Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr KainO lidských osudech rozhodují mnohdy drobné náhody. Kdyby třeba před lety otevřeli ročník školy, na níž chtěla Veronika Brázdilová studovat choreografii lidového tance, kariéra současné viceprezidentky Vodafonu pro byznysové zákazníky by se bývala ubírala úplně jiným směrem. „Vždycky si říkám, jak bylo skvělé, že tehdy ročník neotevřeli. Vůbec nevím, jak já bych se živila. Dokonce si myslím, že bych tam ani nebyla šťastná,“ říká dnes s úsměvem. V rozhovoru jsme si povídali nejen o byznysu, ale třeba i o tom, proč je důležité nepotlačovat v práci emoce.
Vím, že když jste před třemi lety skončila v čele Xeroxu, řekla jste svému headhunterovi, že určitě nechcete pracovat v bankovnictví nebo telekomunikacích. A nakonec jste ve Vodafonu, proč jste si to rozmyslela?
Byly tam dva hlavní důvody. Mám ráda firmy, které mají firemní kulturu postavenou na zodpovědnosti vůči společnosti, zákazníkům a zaměstnancům. A přesně tohle Vodafone splňuje. Zadruhé jsem byla z pozice šéfky Xeroxu docela dlouho v pracovním kontaktu s odcházejícím šéfem Vodafonu Petrem Dvořákem, protože jsme byli jejich dodavatelem. A Petra si neskutečně vážím, takže jsem si velmi dobře uměla představit, že pro něj budu pracovat.
Pracujete více než 20 let v technologických firmách. Jak jste se k téhle kariéře dostala?
Na samotném začátku byla velká náhoda. Původně jsem se chtěla vydat úplně jinou pracovní cestou, toužila jsem studovat choreografii lidového tance. Udělala jsem dokonce i talentové zkoušky, ale můj ročník nakonec neotevřeli. Vystudovala jsem proto Evropský polytechnický institut se zaměřením na ekonomii a zahraniční vztahy. Když potom můj otec otvíral rodinný byznys, čekala jsem, že mě zaměstná. Jenže on mi oznámil, že když jsem jeho dcera, ještě neznamená, že se mnou chce pracovat. Takže jsem se zdravě naštvala a rozhodla se, že mu ukážu. Přihlásila jsem se na inzerát Eurotelu, prvního mobilního operátora v Česku, který hledal obchodního zástupce. O telekomunikacích a IT jsem nevěděla nic, ale chtěla jsem zkusit, jestli na to mám, a také ukázat tátovi, že to zvládnu i bez něj. A ono se to povedlo, vzali mě, a tak se nastartovala celá moje kariéra. Takže jsem za to tátovo prvotní odmítnutí vlastně ráda.
Dříve digitalizaci řešily primárně velké firmy. Po pandemii covidu už se jí ale musí věnovat i drobní podnikatelé.
Přemýšlela jste někdy nad tím, jak by vypadal váš život, kdybyste studovala choreografii?
Mnohokrát. A vždycky si říkám, jak bylo skvělé, že tehdy ročník neotevřeli. Vůbec nevím, jak já bych se živila. Dokonce si myslím, že bych tam ani nebyla šťastná.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
