Vedle snahy snižovat nové emise skleníkových plynů roste také trh s jejich aktivním odčerpáváním z atmosféry. To má dnes často podobu zalesňování nevyužité krajiny. Stromy samy ale jen těžko pohltí dostatečné množství CO2, aby zabránily výraznému oteplení planety. Klíčovou roli by mohlo nakonec sehrát zachycení uhlíku z atmosféry skrze technická zařízení. Nebude nás to ale stát moc peněz?
Technicky je téměř nemožné snížit produkci nových emisí tak, abychom zabránili velkému oteplení. Proto na scénu přichází jejich zatím menší bráška, a to uhlíkové off‑sety, které umožňují vypustit „špindírovi“ tolik emisí, kolik je schopen někdo jiný ušetřit nebo vysát z atmosféry.
Průměrný strom odčerpá za rok přibližně 20 kilogramů CO2. Pro naplnění klimatického cíle bychom tak měli do roku 2030 vysázet něco přes bilion stromů, tedy navýšit jejich dosavadní počet na planetě o třetinu. To velikostí odpovídá 10 milionům kilometrů čtverečních, takže asi 2/3 rozlohy Ruska. I kdybychom „přírodní“ řešení považovali za teoreticky možné a nalezli dostatek volné plochy, tak v praxi vyvstane celá řada dalších problémů: kdo to zaplatí? Můžeme tolik stromů tak rychle vysázet? A není to stále málo, když mladé lesy pohlcují méně?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později