Po celý předchozí rok zhruba v dvoutýdenní periodicitě týdeník Ekonom na tomto místě představoval nejrůznější výklady toho, jak se zformoval moderní kapitalismus. I nepravidelný čtenář tohoto cyklu si mohl povšimnout, že mnohdy byly ve vzájemném rozporu. Lišily se v chronologii i rekonstrukci příčin a hodnocení jejich významu. Intuice přitom napovídá, že minulost se musela odehrát jediným způsobem, a proto také jediný výklad musí být správný. Historie jako věda však takto fungovat nemůže.

„Jak to vlastně bylo.“ To přislíbil, že přinese historie jako věda, Leopold von Ranke, který v první polovině 19. století stál u zrodu této disciplíny. Podle něho nás historie nemohla ničemu naučit, protože se neopakuje. Ani učitelkou mravnosti nemohla být. Jediné, co měla a čeho mohla být schopna, bylo zpřítomnit minulost prostřednictvím vědecké interpretace pramenů, a čtenáři se tak dověděli, jak se věci měly. V 21. století, vědomi si limitů historické metody, už tak ambiciózní cíle mít nemůžeme.

V čem tedy spočívá problém, že jsme ani na konci tohoto seriálu nedospěli k jednoznačné odpovědi o vzniku kapitalismu? Odpověď můžeme rozdělit do tří důvodů.

Zaprvé: antropologické předpoklady. Tady jde o zdánlivě jednoduchou odpověď na lapidární otázku: „Co je člověk?“ Moderní ekonomie, za jejíhož zakladatele považujeme Adama Smithe, vychází z axiomu vyřčeného v úvodu jeho Bohatství národů. Je to údajný sklon lidské povahy k obchodování, vyměňování a směňování jedné věci za druhou. Sám Smith nezná jeho původ a nechce ho zkoumat. Má ho však za společný všem lidem.

Jakub Rákosník

Vystudoval práva, historii a politologii na Univerzitě Karlově. Aktuálně zastává funkci proděkana pro infrastrukturu na Filozofické fakultě UK a odborně působí jako docent v Ústavu hospodářských a sociálních dějin téže fakulty. Specializuje se na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století.

Naproti tomu institucionalisticky orientovaná ekonomie vychází z přesvědčení, že tato inklinace člověku není vrozená a teprve v průběhu historického vývoje si ji osvojuje, a to relativně pozdě. Opírá se přitom o studium přírodních národů, jejichž příslušníci takové inklinace nevykazují, respektive alespoň nevykazovali, než byli konfrontováni s evropským kolonialismem a výrobky masové spotřeby.

Ani za dvě století obě ekonomické školy rozpor, co je podstatou člověka, nevyřešily, a naopak vyprofilovaly svébytná paradigmata stojící v ekonomii vedle sebe a někdy i proti sobě. Jejich paralelní existence má pak významné důsledky pro historické vyprávění vzniku kapitalismu.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.