Mzdy porostou pomaleji, ale inflaci pokoří. Polepší si energetici

Je to skoro až k vzteku. Přestože částky na výplatních páskách v posledních dvou letech většině zaměstnanců nemálo vzrostly, v průměru takřka o osm procent za rok, kupní síla jejich peněženek se kvůli vysoké inflaci vrátila na úroveň roku 2017. Letos by se to konečně mohlo změnit. Mzdy mají podle odborníků v průměru růst kolem pěti procent. Je to sice pomalejší tempo než v předchozích letech, předpokládaný růst cen ovšem pravděpodobně předčí.

Týdeník Ekonom prozkoumal, ve kterých odvětvích může odměňování růst nejrychleji, jak se české firmy chystají nabírat a na kterých pozicích uvnitř podniku si lidé polepší nejvíc.

Ne všichni na tom budou stejně. Mzdový průzkum personálně poradenské společnosti Hays dokonce naznačuje, že i při růstu průměrných mezd mohou výdělky mnoha odborníků po předchozím vzestupu stagnovat. Podle šéfky Hays pro Česko Agnieszky Pietrasikové totiž mohou firmy zvyšování mezd brzdit kvůli mnoha dalším nutným investicím, ať už procesním nebo technologickým. Budou se také snažit dohnat po náročných letech ztráty.

„Za pomalejším plánovaným růstem mezd může být i vyčkávací taktika firem, zda se jejich ekonomické výhledy potvrdí, či v některých případech snaha vyhnout se případnému propouštění,“ pokračuje Pietrasiková.

Rychlejší růst mezd připouští v případech, kdy náboráři osloví lidi, kteří novou práci aktivně nehledají. Nejsilnější se tento efekt dá podobně jako loni čekat v energetice. „Je to díky pokračujícímu přechodu na udržitelnější zdroje vytápění či generování energie, jako jsou tepelná čerpadla nebo stropní fotovoltaické panely, a díky zisku firem v tomto podsektoru,“ domnívá se šéfka pracovního portálu JenPráce.cz Anna Kevorkyan.

Firmy mohou růst mezd brzdit kvůli nutným investicím. Budou se také snažit dohnat po náročných letech ztráty.

Šéf personální agentury Předvýběr.cz František Boudný dodává, že by si mohli polepšit třeba marketingoví profesionálové. „Slabší ekonomika znamená nutnost být více vidět. Naopak IT segment, zvyklý dlouhé roky na tučné výplaty, teď čeká zpomalení jejich růstu, zatímco v průmyslu se bude přidávat víc,“ odhaduje.

Juniorům roste odměňování rychleji

Zjištění z Hays ukazují na to, že právě IT je oborem, kde růst mezd už naráží na své limity. Přidávání peněz bude spíš individuální, u kritických nebo velmi žádaných pozic to může být o osm až 12 procent. Například Java developer si přijde měsíčně na 80 až 140 tisíc korun, specialista kybernetické bezpečnosti na 70 až 115 tisíc korun.

Průměrná mzda v Česku (v Kč)

Zvětšit přes celé okno

Obzvlášť v IT navíc platí, že mzdy juniorních uchazečů rostou o něco rychlejším tempem než mzdy zkušených pracovníků. A to díky velmi vysoké poptávce po zaměstnancích. „Například mzda juniorního kandidáta ve vývoji softwaru se v rozmezí šesti let téměř zdvojnásobila, zatímco horní hranice mezd zůstávají na podobné úrovni,“ říká Pietrasiková.

Zakladatel StartupJobs.cz Filip Mikschik přidává ještě další pohled: „Každý rok se ptáme, jakou mzdu lidé aktuálně mají, ale i na tu, o kterou si říkají na pohovorech. A vidíme, že seniorní pracovníci si meziročně velmi polepšili, ale jejich mzdové požadavky narazily na poměry aktuálního trhu nejvíce. Říkají si o méně peněz než před rokem. Neznamená to, že by si říkali o méně, než mají nyní, pouze se zastavil trend, že si každým rokem říkali o více a více peněz,“ popisuje Mikschik.

Ve výrobě a inženýringu zůstává vysoká poptávka napříč celým spektrem kvalifikovaných pozic: od technologů přes procesní inženýry až k projektovým manažerům. V Česku navíc podle průzkumu Hays posilují vývojová centra a firmy pro ně hledají vhodné kandidáty. Téměř 40 procent firem v tomto odvětví se snaží přilákat talenty z dalších zemí, protože český a slovenský trh jim svou kapacitou nedostačuje. Mzda projektového manažera se třemi až pěti lety zkušeností se pohybuje mezi 59 a 85,5 tisíce korun, vývojový inženýr si přijde na 53,5 až 91 tisíc.

Profese s největším nárůstem průměrné nástupní mzdy (v Kč)

Zvětšit přes celé okno

A například v administrativě či HR se letos čekají plošné nárůsty mezd. Mají se pohybovat v rozmezí tří až pěti procent, což je podobné tempo jako loni. Ve správě věcí a organizaci přibývá volných příležitostí, společnosti poptávají zejména recepční, manažery kanceláří, event koordinátory nebo exekutivní asistenty či asistentky. Naopak ubylo nabídek pro specialisty na lidské zdroje, zejména se to týká manažerských rolí. Pro řízení HR v celém regionu stačí stále častěji už jen jeden šéf, který obvykle sedí v Polsku či v Rumunsku. Recepční si přijde na 32 až 40 tisíc korun, HR manažer na 80 až 150 tisíc.

Mírný nárůst zaměstnanců plánuje 42 procent českých zaměstnavatelů. Je to výrazně jiné očekávání než na Západě.

Dvě pětiny byznysu chtějí nabírat

Vlastně nikdo neočekává nárůst nezaměstnanosti. Firmy stále plánují nabírat nové zaměstnance a volných lidí je na trhu pořád nedostatek.

Poslední průzkum mezi šéfy firem, který pravidelně provádí poradenská společnost PwC, ukazuje toto přetrvávající napětí na domácím trhu práce na číslech. Mírný nárůst zaměstnanců očekává 42 procent českých zaměstnavatelů. A to je výrazně jiné, než mají firmy v celém světě nebo západní Evropě. Například v Německu počítá s růstem počtu kolegů jen 30 procent odpovědných manažerů.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Ke snížení počtu zaměstnanců by mělo dojít u 18 procent českých firem, s razantnějším snižováním počítá jen šest procent generálních ředitelů. „V praxi to bude znamenat, že lidé, kteří přijdou o práci, nebudou mít problém nalézt zaměstnání někde jinde. Trendem již není vykonávat jednu profesi celý život, ale naopak projít paletou profesí v rámci oboru a celoživotně se vzdělávat,“ říká expertka na řízení lidských zdrojů z PwC Andrea Linhartová Palánová.

„Loni byl pracovní trh přibržděný, letos očekáváme opětovný rozjezd,“ říká Mikschik. Zaměstnavatelé nicméně zůstanou v náborech opatrnější. Získávání nových pracovníků bude o poznání racionálnější než například v roce 2021, kdy se start‑upy vezly na vlně zájmu investorů a jejich šéfové brali kdekoho.

„Tehdy bylo běžné se na začátku ledna potkat s firmou, která hlásala, že chce během roku nabrat stovku nových lidí. Aktuálně jsou tyto cíle více při zemi, spíš se pracuje s tím, aby firmy měly lépe vybalancovaný rozpočet a celkově byly efektivnější,“ pozoruje Mikschik.

Benefity na ústupu

Kvůli situaci na trhu proto letos podle mzdového průzkumu společnosti Hays zůstane důležité, aby se dařilo udržet a motivovat současné pracovníky. Až 35 procent zaměstnanců, kteří aktivně nevyhledávají pracovní změnu, by bylo ochotno zvážit nabídku odjinud, pokud ji vyhodnotí jako dostatečně zajímavou.

Dalších 22 procent pracovníků je již rozhodnuto přejít v tomto roce k novému zaměstnavateli. Nejvíc je táhne vidina vyšší mzdy, nemožnost dalšího kariérního rozvoje u současného zaměstnavatele a nevyhovující firemní kultura či atmosféra tamtéž.

Podniky to ale letos budou mít v tomto ohledu o něco složitější. Daňové změny v přijatém konsolidačním balíčku ztíží lákání nových i současných zaměstnanců na benefity. Sněmovnou sice neprošlo úplné zrušení jejich daňového zvýhodnění, zavádí se však limit poloviny průměrné mzdy – až do té výše se benefity danit nebudou. Aktuálně to je necelých 22 tisíc korun. V případě překročení této hranice již benefity podléhají dani z příjmu a také nutnosti odvést pojistné. Na straně zaměstnavatele začalo platit pravidlo, že hodnota benefitů do limitu je považována za daňově neuznatelný náklad.

Boudný říká, že dopad změn na benefity je rozhodně největší. „Ještě loni je považovaly firmy za důležitý nástroj a chtěly je zatraktivňovat. Daňové znevýhodnění zaměstnaneckých výhod znamená další tlak na růst mezd a na cílenější odměňování podle zásluh,“ popisuje změnu.

Mikschik čeká, že se upravování nefinančních odměn začne objevovat postupně. Balíček přinesl obrovské množství změn a malé a střední firmy se jimi krok po kroku pro­kousávají. „Určitě to vyvolá diskuse o tom, které benefity jsou opravdu pro zaměstnance přínosné a které mají firmy jen proto, že je kdysi zavedly,“ očekává specialista ze StartupJobs.

Z dat pracovního portálu JenPráce.cz plyne, že firmy se už loni uchylovaly ve větší míře k vyplácení finančních bonusů a prémií. „Příkladem jsou 13. či 14. platy. U třináctých jsme v minulém roce zaznamenali 15procentní nárůst,“ říká Kevorkyan. A tento trend letos vlivem nových okolností ještě posílí.

Nejčastěji nabízeným přilepšením zůstává příspěvek na jídlo. „Je velmi pravděpodobné, že firmy benefity spojené se stravováním udrží v podobné míře, protože jsou mezi řadou zaměstnanců velmi populární,“ predikuje šéfka webu. Na ostatní benefity přijde mírná redukce, ale že by úplně zanikly, není pravděpodobné.