Miliony tun manganu, kobaltu, zinku, niklu a dalších kovů odpočívají na mořském dně. Poptávka po těchto surovinách neustále roste, protože jsou důležitou součástí baterií pro elektroauta nebo úložišť energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Najdou využití i při výrobě mobilů, notebooků a další elektroniky. Firmy a start‑upy zaměřené na hlubokomořskou těžbu tak nyní vycítily příležitost.
Robota schopného jezdit po oceánském dně a sbírat hroudy kovů vyvinula třeba norská společnost Loke Marine Minerals. Firma by se mohla stát jedním z průkopníků těžby v arktické oblasti. Norský parlament totiž v lednu schválil komerční těžbu hlubinných mořských ložisek. Nově se tak 280 tisíc čtverečních kilometrů národních vod Norska otevřelo ke komerčnímu využití.
Rozhodnutí Osla o těžbě je ale v rozporu s postojem Evropské unie a Velké Británie, které se unáhleného dolování na dně oceánů obávají. O hlubokomořských ekosystémech toho víme zatím příliš málo, podle zprávy v časopise Nature by se s masivním nasazením podmořských rypadel mělo počkat, až budou zmapované dlouhodobé dopady zkušební těžby.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později