Šest mrtvých, desítky zraněných, stovky zdemolovaných domů a více než tisíc poškozených střech. Největší tornádo v novodobé české historii, které na konci června roku 2021 zasáhlo jižní Moravu, po sobě zanechalo velké škody materiální i nenahraditelné ztráty na lidských životech.

Josef Koláček z organizace ADRA říká, že vlna solidarity, jež následovala po této živelní pohromě, byla velkou zkouškou pro český neziskový sektor, který nyní posiluje vzájemnou koordinaci a provázanost.

Rozdělování finanční pomoci z veřejných sbírek bylo ojedinělé tím, že se poprvé spojily velké humanitární organizace, nadace i řada soukromých dárců. Během několika týdnů společně vybraly více než miliardu korun.

Veřejné sbírky vyhlásily například Nadace Via, Nadace Partnerství, Diecézní charita Brno, ADRA, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie Českobratrské církve evangelické nebo Nadační fond Českého rozhlasu. Pomáhali i nejbohatší lidé Česka – například rodinná Nadace Karla Komárka, vlastníka skupiny KKCG, vyčlenila na okamžité i dlouhodobé řešení dopadů této přírodní katastrofy 150 milionů korun.

Každý umí něco líp

Řada organizací se podílí na výzkumu, jehož cílem je zjistit, jak v této zkoušce charita obstála, jak byla efektivní při distribuci pomoci a jak vypadají dlouhodobé dopady tornáda na postižené obce. Vychází z něj sada doporučení pro ty, kteří při podobných katastrofách v terénu zasahují, aby jejich pomoc byla ještě účinnější.

„Soukromé nadace a dárci dokázali spojit a shromáždit významný objem finanční pomoci, na druhou stranu neměli dostatek terénních pracovníků ani informací o jednotlivých zasažených rodinách, aby mohli rychle a efektivně přistoupit k její distribuci,“ vybírá z poznatků výzkumu Koláček.

Jakou pomoc využili zasažení tornádem z roku 2021

Proto se neziskové organizace dohodly, že příště budou při takových událostech pomoc rozdělovat na základě jednotných kritérií, aby se jejich aktivity nepřekrývaly. Už při předloňské spolupráci na Břeclavsku a Hodonínsku se nestávalo, že by mezi částkami věnovanými poškozeným domácnostem na zasaženém území byly velké disproporce.

Nadace dokážou získávat finanční zdroje a neziskovky zase umí terénní práci. Spolupráce po tornádu byla skvělá.

„Spolupráce po tornádu byla skvělá. Ukázalo se, že nadace dokážou získávat finanční zdroje a neziskovky zase umí terénní práci,“ říká Luboš Veselý, ředitel rodinné nadace Karla Komárka.

Efektivnější pomoc byla možná i díky tomu, že humanitární organizace ADRA, Člověk v tísni a Diakonie ČCE společně využívaly mobilní aplikaci INSPECTO pro sběr dat ze zasaženého území. Už ta je výsledkem minulých zkušeností – neziskovky ji vyvinuly společně na základě zkušeností po povodních z počátku tisíciletí. „Zrychlilo to distribuci pomoci, ale také efektivnější zpracování dat ze zasažených domácností,“ vysvětluje Koláček.

Z dat postupně vzniká společná databáze pro distribuci finanční pomoci z veřejných sbírek a také dávají přehled o rozsahu katastrofy starostům jednotlivých obcí a orgánům krizového řízení kraje.

Nejefektivnější podpora je finanční

Že distribuce pomoci fungovala, dokládá i další výstup ze zmíněného výzkumu. Ukázalo se, že ačkoliv se finanční situace lidí zasažených tornádem stále ještě nedostala na úroveň před jeho příchodem, ostatní zkoumané jevy, jako například fyzické a duševní zdraví, zaznamenaly propad výrazně větší. „Je to dobrý ukazatel toho, že finanční pomoc fungovala,“ říká Ondřej Král, výzkumník firmy SocioFactor, jež se na výzkumu podílela.

Vyšel z něj i důležitý poznatek, že pro lidi postižené živelní katastrofou je jednoznačně nejefektivnější finanční pomoc od neziskovek a nadací, kterou využívali v daleko větší míře než tu materiální nebo třeba pomoc při odklízení trosek. Podle výzkumu přijalo peníze 90 procent potřebných. Ti zbylí je zpravidla čerpali jinde, například z pojištění, státní podpory, případně jim finančně pomohly samotné obce.

Související