Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýPrvní práci si hledala v seznamu v telefonní budce na Václavském náměstí, postupně se vypracovala až na ředitelku Svazu průmyslu a dopravy ČR. Z této pozice Dagmar Kuchtová téměř po deseti letech na konci loňského roku odešla a žezlo předala dosavadnímu předsedovi představenstva Ocelářské unie Danielu Urbanovi. V rozhovoru bilancuje svou profesní dráhu a popisuje stav českého průmyslu. Tomu se nyní nedaří, stále se potýká s cenami energií a také s poklesem zakázek. „Vidím ale světlo na konci tunelu. Celkově by letos mohl průmysl růst o dvě procenta,“ říká Kuchtová.
Aby firmy produkovaly víc vlastních výrobků s vysokou přidanou hodnotou a česká značka se stala ve světě synonymem kvality, potřebují podle ní podniky hlavně zlepšit „koncovku“ v podobě marketingu a prodeje. K tomu by měly vést změny ve všeobecném vzdělávání, které by se mělo více zaměřit na kritické myšlení. „Školství je ale takový moloch. Stává se, že když má na ministerstvu propadnout nějaká změna shora dolů, nakonec narazí na úředníky, kteří ji nechtějí,“ dodává Kuchtová.
Výkon většiny průmyslových odvětví u nás loni meziročně klesal. Čím to je?
Dozněl covid, začala válka na Ukrajině a s tím spojená energetická krize, do toho přišla extrémně vysoká inflace v Česku, k tomu máme dlouhodobě vyluxovaný trh práce. Firmy si už dlouho stěžují, že jim klesají zakázky nebo je ani nemohou splnit kvůli nedostatku lidí. A do toho teď přišel konsolidační balíček, složitější administrativa, lehce vyšší daňová zátěž a zvýšení regulované složky cen energie.
S čím teď průmyslové firmy nejvíc bojují?
Jednoznačně s cenami energií. Jejich pokles je jen relativní. Chápeme, že vláda musela šlápnout na brzdu a snižovat rozpočtový schodek, ale snažili jsme se hledat rozumnější řešení. Například aby poplatky za obnovitelné zdroje energie nemusel stát dál plně dotovat a firmy se na tom podílely, ale zároveň aby pro ně nebylo zvýšení poplatků takový šok. Nakonec z toho je po velmi obtížných jednáních kompromis, který nás příliš neuspokojil. Slyšíme to ze všech stran, nejen od energeticky náročných výrob, pro které budou poplatky za energie opravdu pecka, přestože jde cena silové elektřiny dolů. Uvidíme, jestli se naplní to, co říká vláda, tedy že neregulovaná obchodní složka ceny energií bude klesat i nadále. My si tím nejsme úplně jistí, protože ceny energií i třeba ropy jsou dál hodně volatilní.
Vláda říká, že neregulovaná obchodní složka ceny energií bude klesat i nadále. My si tím nejsme úplně jistí.
Na druhou stranu řada ekonomů hodnotí konsolidační balíček tak, že jde o polovičaté řešení a že vláda měla být ještě trochu drsnější. Není to tedy ten správný kompromis, který průmyslu tak neublíží?
Razantnější konsolidační balíček by nám zas tak nevadil, nestavěli jsme se úplně odmítavě třeba k vyšším daním, ale chtěli jsme, aby vláda nebrzdila investice, nekomplikovala firmám život a zjednodušovala povolovací procesy, což je základ dalšího posunu ekonomiky do budoucna. Stát by měl také začít víc šetřit u sebe, ale snižování státního aparátu se moc nedaří.
Průmysl v Česku před bodem zlomu
Výrobním firmám v Česku se nedaří, to by se ale letos mělo změnit. PMI, přední ukazatel stavu průmyslového odvětví od společnosti S&P Global, vykazuje od června 2022 hodnotu nižší než 50, což značí celkový pokles, a to zejména z pohledu nových zakázek a výroby. V prosinci minulého roku se index meziměsíčně snížil z předchozích 43,1 bodu na 41,8. „Český zpracovatelský sektor na konci roku 2023 čelil řadě problémů: kvůli slabé poptávce na domácích i hlavních exportních trzích zrychlil pokles výroby, nových zakázek, zaměstnanosti i nákupů,“ uvedla Siân Jonesová, vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence.
Ta odhaduje, že průmyslová výroba v Česku loni celkově poklesla o 0,2 procenta, ale letos už poroste o 3,3 procenta. Analytici Raiffeisenbank jsou o něco pesimističtější, když očekávají za loňský rok pokles o 0,7 procenta a letos růst o 2,7 procenta. Svaz průmyslu a dopravy ČR pak odhaduje, že tento rok průmyslová výroba poroste asi o dvě procenta.
Jaký vývoj českého průmyslu čekáte letos?
Vidím světlo na konci tunelu. Děláme s Českou národní bankou pravidelná kvartální šetření mezi firmami. Ta pořád signalizují, že zakázky padají a ještě asi půl roku budou klesat, ale z hlediska některých investic, třeba do nových technologií, vidí letošek už o trochu lépe. Předpokládáme, že celkově by letos mohl průmysl růst asi o dvě procenta.
Podle iniciativy Druhá ekonomická transformace je současný model české ekonomiky založený na subdodávkách už vyčerpaný a potřebujeme víc firem, které vyvíjejí a do světa pod vlastní značkou prodávají výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou. Souhlasíte s tím?
Je tady spousta firem, které vyrábějí velmi sofistikované výrobky, ale obecně s názorem této iniciativy souhlasím. Jenže to bude hodně těžké. Aby byly české firmy schopné mít svůj finální výrobek, který je založený na vlastním know‑how, nových technologiích a inovacích, vyžaduje to velké investice, šikovné lidi a i kvalitní koncovku v podobě marketingu a prodeje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
