Ze střechy k sousedovi do zásuvky. Sdílení fotovoltaik zlevní elektřinu

Bude to malá energetická revoluce. Od poloviny roku začnou platit nová pravidla pro sdílení elektřiny, která pomohou v Česku rozjet komunitní energetiku. Domácnosti, firmy nebo obce si díky nim budou moci mezi sebou skrz veřejnou distribuční soustavu posílat elektřinu, kterou vyrobí ve vlastních zdrojích, nejčastěji fotovoltaických elektrárnách. Novinka pomůže ušetřit peníze za dodávky elektřiny od obchodníků, umožní lépe hospodařit s nevyužitými přebytky a zároveň podnítí další rozvoj obnovitelných zdrojů. Vláda doufá, že se díky ní podaří lépe plnit klimatické cíle, ke kterým se Česko zavázalo.

Sdílení elektrické energie mezi různými subjekty bude možné dvěma způsoby – ve skupině aktivních zákazníků nebo v rámci energetického společenství. První forma je určena pro lidi, kteří jsou propojeni rodinnými nebo přátelskými vazbami. Aktivní výrobci mohou nespotřebovanou energii v reálném čase předávat až na deset různých odběrných míst po celé republice. „Do komunitní energetiky se může zapojit každý výrobce a využívat ji může každý odběratel elektřiny,“ říká ředitel dodavatele energií Yello Michal Kulig.

Aby mohly domácnosti a firmy elektřinu v energetických komunitách sdílet, budou si muset nechat instalovat elektroměr s průběhovým měřením.

Pokud má třeba někdo dům s fotovoltaickými panely na střeše na jižní Moravě a není právě doma, elektromobil i domácí baterii má nabité a bojler nahřátý, může elektřinu „poslat“ svým přátelům do Prahy. Podobným příkladem může být přenos ze solárních panelů na chalupě v jihočeské vesnici do městského bytu v domě bez fotovoltaiky. Pokud aktivní uživatel nemá další vlastní odběrné místo, může své přebytky i prodat. Třeba sousedům. K založení takové skupiny aktivních zákazníků stačí přihlásit jednotlivá místa u nově vznikajícího Elektroenergetického datového centra (EDC). Jeho vznik pokryla dotace z Národního plánu obnovy, provoz bude hrazen z poplatku za nesíťovou infrastrukturu v řádu jednotek korun na jedno odběrné místo měsíčně. Bude tedy součástí regulované složky ceny elektřiny u všech odběratelů.

Pro skupiny o více než deseti odběrných místech ovšem už bude potřeba založit energetické společenství. To musí mít právní formu v podobě spolku nebo družstva, které není zřízeno za účelem zisku. Členové – může jich být až tisíc – mezi sebou sdílí energie, které vyrobí ve společných výrobnách. Až do poloviny roku 2026 budou energetická společenství regionálně omezená na území maximálně tří obcí s rozšířenou působností nebo v Praze – aby EDC zvládlo případný nápor zájemců.

Odběratel ušetří na platbách za silovou elektřinu, ale v obou výše uvedených případech musí uhradit distributorům poplatky za využití sítě. Ty jsou stejné, ať už spotřebitel nakupuje od obchodníka či bere elektřinu od komunity.

Přestože zákon nabude účinnosti od července, bude ještě nějakou dobu trvat, než se komunitní energetika rozjede naplno. Aby mohly domácnosti a firmy elektřinu v energetických komunitách sdílet, budou si muset nechat instalovat elektroměr s průběhovým měřením. Toto zařízení zaznamenává spotřebu elektřiny po čtvrthodinách a v reálném čase odesílá do datového centra. Majitelé střešních panelů už chytrá měřidla mají, ostatní si o ně budou moci požádat od července. Dostanou je zdarma, distributoři mají na výměnu tři měsíce.

Podrobný popis, jak se sdílením elektřiny začít, lze nalézt například na webových stránkách Unie komunitní energetiky.

Panely na paneláku

Střechu panelového domu v ulici Vysocká v Hradci Králové od října 2023 pokrývá 73 fotovoltaických panelů. Ročně by měly vyrobit zhruba 33 megawatthodin elektřiny. Obyvatelé domu chtějí vyrobenou elektřinu primárně využít ve společných prostorách, zbytek bude směřovat do jednotlivých bytů. „Každé domácnosti by tím mohly klesnout náklady na energie až o 4500 korun ročně. Pokud i poté zůstanou nevyužité přebytky, prodáme je do distribuční sítě,“ říká Radek Čepelka, člen výboru SVJ Vysocká.

Dotace na fotovoltaiku v Nové zelené úsporám

Zvětšit přes celé okno

O pořízení fotovoltaiky začali v domě uvažovat na konci roku 2022. Tedy ve chvíli, kdy cena energií prudce rostla. „V Hradci Králové jsme byli jedni z prvních, kdo podobné řešení zvažoval,“ tvrdí Čepelka. Přestože zpočátku se k projektu nechtěl připojit úplně každý v domě, nakonec souhlasilo všech 36 domácností. Od začátku loňského roku nicméně pravidla umožňují sdílet elektřinu i v domech, kde s instalací fotovoltaiky nesouhlasí všichni. Stačí většina potřebná podle stanov daného družstva nebo společenství vlastníků. K fotovoltaice se v takovém případě připojí jen domácnosti, které o to mají zájem. Odběrná místa v jednotlivých bytech se na rozdíl od dřívějšího postupu, kdy na fotovoltaiku museli kývnout úplně všichni, neslučují do jednoho. Střešní elektrárna se připojí k bytovému domu a zároveň k distribuční síti pomocí vůdčího odběrného místa, která bývá zpravidla umístěno ve společných prostorách. K němu se prostřednictvím přidružených odběrných míst připojí jednotlivé domácnosti. Díky tomuto postupu si mohou nadále samy volit dodavatele elektřiny, což v případě sloučeného elektroměru nejde.

Vyrobená elektřina se ze střechy bytovky mezi připojené byty rozděluje prostřednictvím alokačního klíče. Vlastníci si ho určí sami – například v Hradci se rozhodli odvozovat příděly od vlastnických podílů jednotlivých domácností. Lze také dělit vyrobenou energii rovným dílem či přizpůsobit rozdělení reálné spotřebě jednotlivých domácností.

Fotovoltaika na střeše domu ve Vysocké ulici vyšla celkem na 1,7 milionu korun, přičemž přesně polovinu z této částky pokryla dotace z programu Nová zelená úsporám. U bytových domů ve vlastnictví měst a obcí může dotace dosáhnout dokonce až 70 procent celkové ceny. Podle propočtů S‑Power Energies, která fotovoltaiku v Hradci instalovala, by společenství vlastníků mělo díky elektrárně dosahovat úspor ve výši 166 tisíc korun ročně. To představuje návratnost investice za pět let.

Související

Fotovoltaika

Fotovoltaika jako snadná kořist hackerů. Otevře jim dveře do firmy i k blackoutu

5 minut čtení

Energetika patří dlouhodobě k častým cílům kybernetických útoků. Hackerům se už podařilo způsobit několik rozsáhlých blackoutů. V prosinci 2015...

Až osm procent spotřeby elektřiny

Šéf S‑Power Energies Jaroslav Šuvarský říká, že poptávka na instalaci fotovoltaiky nyní přichází z jiných stran než v minulosti. Výrazně stoupá právě zájem ze strany bytových domů, Šuvarský dokonce přirovnává trend k masivní vlně zateplování fasád panelových domů na přelomu milénia. Dlouhodobě roste poptávka i od firem, které mohou na fotovoltaiku získat dotaci z Modernizačního fondu. Nově ovšem zájemci musí k žádosti přikládat i stavební povolení. Stát chce eliminovat „spekulativní“ žádosti, které blokují připojení a dotaci pro pokročilejší projekty. Podle odhadu distributorů jich je kolem čtvrtiny.

V posledních týdnech naopak výrazně ochladl zájem o dotace od lidí, kteří žijí v rodinných domech. Důvodů je víc – cena elektřiny klesla, což prodloužilo návratnost investice. Ministerstvo zároveň od poloviny února o něco snížilo dotace, řada domácností proto podala žádost ještě za původně platných podmínek. Zatímco během února dorazilo na Státní fond životního prostředí bezmála 17 tisíc žádostí o dotaci, v březnu už to nebyla ani pětistovka.

Na druhou stranu, instalace fotovoltaik díky poklesu cen komponent zlevnily. Zřejmě však jen přechodně. Podle Šuvarského bude i nadále lepší, aby se lidé v bytových domech drželi dosavadních pravidel, nová úprava jejich podmínky v drtivé většině případů nevylepší. Zatímco nyní se při sdílení elektřiny v bytových domech podle pravidel popsaných výše neplatí distribuční poplatky, při postupu pro aktivní zákazníky či energetická společenství by je museli platit.

Experti poradenské společnosti EGÚ Brno před časem propočetli, že na střechách činžovních domů lze po osazení fotovoltaikami vyrobit až 2,3 terawatthodiny elektřiny. Celkový technický potenciál solární energie z komunitní energetiky odhaduje EGÚ až na 4,9 terawatthodiny elektřiny. To odpovídá zhruba osmi procentům nynější spotřeby elektřiny v Česku, zhruba necelé třetině roční výroby Jaderné elektrárny Temelín. Podle statistik ERÚ solární zdroje loni vyrobily a dodaly do sítě 2,2 terawatthodiny a odhadem jednu terawatthodinu spotřebovali sami jejich majitelé.

Úspory pro obecní rozpočet

Novela o komunitní energetice může přispět k rozvoji obcí nebo lokální ekonomiky. „Pokud obec bude schopna nabídnout svým obyvatelům levnější energie, může to představovat jednu z možností, jak přilákat nové občany nebo ty stávající udržet,“ říká provozní ředitel společnosti Schlieger Pavel Matějovič. Komunitní energetika může zlevnit i provoz objektů jednoho zřizovatele v rámci oblasti, třeba podnikatele, který má několik provozoven, nebo několika různých zařízení jedné obce. Klasickým příkladem je škola s fotovoltaikou – o prázdninách lze vyrobenou elektřinu využít třeba pro ohřev vody v městském bazénu nebo k pohonu klimatizace na obecním úřadě.

Kde jsou v Česku fotovoltaiky?

Zvětšit přes celé okno

Ale i v obcích komplikují zakládání podobných sdružení platby za distribuci – jak již bylo řečeno, tento poplatek zůstává stejný, ať už se elektřina přenáší na stovky kilometrů, či jen několik stovek metrů. Například ve Slavičíně na Zlínsku kvůli tomu odkládají vznik energetické komunity SlávEK (Slavičínská energetická komunita). Starosta šestitisícového města Tomáš Chmela říká, že chystají proto ještě minimalistickou variantu v podobě lokální distribuční soustavy. Jedním kabelovým vedením by bylo propojeno obecní energetické centrum Cirkula, kde vyrábějí elektřinu z fotovoltaiky a v zimě i z kogeneračních plynových jednotek, několik bytových domů a mateřská škola a základní škola. „Na mateřskou školu chceme osadit další fotovoltaické panely. Celé by to mělo zaručovat odběry elektřiny v různých denních dobách, v zimě by bylo možné elektřinu dodat z kogeneračních jednotek. Tuto vizi nyní propočítáváme,“ říká Chmela.

Miliardové investice do sítí

Komunitní energetika pomůže snížit závislost na centralizovaných zdrojích energie a fosilních palivech. Sdílení energie by společně s využíváním baterií také mohlo částečně pomoci s řešením problému záporných cen a vyhlazením obrovských výkyvů v produkci elektřiny během dne (viz box vlevo).

Už teď je nicméně jasné, že komunitní energetika a nárůst obnovitelných zdrojů spolu s dekarbonizací si vyžádá miliardové investice do distribučních sítí. Oproti období let 2010 až 2023 vzroste jejich roční výše v následujících letech až o 38 procent a průměrně by se mělo na transformaci a modernizaci sítí každoročně vynakládat téměř 40 miliard korun (více viz Ekonom č. 17/2024). Česko je nyní v situaci, kdy se budou nahrazovat centrální zdroje, jako jsou třeba uhelné elektrárny, velkým množstvím malých zdrojů, a to v řádech desítek až stovek tisíců.

Marian Rusko, předseda rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností, to přirovnává k dálnici. Dříve proudila elektřina z velkých výrobních zdrojů převážně jedním směrem – z elektrárny ke spotřebitelům. Do budoucna však tahle dálnice nebude stačit, bude třeba ji rozšířit zhruba na dvojnásobný počet pruhů. Pohyb po ní půjde různými směry, a navíc se bude měnit v čase. Bude třeba jim říci, jakým směrem mají plynout, a občas je i na cestě zastavit. „Bude třeba investovat nejen do hardwaru, tedy do kabelů, stavět více trafostanic a rozvoden. Ale také do digitalizace celé sítě,“ vysvětluje Rusko.

Česko je nyní v situaci, kdy se budou nahrazovat centrální zdroje, jako jsou třeba uhelné elektrárny, velkým množstvím malých zdrojů.

Michal Hátle, ředitel společnosti TTC Noviq, která se specializuje na služby v oblasti datové analytiky v energetice, říká, že plošné posilování přenosových a distribučních sítí je finančně a časově náročnou cestou. Je podle něj proto potřeba rozumně dimenzovat výkon nových elektráren, tedy více plánovat podle vlastní špičkové výkonové potřeby než podle celkové roční spotřeby energie. „A také rychle postupovat s celkovým pochytřováním všech součástí energetické soustavy včetně funkčního a aktivnějšího řízení na odběrném místě,“ říká Hátle.

Jak fotovoltaiky hýbají s cenou?

Zvětšit přes celé okno

Stát musí podle něj podnikat také kroky k zajištění vyššího regulačního výkonu i k většímu využití obchodní flexibility na denním trhu. Zčásti se tomu věnuje i právě schvalovaný lex OZE III (viz box). Je podle něj možné se inspirovat i za hranicemi, kde fungují například dynamické distribuční tarify – tedy různé výše poplatků v různých časech. Už nové možnosti sdílení elektřiny však představují velký krok k modernější energetice.