Loni se ve světě vyrobilo nejméně vína za posledních 60 let. Dva ze tří největších světových producentů, Španělsko a Itálie, zaznamenaly meziroční pokles zhruba o osminu. Vinařské velmoci z jižní polokoule, jako jsou Chile, Austrálie nebo Argentina, postihly dokonce propady v desítkách procent. Vyplývá to z předběžných výsledků mezinárodní vinařské organizace OIV.

Její zpráva přičítá loňskou špatnou úrodu hlavně extrémním klimatickým podmínkám, jako jsou dlouhá vedra a sucha, ale také vydatné přívalové srážky a následně rozsáhlé šíření plísní. „V minulosti udeřilo takové počasí každých několik let, nyní se extrémní klimatické jevy vyskytují každý rok,“ řekl CNN vedoucí statistického oddělení vinařské organizace Giorgio Delgrosso.

Při výkyvech počasí se loni stala největším producentem vína na světě Francie. Jižněji položenou Itálii odsunula na druhé místo. 

V některých státech trvalejší povětrnostní změny přinášejí naopak lepší úrodu, zejména v těch s mírnějším podnebím, než jaké mají země blíž k rovníku. Úroda byla loni vyšší třeba v Německu či Rumunsku, a to jak meziročně, tak vzhledem k průměru posledních pěti let. Na západní polokouli to platí pro USA, kde vinice rostou v různých podnebných pásech. Při výkyvech počasí se loni stala největším producentem vína na světě Francie a předstihla jižněji položenou Itálii. Francouzská výroba meziročně stagnovala, ale oproti průměru předchozích pěti let se lehce zvýšila.

Vývoj výroby vína

Zvětšit přes celé okno

Se změnou podnebí se vinice rozšiřují do oblastí, kde se révě dřív nedařilo, například do Velké Británie nebo Skandinávie. Zároveň se posouvají i zóny vhodné pro pěstování určitých odrůd. „Regiony s kontinentálním klimatem se oteplují mnohem rychleji než zbytek světa a odrůdy, které jsou ranější, začínají silně a rychle přezrávat. Například v Burgundsku tradiční pinot noir neboli rulandské modré začíná mít problém, protože rychle dozraje a burgundské víno není marmeládového tónu. Potřebuje chladnější klima,“ říká Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů ČR. „Projevuje se to i u nás, kde v minulosti bylo pěstování rulandského modrého hraniční, a dnes se z této odrůdy u nás vyrábějí vynikající a konkurenceschopná vína.“

Související
Z dalšího obsahu čísla

Ekonomika a psychologie

Názory

Události týdne

Téma čísla

Rozhovor

Další témata

Investice

Technologie

Logistika

Právo

Lifestyle

#datavize

Právě čeští vinaři by mohli z klimatické změny těžit, ačkoliv i na ně negativně dopadají nečekané výkyvy počasí. „Loňský rok opět patřil mezi ty komplikovanější. Po několika spíše suchých letech se vyznačoval hlavně na jaře vyšší vlhkostí, což se ve vinohradech projevilo zejména ve výskytu houbových chorob, které jsme v takovém rozsahu neviděli několik let. Již evergreenem jsou teplotní extrémy. Bylo neobvykle velké teplo i v době sklizně. Velmi teplé září i říjen hrozny vysušovaly a ty pak ztrácely na objemu,“ říká Ondřej Beránek, ředitel jednoho z největších českých pěstitelů vinné révy a výrobce vín Bohemia Sekt, pod který spadají také vinařství Habánské sklepy či Víno Mikulov. Společnost loni zpracovala asi 7,4 milionu kilogramů hroznů z vlastních vinic a nakoupených od dodavatelů. Původní odhad byl téměř o čtvrtinu vyšší.

Přestože byla celková loňská sklizeň v Česku meziročně slabší zhruba o 10 až 15 procent, produkce českého vína od začátku století roste. Podle dat Svazu vinařů se desetiletý průměr zvýšil z asi 500 tisíc hektolitrů kolem roku 2000 na současných přibližně 650 tisíc.

Odolnější hybridní odrůdy se prosazují

Šíření chorob vinné révy v Evropě postihuje nejvíc jižní země, ale i Francii. „My se s nimi potýkáme v podstatně menším rozsahu, což může být naše ekonomická výhoda,“ říká prezident Svazu vinařů Martin Chlad.

Pěstitelé se kvůli houbovým či bakteriálním kalamitám stále častěji uchylují k pěstování takzvaných PIWI odrůd vinné révy jako hibernal, solaris nebo rinot. Jsou odolnější, nepotřebují tolik ošetřovat pesticidy a přinášejí i vyšší výnosy. „Česko patří mezi významné pěstitele odolných PIWI odrůd. Mnoho jich tu také bylo vyšlechtěno,“ zmiňuje Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Na tyto odrůdy místo tradičních se ve výsadbách více zaměřuje i právě Bohemia Sekt. „Jsou odolnější vůči klimatickým výkyvům,“ potvrzuje Beránek. „Přemýšlíme i nad dalšími postupy. Letos jsme zkoušeli například francouzskou technologii, kdy jsme rostliny krátkodobě ozařovali UV zářením typu C a vystavili je tak krátkodobě stresu, aby byly odolné například v době sucha, proti škůdcům a podobně,“ dodává.

Podle Pavlouška existuje ve vinařství i řada dalších možností, jak se na výkyvy počasí adaptovat nebo jak agrotechnicky reagovat. Například ozelenit vinice tak, aby se půda prokypřila a zadržovala více srážkové vody i v období sucha.

Jižní Morava možná víc zčervená

Chlad říká, že změny klimatu do Česka přinášejí i příznivější podmínky pro zrání modrých hroznů na výrobu červeného vína, které vyžadují vyšší teploty. Na vinicích se to však zatím příliš neprojevuje. Podíl modrých hroznů v Česku dosáhl v roce 2018 necelých 40 procent, ale od té doby se snižuje. „Jaké odrůdy se budou pěstovat, se bude řídit spíše poptávkou spotřebitelů a marketingem,“ myslí si Pavloušek.

Vývoj výroby vína v zemích s největší produkcí

Zvětšit přes celé okno

Podle Chlada zatím čeští vinaři na trhu s červeným vínem, které je v zemi dlouhodobě méně oblíbené než bílé, stále ještě cenou těžko konkurují levnějším producentům ze zemí s vhodnějšími klimatickými podmínkami. To se však může v budoucnu změnit.

Oteplování bude pokračovat a na jižní Moravě bude čím dál příznivější podnebí pro pěstování modrých hroznů.

Studie, na které spolupracovaly Vysoká škola ekonomická v Praze, Česká zemědělská univerzita a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, uvádí, že oteplování klimatu bude pokračovat a jižní Morava bude mít postupně čím dál příznivější podnebí pro pěstování hroznů na červené víno. Objevit by se mohly například i v Českém středohoří. Naopak bílé odrůdy révy se mohou v příštích desetiletích přesouvat do nových lokalit, kde zatím vinice nejsou. „Jsem stoprocentně přesvědčen, že na klimatické změně můžeme v Česku v horizontu příštích desítek let vydělat,“ myslí si šéf vinařů Chlad.

Související
Zobrazit
Zobrazit