Ve hře je zavedení cel na digitální produkty. 26 let se nic neplatilo

Digitální služby, jako jsou například ty streamovací typu Netflixu, ale i prodej e‑knih či využívání hudebních služeb jako Spotify mají už více než poloviční podíl na celosvětovém vývozu služeb. Podle dat Mezinárodního měnového fondu vzrostla hod­nota celosvětového obchodu s digitálně dodávanými produkty v roce 2022 na 3,82 bilionu dolarů (téměř 90 bilionů korun). S průměrným tempem růstu 8,1 procenta ročně za téměř dvě desetiletí předstihl všechny ostatní kategorie exportu.

Od roku 1998 obnovují země sdružené ve Světové obchodní organizaci (WTO), která má asi 164 členských států reprezentujících 98 procent světového obchodu, každých několik let takzvané moratorium na digitální celní poplatky, jež jsou tedy už 26 let celosvětově zakázány. Díky tomu jsou online transakce – film jakékoliv produkce streamovaný kdekoliv po světě, mezinárodní hovor s lékařem v Indii, elektronická kniha stažená na pláži na Bali – po celou dobu internetového věku osvobozeny od cla. Toto privilegium je v ohrožení.

Aktuální lhůta v březnu vyprší. Obnovení moratoria by mělo být jedním z hlavních bodů ministerské konference WTO v Abú Dhabí (26.–29. února). Jak zjistila agentura Bloomberg, tři velké rozvojové země – Jihoafrická republika, Indonésie a Indie – jsou proti prodloužení. Nejčastější obavou ekonomik druhého sledu je dominance technologických firem z USA na tomto trhu. Obávají se rizik spojených s umělou inteligencí, argumentují i potřebou chránit soukromí a data uživatelů. A poukazují na finanční ztráty z nezavedení cel. Jelikož dohody WTO fungují na základě konsenzu, stačí jedna země, aby nějakou rozbila.

Není to poprvé, co se ozývají hrozby, že někdo nechá moratorium vypršet, aby si vymohl ústupky od velkých vývozců digitálních služeb. Už v červnu 2022 při posledním projednávání tuto kartu vytáhla Indie, nakonec však otočila a odsouhlasila prodloužení o další dva roky.

Nárůst exportu ve světě

Zvětšit přes celé okno

List The Wire vyčíslil, že rozvojový svět v tomto období mohl na clech za digitální přenosy vybrat miliardy dolarů. Jelikož by se změna dotkla zisku poskytovatelů, pohoršil by si nejspíš koncový zákazník, který by ve zvýšených poplatcích rozdíl doplatil.

Média spekulují, že tentokrát bude tlak na zavedení digitálního cla větší. „Indonésie se domnívá, že vlády musí mít možnost volně zavádět cla v reakci na rychlé změny v digitálním světě,“ uvedl Askolani, generální ředitel pro cla a spotřební daně na tamním ministerstvu financí. Podobný postoj naznačila i Indie.

Od roku 1998 politici v rámci Světové obchodní organizace (WTO) každých několik let obnovují moratorium na digitální celní poplatky.

Světoví experti smysl požadavku zpochybňují. Podle její studie s názvem Pochopení potenciálního rozsahu, definice a dopadu moratoria WTO na elektronický obchod, která byla publikována loni v říjnu na stránkách Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), by umožnění těchto cel přineslo jen minimální příjmy veřejných rozpočtů. V průměru by to znamenalo jejich zvýšení o 0,1 procenta, v případě nízkopříjmových zemí pak 0,33 procenta. Jedním z problémů při zavedení takových cel je i neexistence mezinárodního právního rámce nebo standardních definic digitálního obchodu. To znamená, že není jasné, jak by vlády uplatňovaly tarify – zda by účtovaly poplatky za transakci, za bajt, nebo za samotný digitální produkt, například za jednu staženou píseň.

Evropská unie, jejíž je Česko součástí, je naopak pro trvalý zákaz cel na elektronický přenos, včetně přenášeného obsahu. EU se domnívá, že není v zájmu žádného člena WTO, aby si ponechal právo ukládat cla na tyto přenosy. „Takové politické rozhodnutí by odrazovalo podniky, a zejména malé a střední, od zapojení do celosvětového elektronického obchodu,“ píše se na stránkách Evropské komise. „Cla by také mohla zvýšit náklady na vstupy pro podniky a tím vést ke zvýšení cen pro spotřebitele, narušení trhu a přesměrování obchodu,“ stojí v prohlášení.

Podle nedávné analýzy ekonomů z Mezinárodního měnového fondu je účinnějším nástrojem při zdanění digitálního obchodu domácí spotřební daň, například v podobě daně z přidané hodnoty. Autoři odhadují, že v celosvětovém měřítku má potenciál přibližně 2,5krát vyšší než zavedení cel.

Proti možnosti ukončení moratoria se už ozvalo 180 podnikatelských skupin z celého světa. V otevřeném dopise podpořily zachování současného stavu a píšou, že země, které chtějí zavést cla, si v dlouhodobém horizontu uškodí, protože vyšlou negativní signál o svém podnikatelském klimatu a otevřenosti vůči investicím.

Podle studie OECD by cla na elektronické přenosy nejvíce zasáhla obchod zemí s nízkými příjmy. U těch s nejnižšími příjmy by došlo ke snížení dovozu o 32 procent a vývozu 2,5 procenta. U zemí se středními příjmy by ztráty činily 6 a 0,4 procenta, u zemí s vysokými příjmy jsou to hodnoty 0,04 a 0,5.

Podle Keitha Rockwella, dlouholetého mluvčího WTO, by ukončení moratoria v této organizaci, která se zabývá snižováním obchodních bariér, vyvolalo šok. „Poprvé od založení WTO by se jejím členům otevřely dveře k uplatňování nových cel,“ vyjádřil se.