Tažení za zdaněním 3000 nejbohatších lidí světa získává na síle. Ministři čtyř velkých světových ekonomik – Brazílie, Německa, Jihoafrické republiky a Španělska – podepsali návrh daně z bohatství v minimální výši dvou procent z hodnoty majetku. Projedná ho červnový summit zástupců zemí G20 v Riu de Janeiro.
Podle zprávy OSN z ledna 2023 by celosvětová daň z majetku obecně snížila nerovnost a vybrané peníze by pomohly financovat klimatické projekty v rozvojových zemích. Zpráva odhaduje, že desetina nejbohatších lidí, kteří ale ovládají tři čtvrtiny světového bohatství, produkuje zhruba polovinu všech emisí. Spodní polovina populace s dvěma procenty bohatství je zodpovědná za pouhých 12 procent. Bohatším zemím by se nově vybrané peníze hodily i jinak. Jak uvádí Financial Times, jednou z hlavních ekonomických výzev Evropy je, jak dosáhnout větších investic do obrany, infrastruktury a ekologického průmyslu bez zadlužování. Sem by část výtěžku byla směrována.
Daň by měly vybírat právě státy, kde miliardáři žijí. „Budou se tomu bránit zuby nehty, ale ano – jednoho dne budeme mít koordinovanou minimální daň pro superbohaté. A možná dřív, než si myslíte,“ napsal koncem května na svém profilu na sociální síti X francouzský ekonom Gabriel Zucman. V jeho zemi, která je i domovem nejbohatšího muže světa a majitele koncernu LVMH Bernarda Arnaulta, má zdanění bohatých velkou podporu a příslušná daň tam zavedena je. V Evropě ji v nějaké formě uplatňují i Španělsko, Portugalsko, Švýcarsko či Norsko.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch Wolf
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



