Unikátní výzkum ukázal, jak při živelních pohromách pomáhat efektivně

Šest mrtvých, desítky zraněných, stovky zdemolovaných domů a více než tisíc poškozených střech. Největší tornádo v novodobé české historii, které na konci června roku 2021 zasáhlo jižní Moravu, po sobě zanechalo velké škody materiální i nenahraditelné ztráty na lidských životech.

Josef Koláček z organizace ADRA říká, že vlna solidarity, jež následovala po této živelní pohromě, byla velkou zkouškou pro český neziskový sektor, který nyní posiluje vzájemnou koordinaci a provázanost.

Rozdělování finanční pomoci z veřejných sbírek bylo ojedinělé tím, že se poprvé spojily velké humanitární organizace, nadace i řada soukromých dárců. Během několika týdnů společně vybraly více než miliardu korun.

Veřejné sbírky vyhlásily například Nadace Via, Nadace Partnerství, Diecézní charita Brno, ADRA, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie Českobratrské církve evangelické nebo Nadační fond Českého rozhlasu. Pomáhali i nejbohatší lidé Česka – například rodinná Nadace Karla Komárka, vlastníka skupiny KKCG, vyčlenila na okamžité i dlouhodobé řešení dopadů této přírodní katastrofy 150 milionů korun.

Každý umí něco líp

Řada organizací se podílí na výzkumu, jehož cílem je zjistit, jak v této zkoušce charita obstála, jak byla efektivní při distribuci pomoci a jak vypadají dlouhodobé dopady tornáda na postižené obce. Vychází z něj sada doporučení pro ty, kteří při podobných katastrofách v terénu zasahují, aby jejich pomoc byla ještě účinnější.

„Soukromé nadace a dárci dokázali spojit a shromáždit významný objem finanční pomoci, na druhou stranu neměli dostatek terénních pracovníků ani informací o jednotlivých zasažených rodinách, aby mohli rychle a efektivně přistoupit k její distribuci,“ vybírá z poznatků výzkumu Koláček.

Jakou pomoc využili zasažení tornádem z roku 2021

Zvětšit přes celé okno

Proto se neziskové organizace dohodly, že příště budou při takových událostech pomoc rozdělovat na základě jednotných kritérií, aby se jejich aktivity nepřekrývaly. Už při předloňské spolupráci na Břeclavsku a Hodonínsku se nestávalo, že by mezi částkami věnovanými poškozeným domácnostem na zasaženém území byly velké disproporce.

Nadace dokážou získávat finanční zdroje a neziskovky zase umí terénní práci. Spolupráce po tornádu byla skvělá.

„Spolupráce po tornádu byla skvělá. Ukázalo se, že nadace dokážou získávat finanční zdroje a neziskovky zase umí terénní práci,“ říká Luboš Veselý, ředitel rodinné nadace Karla Komárka.

Efektivnější pomoc byla možná i díky tomu, že humanitární organizace ADRA, Člověk v tísni a Diakonie ČCE společně využívaly mobilní aplikaci INSPECTO pro sběr dat ze zasaženého území. Už ta je výsledkem minulých zkušeností – neziskovky ji vyvinuly společně na základě zkušeností po povodních z počátku tisíciletí. „Zrychlilo to distribuci pomoci, ale také efektivnější zpracování dat ze zasažených domácností,“ vysvětluje Koláček.

Z dat postupně vzniká společná databáze pro distribuci finanční pomoci z veřejných sbírek a také dávají přehled o rozsahu katastrofy starostům jednotlivých obcí a orgánům krizového řízení kraje.

Nejefektivnější podpora je finanční

Že distribuce pomoci fungovala, dokládá i další výstup ze zmíněného výzkumu. Ukázalo se, že ačkoliv se finanční situace lidí zasažených tornádem stále ještě nedostala na úroveň před jeho příchodem, ostatní zkoumané jevy, jako například fyzické a duševní zdraví, zaznamenaly propad výrazně větší. „Je to dobrý ukazatel toho, že finanční pomoc fungovala,“ říká Ondřej Král, výzkumník firmy SocioFactor, jež se na výzkumu podílela.

Vyšel z něj i důležitý poznatek, že pro lidi postižené živelní katastrofou je jednoznačně nejefektivnější finanční pomoc od neziskovek a nadací, kterou využívali v daleko větší míře než tu materiální nebo třeba pomoc při odklízení trosek. Podle výzkumu přijalo peníze 90 procent potřebných. Ti zbylí je zpravidla čerpali jinde, například z pojištění, státní podpory, případně jim finančně pomohly samotné obce.