Pravěcí muži byli lovci, kteří obstarávali maso, vylepšovali zbraně a způsoby lovu, a posouvali tak lidstvo kupředu. Naopak ženám patřila pasivní role sběraček a místo měly u ohně, respektive v kuchyni. Muži jsou tak evolučně předurčeni k tomu, aby obstarávali pokrok a vládli.
V antropologii, archeologii a dalších vědách přibývá důkazů, že tato hypotéza o pradávném rozdělení pracovních rolí na téměř striktně mužské a ženské, která jako by ospravedlňovala socioekonomickou nerovnost mezi oběma pohlavími, neplatí. Jak uvádí časopis Science, teorie „mužů lovců“, která se prosadila po vlivném vědeckém sympoziu v Chicagu v roce 1966, se opírala o nedostatečné důkazy.
Zpochybnil ji například výzkum antropologa Randyho Haase, jehož tým objevil vysoko v Andách tisíce let starý hrob člověka s vyskládanými zbraněmi. Vědci proto nejdřív předpokládali, že jde o muže, s využitím nových forenzních metod ale zjistili, že lovkyní byla žena. Přezkoumali proto několik dalších podobných pravěkých hrobů na kontinentu a zjistili, že také v nich leží vedle zbraní ostatky příslušnic „něžného pohlaví“. Podíl žen byl navíc podobný podílu mužů. I přezkoumání vikinského hrobu z 10. století našeho letopočtu, v němž ležely meč, nůž, sekera, kopí a šípy, zjistilo, že válečníkem byla žena.
Loni pak tým Cary Wall‑Schefflerové ze Seattle University prošel data z desítek starších výzkumů z celého světa a u většiny z nich našel doklady, že lov v těchto společenstvích obstarávaly i ženy. Lovily nejen malou, ale také větší zvěř, využívaly širší škálu strategií než muži, lovily samotné i ve skupinách se psy nebo dětmi a vyráběly si specifické zbraně.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později