Zatímco milionáři jsou spíše spojováni s rodinným bohatstvím a dlouhými dynastiemi, stát se miliardářem vždy vyžadovalo výjimečný čin, myšlení, nápad. Takový, jaký dostal například Bill Gates s Microsoftem, Elon Musk s Teslou. Jinou cestu k obřímu jmění vykonal Bernard Arnault, který několik let konsolidoval luxusní průmysl, aby dal světu vše pod značkou LVMH.
Je nakonec jedno, zda jde o založení dalšího technologického gigantu, obřího správcovského fondu, nebo o to, že se dotyční propracovali na vrchol některé z nejúspěšnějších společností, jako například bývalý šéf Microsoftu Steve Ballmer, který je dnes šestým nejbohatším mužem planety. Lidé na takových příčkách mají tendenci tvrdě pracovat, jít za velkými inovacemi a v neposlední řadě mají ostré lokty.
Nová studie švýcarské banky UBS pro nejmovitější klienty však ukazuje, jak se svět mění. Naznačuje, že příští generace miliardářů už tyto vlastnosti či vlohy nebude muset mít. Aspoň část z nich. Ta prostě majetek zdědí. Zpráva uvádí, že ze 137 lidí, kteří se stali miliardáři během uplynulých 12 měsíců od loňského do letošního dubna, jich 53 zdědilo po svých předcích celkem 150,8 miliardy dolarů (3,4 bilionu korun). To převyšuje částku 140,7 miliardy dolarů, kterou za stejné období vytvořilo 84 nových „self‑made“ miliardářů.
Banka uvedla, že je to vůbec poprvé v devítileté historii, co zprávu o jmění nejbohatších lidí (tvoří dohromady 0,00004 procenta světové populace) vydává, co nová generace miliardářů spravuje více majetku získaného dědictvím než podnikáním. „Očekáváme, že v příštích 20 letech se to bude objevovat stále častěji, protože více než tisíc miliardářů předá odhadem svým dětem majetek ve výši 5,2 bilionu dolarů,“ potvrdil Benjamin Cavalli, šéf divize strategických klientů ve společnosti UBS Global Wealth Management.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později