V pátém měsíci roku si Česko může připomenout takzvanou Ústavu 9. května, která v roce 1948 zohlednila nové společenské pořádky po Vítězném únoru. Souběžně v Evropě jubilují jiné významné zákonodárné akty minulosti. Německo v těchto dnech oslavuje 75. výročí Základního zákona, který se stal inspirací pro většinu moderních ústav ve středoevropském prostoru. Stranou pozornosti stojí jubileum norské ústavy z roku 1814. Nezaslouženě. Tento právní dokument je nejstarší platnou psanou ústavou na evropském kontinentu a druhou nejstarší na světě, po té americké.
Norský právní předpis nezaujme pouze svým stářím. Ve své době představoval poměrně unikátní kompromis mezi liberálními a konzervativními tendencemi, aplikoval tehdy ještě nepříliš rozšířenou teorii dělby moci ve státě a stal se jedním ze symbolů norské národní hrdosti.
Svítání na konci čtyřsetleté noci
Finální fáze napoleonských válek přinesla značné změny na mapě Evropy. Po vítězství v bitvě národů u Lipska využily spojené švédsko‑britské síly roztříštění nepřátelské koalice a zaútočily na Dánsko, posledního většího spojence francouzského císaře. Dánové se dostali do nezáviděníhodné situace. Do války se po Bonapartově boku nezapojili dobrovolně, naopak po značnou část konfliktu zastávali přísnou neutralitu. Opustili ji až v okamžiku, kdy Britové preventivně zaútočili na Kodaň v obavě, že by silná dánská flotila mohla připadnout Francouzům. Bez ohledu na okolnosti se však Dánové ocitli na poražené straně a mírovou smlouvou z Kielu byli donuceni k mnoha ústupkům.
Tím největším bylo postoupení Norska, jemuž Dánové vládli více než 430 let, vítěznému Švédskému království. Švédové počítali s tím, že přičleněním Norska budou saturovat ztrátu jiné sousední země Finska, jehož pozbyli ve prospěch carského Ruska.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později