Cena kakaa se v důsledku klimatických změn pohybuje na historických maximech. Za jednu metrickou tunu se dnes platí kolem 6500 dolarů. Před rokem to bylo méně než polovina, někde kolem 2760 dolarů za tunu. Mimo jiné to znamená, že musí jít nahoru ceny čokoládových výrobků. Jde o to jak razantně.
Všestrannost kakaa a potenciální blahodárné účinky na lidský organismus upevnily jeho roli nejen v celosvětové kuchyni, ale i kosmetickém průmyslu. Při tak širokém využití vyvolal nedávný prudký nárůst cen mnohostranné obavy: co bude s touto komoditou a oblíbenými pochutinami dál?
Nebývalý nárůst cen způsobilo několik faktorů, zejména ale nepříznivé povětrností podmínky v klíčových oblastech produkce kakaa, k nimž se přidal vliv proudění teplého vzduchu na úrodu v západní Africe. Meteorologický jev zvaný El Niño změnil tradiční průběh srážek a na plantáže přivedl horko a sucho. Takové podmínky ztížily pěstování kakaa a přispěly k výraznému poklesu produkce.
Vedle klimatických změn bude mít na cenu komodity vliv i nová evropská směrnice o odlesňování EUDR. Od 30. prosince tohoto roku bude Evropská unie vyžadovat, aby společnosti jako Cargill Inc., Ferrero Group, Nestlé, Mars a další prokázaly, že žádný kakaový bob, který dovážejí na evropský kontinent, nepřispěl k úbytku lesních porostů v místě své produkce. To je skoro nereálný úkol.
V důsledku opatření EU se ještě více zkomplikují dodávky kakaa s dopadem na celý dodavatelský řetězec. Experti tak hovoří o možném otřesu cenami sladkostí, kosmetiky a bylinných léků.
Produkce kakaa živí přibližně pět milionů chudých venkovských domácností a představuje až 90 procent jejich příjmů.
Rána pro bohaté i chudé
Kakaový bob v současnosti během cesty do přístavu až šestkrát změní majitele. Na jedné velkoobjemové lodi se mohou nacházet boby z více než 80 000 farem, a ne všechny nesou označení, která to je. „EU zapadla do hluboké bažiny složitostí, kterým sama nerozumí,“ řekl agentuře Bloomberg Marc Donaldson, konzultant pro udržitelnou produkci kakaa.
Vývoj ceny za tunu kakaa (v USD)
Fakticky to bude znamenat, že evropský prodejce musí sledovat kompletní proces pěstování a transportu, od sběru lusku až po dovoz do některého z afrických přístavů. Odtud se boby přepravují do skladů v Amsterdamu, Hamburku a Antverpách. Každá zásilka bude muset obsahovat GPS souřadnice farem, kde bylo kakao vypěstováno, a tyto informace budou muset být vloženy do databáze EU. „Máme u hlavy zbraň. Musíme nastavit systémy a připravit se,“ řekl Bloombergu předseda Evropské kakaové asociace Paul Davis.
Pro odvětví, které tíží vysoké ceny bobů a pokles úrody největších dodavatelů, jako je Ghana či Pobřeží slonoviny, je to další rána. Zmíněné země produkují až 60 procent celosvětové produkce. „Očekáváme narušení dodávek zhruba na jeden až dva roky, což by mohlo v Evropě znamenat vyšší ceny,“ dodal Davis.
Problémem je, že ačkoliv regulace začne platit až na konci tohoto roku, vztahuje se fakticky už na současné dodávky. Jenže kakaové boby se do Evropy dostanou přibližně za 12 až 18 měsíců od sklizně, takže současná úroda bude v přístavech na kontinentu vyložena po 30. prosinci, kdy EUDR vstoupí v platnost.
Žádná z oslovených společností agenturou Bloomberg nechtěla sdělit, kolik na technologie umožňující sledování zásilek vynakládají, ani nevyčíslila, kolik za ně zaplatí. Není tedy jasné, jestli peníze půjdou z kapes evropských spotřebitelů, nebo jestli toto břemeno dopadne zejména na africké zemědělce, kteří patří k nejchudším na světě.
Proti brutálnímu odlesňování
Podle studie Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj poroste poptávka po kakau do roku 2025 až o sedm procent ročně. Z dat odborného portálu Agritask.com je patrné, že drobní zemědělci jsou zodpovědní za 70 procent celosvětové produkce a přibližně pět milionů venkovských domácností po celém světě je na ní závislých, neboť představuje 60 až 90 procent jejich příjmů.
Směrnice se netýká jen kakaových bobů, platí pro další dovážené suroviny – kávu, palmový olej, sóju, dřevo, kaučuk, dřevěné uhlí – a také pro obchod se skotem. Vztahuje se i na produkty, které byly zhotoveny ze surového přírodního materiálu jako třeba nábytek, papírové či kožené výrobky.
Doložit, že to, co prodávají, nepochází z odlesněné půdy a že při produkci nedošlo ke znehodnocení lesů, budou firmy muset příslušným orgánům EU na relevantních datech. Podle souřadnic k určování polohy tak bude možné satelitem nebo analýzou DNA kontrolovat, zda zboží odtud skutečně pochází.
Pokud některá firma či obchodník pravidla poruší, bude čelit odstupňovaným postihům. Maximální výše pokuty bude činit podle Evropské komise přinejmenším 4 procenta jeho celkového ročního obratu v EU. Těm, kdo poruší toto nařízení, může být zkonfiskována vadná zásilka a dočasně může přijít o povolení obchodovat v EU.
Argumentace evropských poslanců pro přijetí směrnice stojí na skutečnosti, že v letech 1990 až 2020 bylo v různých částech světa, počínaje Amazonií přes Afriku až po Asii, odlesněno území větší, než na jakém se rozkládá Evropská unie. Každým rokem zmizí asi 248 tisíc hektarů této jedinečné zelené plochy. Spotřebitelé v EU jsou podle odhadů zodpovědní za přibližně 10 procent těchto ztrát. Samotná produkce kakaa má pak na evropském příspěvku odlesňování podíl 7,5 procenta.