Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch WolfJe to více než dva roky, co kabinet Petra Fialy získal důvěru Poslanecké sněmovny. Po nadějné fázi očekávání přišla fáze zklamání: zatímco ještě v březnu 2022 se těšila 35procentní důvěře voličů, koncem roku to bylo 17 procent. Druhé nejnižší skóre v novodobých českých dějinách.
Vláda se musela popasovat s mimořádnou nepřízní osudu: vysokou inflací, energetickou krizí a k tomu před volbami slíbila, že zastaví zadlužování státu. Svůj politický kapitál tak vyčerpala na loňském konsolidačním balíčku a na další opatření stabilizující veřejné finance už nedojde. „Neodpovídá to logice volebního cyklu a také to neodpovídá zájmům a volání voličů po nějakých razantních změnách,“ vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura.
V době, kdy se strukturální schodek rozpočtu stále pohybuje nad dvěma procenty HDP, to není dobrá zpráva. „Prostor k dalším reformám jednoznačně vidím, akorát to asi není politicky průchodné a spíše to do konce volebního období dojedeme bez větší konsolidace,“ potvrzuje ekonom Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.
Vláda přesto věří, že voličům má stále co nabídnout, a neskládá ruce do klína. Zatímco na bolestivé úspory a další konsolidaci rozpočtu můžeme pro nejbližší roky zapomenout, kabinet Petra Fialy chce nyní voliče nalákat na růst ekonomiky. Stejně jako konsolidační balíček vycházel z návrhů Národní ekonomické rady vlády i nyní tento poradní sbor předložil soubor prorůstových opatření.
Jak Češi důvěřují ústavním institucím
Zatímco úspory těší v podstatě výhradně makroekonomy, protože jen málokdo jásá, že má nižší výplatu, prorůstová opatření by mohla zafungovat nejen na ekonomiku, ale u veřejnosti. Ministři věří, že body, které stabilizací rozpočtu ztratili, by teď mohli získat zpět. „Zaměřujeme se na opatření, která jsou zpravidla rozpočtově neutrální nebo znamenají jen relativně nízké náklady pro veřejné rozpočty,“ píše NERV v úvodu svého návrhu. Jednotlivé body se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení či investic. Kabinet si pravděpodobně vybere ty projekty, které je možné stihnout, nebo alespoň smysluplně rozjet do konce funkčního období.
NERV mimo jiné navrhuje zvýšit množství cizinců na českém trhu práce, rovněž chce nalákat na tuzemské vysoké školy zahraniční studenty či revidovat sociální dávky tak, aby motivovaly k práci.
„Po pádivé inflaci, která, doufejme, je již za námi, přichází na řadu trh práce. To je už delší dobu velká bolest a slabina české ekonomiky. Nízká nezaměstnanost přestala být jednoznačnou výhodou. Naopak už delší dobu odhaluje svou odvrácenou tvář – zamrznutý trh práce. Ten blokuje oživení ekonomiky, dusí ji,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Právě tímto směrem jdou i některé návrhy, na kterých pracuje resort ministerstva práce a sociálních věcí. „Připravujeme novelu zákoníku práce. Jde o klíčovou úpravu pro vytvoření moderního, flexibilního a udržitelného trhu práce, který spojuje zájmy a potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů,“ říká mluvčí resortu Jakub Augusta. Účinnost zákona, který by vláda měla projednat do konce května, je navrhována od 1. ledna 2025.
Podle Lenky Janákové z odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory by v ideální podobě měla tato legislativa například umožnit rodičům na rodičovské dovolené pracovat v kratším úvazku, aniž by tím přišli o možnost se vrátit po skončení rodičovské dovolené na plný úvazek. Dále by se měl zkrátit běh výpovědní lhůty či umožnit výpověď bez uvedení důvodu.
Polovičatá reforma penzí
Jednou ze zásadních změn, které vláda nejspíše ještě stihne prosadit, jsou koncem loňského roku oznámené změny v penzích. Ty počítají se zvýšením věku pro odchod do důchodu nad 65 let a změnou výpočtu nových důchodů. Zákon, který je teď v meziresortním připomínkovém řízení, by měl být vládě předložen do konce února.
Vedle těchto opatření ministerstvo financí loni připravilo i úpravy ve třetím pilíři důchodového systému, kde si lidé spoří na důchod sami. Došlo ke zvýšení příspěvku u doplňkového penzijního spoření a vznikl takzvaný dlouhodobý investiční produkt. Ten od začátku letošního roku rozšiřuje lidem možnosti, jak si spořit na důchod, skrze například podílové fondy, dluhopisy či akcie.
„Hlavní problém je, že změny v důchodech v prvním pilíři nejsou propojené se změnami třetího pilíře a že si to nevzal za své premiér. Takže celkově důchodová reforma kulhá na jednu nohu,“ říká ekonom Filip Pertold.
Podle něj by řešením systémové reformy penzí byla větší provázanost obou systémů. „Například tak, že si přes Českou správu sociálního zabezpečení zjistíte, jaký můžete při současných výdělcích očekávat důchod. Pokud chcete mít důchod vyšší, tak by vám to mělo umět říct, kolik si například ve fondech musíte spořit,“ popisuje.
Jak by dopadly volby
Vedle výše zmíněných změn je možné, že se vláda pokusí dotáhnout i některé „velké reformy“ ve zdravotnictví, jako je například připojištění nadstandardní péče, které si kabinet dal do programového prohlášení.
Změnu by mohla obsahovat chystaná novela zákona o zdravotním pojištění, kterou ministerstvo plánuje předložit v letošním roce. K dosažení vládního cíle by přitom stačilo upravit jeden paragraf. V minulosti však pravicové vlády, které se o to snažily, narazily.
„Nebylo potřeba zasahovat do paragrafu jako takového, ale výkladově k tomu dát, že je možné platit nebo doplácet za služby částečně hrazené,“ řekl koncem roku serveru Novinky předseda senátního zdravotního výboru Roman Kraus (ODS), který pracovní návrh úprav připravil.
Jak podle Národní ekonomické rady vlády podpořit ekonomiku
Rakušanova velká reforma
Další reformou, kterou by mohla vláda ještě do konce svého volebního období prosadit, je novela služebního zákona, jež by zásadním způsobem ovlivnila fungování úřadů. Novela, již připravuje ministerstvo vnitra, by především měla celkově zjednodušit personální procesy. „Konkrétně například dojde k dalšímu zefektivnění při obsazování služebních míst, kdy se za splnění určitých předpokladů otevře možnost nabírat i osoby bez formálního vzdělání, budou‑li mít potřebné dovednosti a zkušenosti,“ říká Michal Sniehotta, který se na změnách služebního zákona podílí.
Vybrané makroekonomické indikátory
Cílem novely, kterou by vláda mohla projednat už v prvním čtvrtletí, je modernizovat a zkvalitnit státní službu, snížit byrokracii, zajistit úsporu veřejných peněz a především vytvořit předpoklady pro poskytnutí kvalitní služby občanům. „Novela by měla napomoci k zefektivnění výkonu státní správy, jelikož ji více otevře odborníkům a motivovaným lidem mimo veřejnou správu, usnadní práci stávajícím zaměstnancům, zajistí větší prostupnost odborníků mezi jednotlivými úřady,“ dodává Sniehotta.
Toho, co může vláda do konce svého funkčního období stihnout, a pomoci tak ekonomice, je poměrně dost. Bezpochyby voliči, jak ukazuje propad podpory vlády, nejsou s výsledky jejího vládnutí spokojeni. Prosazení alespoň některých reforem, které kabinetu nabízí například NERV, by jí mohlo získat nějaké plusové body a zároveň by to pomohlo vyřešit jedny z nejpalčivějších problémů české ekonomiky.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
