Tažení za zdaněním 3000 nejbohatších lidí světa získává na síle. Ministři čtyř velkých světových ekonomik – Brazílie, Německa, Jihoafrické republiky a Španělska – podepsali návrh daně z bohatství v minimální výši dvou procent z hodnoty majetku. Projedná ho červnový summit zástupců zemí G20 v Riu de Janeiro.
Podle zprávy OSN z ledna 2023 by celosvětová daň z majetku obecně snížila nerovnost a vybrané peníze by pomohly financovat klimatické projekty v rozvojových zemích. Zpráva odhaduje, že desetina nejbohatších lidí, kteří ale ovládají tři čtvrtiny světového bohatství, produkuje zhruba polovinu všech emisí. Spodní polovina populace s dvěma procenty bohatství je zodpovědná za pouhých 12 procent. Bohatším zemím by se nově vybrané peníze hodily i jinak. Jak uvádí Financial Times, jednou z hlavních ekonomických výzev Evropy je, jak dosáhnout větších investic do obrany, infrastruktury a ekologického průmyslu bez zadlužování. Sem by část výtěžku byla směrována.
Daň by měly vybírat právě státy, kde miliardáři žijí. „Budou se tomu bránit zuby nehty, ale ano – jednoho dne budeme mít koordinovanou minimální daň pro superbohaté. A možná dřív, než si myslíte,“ napsal koncem května na svém profilu na sociální síti X francouzský ekonom Gabriel Zucman. V jeho zemi, která je i domovem nejbohatšího muže světa a majitele koncernu LVMH Bernarda Arnaulta, má zdanění bohatých velkou podporu a příslušná daň tam zavedena je. V Evropě ji v nějaké formě uplatňují i Španělsko, Portugalsko, Švýcarsko či Norsko.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později