Stockholmu v roce 1833 v době, kdy se jeho otec Immanuel Nobel vyhnul úplnému krachu své stavební firmy a vězení kvůli dluhům jen tím, že odešel podnikat do ruského Petrohradu. Byznys měl nicméně v krvi, snad díky genům jednoho z předků ze 17. století, který byl vynikajícím vědcem a rektorem na univerzitě.
V Petrohradu díky známostem s generály vybudoval zbrojovku. Pak zbohatl na dodávkách pro ruskou armádu, a tak za ním rodina do tehdejšího hlavního města carské říše přicestovala.
Pro tělesnou slabost nechodil Alfred do běžné školy a vzdělávali ho najatí soukromí učitelé. Hlavní slovo ovšem měla jeho matka Andrietta. Na jedné straně vynikal v přírodních vědách, na druhé v jazycích, kromě švédštiny uměl i anglicky, francouzsky, německy a rusky) a získal také přehled o historii, filozofii a literatuře.
Dokonce později psal verše, byl autorem proticírkevní divadelní hry Nemesis a osobně se znal s francouzským spisovatelem Victorem Hugem.
V sedmnácti letech ho otec poslal na studijní cestu do USA, Německa, Itálie a Francie. Seznámil se s posledním bádáním o výbušninách a potkal Ascania Sorbera, vynálezce výbušné kapaliny, účinného, ale nebezpečného nitroglycerinu. Po návratu začal pracovat v rodinné firmě jako laboratorní chemik a snažil se zlepšit vlastnosti střelného prachu.
Když byznys v Rusku po porážce cara v Krymské válce, respektive po nepodařeném přechodu na civilní výrobu, upadal, přestěhovala se rodina zpět do Švédska a Nobel ve třiceti letech začal experimentovat se zmíněným nitroglycerinem, několikrát účinnějším než dosud užívané výbušniny. Na jeho výrobě také založil své podnikání.
Radost z práce však zkalila tragédie, při nečekané explozi na otřesy citlivé kapaliny zahynul jeho mladší bratr Emil Oskar. Otce vzápětí ranila mrtvice. Úřady pak pokusy s výbušninami na území Stockholmu zakázaly a Nobel v nich musel pokračovat na palubě lodi Mälaren.
V té době už patřil k největším dodavatelům nitroglycerinu, jeho firmy vyráběly pětinu světové spotřeby. Jenomže manipulace s touto výbušninou zůstávala riskantní. Nehod přibývalo, což kazilo renomé i obchody. Nitroglycerin ničil továrny, potápěl lodě a zabíjel v dolech. Proto se Nobel zaměřil na kroky, které by jeho nebezpečnost omezily. Nejdříve přišel s rozbuškou, kterou si také v roce 1864 nechal patentovat.
Dynamitem se plnily dělostřelecké granáty a miny, později vojáci od Nobela dostávali i bezdýmný střelný prach.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
