V regionu uhlí a oceli se učí podnikat a inovovat

Moravskoslezský kraj v posledních letech prochází pozoruhodnou proměnou hospodářství, ve srovnání s jinými, víceméně prosperujícími kraji však startoval z úplně jiných pozic. Ještě před deseti lety se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem deseti procent a vzhledem k dlouhodobému útlumu hlavních oborů místního hospodářství získal celý sever Moravy nálepku znevýhodněného regionu. Kraj se zároveň potýkal s odlivem mozků. Mnoho lidí si nedokázalo představit, že tu prožijí celý život, často už po dokončení střední školy svůj rodný kraj opouštěli.

Situace se však začíná měnit. Roste počet firem, které nabízejí lidem zajímavější perspektivu, a město i kraj se spolu s Moravskoslezským inovačním centrem (MSIC) snaží pečovat o hladké fungování inovačního ekosystému. I s využitím veřejných a evropských prostředků podporují podnikání a inovace, propojují byznys s vědou.

Počet start-upů v Moravskoslezském kraji

Zvětšit přes celé okno

Snad se to i daří. Za posledních pět let vzniklo na Ostrav­sku podle údajů MSIC přes 50 nových start‑upů, třetina z nich se soustřeďuje na IT, mobilitu a zdravotnictví. Mezi nejčastěji zmiňované firmy patří třeba SprayVision, který díky chytrému softwaru šetří lakovnám peníze za barvy. Nebo zdravotnický start‑up Stimvia, který vyvinul léčbu inkontinence pomocí neuromodulace. Představitelé společnosti věří, že metoda pomůže i při léčbě dalších závažných onemocnění.

Každý desátý start‑up v kraji využívá řešení postavené na technologii umělé inteligence. Podařilo se srazit i nezaměstnanost. Je sice stále nad celorepublikovým průměrem, ale už ne tak vysoko. Pohybuje se kolem pěti procent.

Lokální aktivita s obří silou

Transformaci regionu mohou pomoci i takové akce jako konference Unique Summit, která proběhla v Ostravě ve druhé polovině minulého týdne. Zúčastnilo se jí 650 lidí z celého světa. Hlavním cílem je hledání nových příležitostí pro rozvoj start‑upů, vytvoření silných mezinárodních vazeb a posílení podnikatelského prostředí mimo hlavní města. „Konference ukazuje, že lokální aktivita zdola nahoru má obrovskou sílu a místním obyvatelům vytváří v podstatě konkurenčně výhodné prostředí. Podporuje propojení odlišných kultur a myšlení,“ říká šéf MSIC Pavel Csank.

Počet vědecko-výzkumných pracovišť ve vybraných krajích

Zvětšit přes celé okno

Náměstkyně primátora Ostravy Andrea Hoffmannová říká, že summit je jednou z mnoha aktivit, které realizuje město v rámci podpory podnikání a podnikavosti. Chce podpořit talentované lidi ve městě a zároveň je do Ostravy přilákat. „V rámci transformace připravujeme lidi na budoucí povolání, u kterých ani nevíme, jak budou vypadat. Ale musíme nastavit jejich kompetence, aby byli schopni reagovat na rychle měnící se dobu, na příchod umělé inteligence, na změny v pracovních návycích,“ říká Hoffmannová.

Ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš v Ostravě připomněl, že jen zhruba 60 procent občanů má nyní základní digitální dovednosti. „Stát usiluje, aby se toto číslo do roku 2030 zvedlo na 80 procent,“ říká Bartoš. Devět z deseti profesí podle něj v té době bude vyžadovat alespoň základní digitální znalosti. Mezi ně patří práce s informacemi, schopnost vytvořit digitální obsah nebo základní znalosti bezpečnosti.

Kolik lidí v Moravskoslezském kraji pracuje ve výzkumu a vývoji

Zvětšit přes celé okno

Politici nicméně přiznávají, že zvednout mohutnou podnikatelskou vlnu nebude úplně jednoduché. Tím spíš v kraji, odkud lidé často mířili pryč. „Po třech stech letech historie uhlí a oceli máme v kraji spíše zaměstnaneckou náturu. První vlna podnikání přišla po pádu komunismu, ale to nestačí. Proto jsme si řekli, že musíme podnikání probudit, abychom se dostali na úroveň úspěšnějších regionů, zejména metropolitní oblasti Prahy a Brna,“ říká zmocněnec hejtmana kraje pro uhelné regiony v transformaci Zdeněk Karásek.

Transformaci regionu mohou pomoci i takové akce jako konference Unique Summit. Zúčastnilo se jí 650 lidí z celého světa.

Na Unique Summitu také z mnoha stran zaznívalo, jak málo žen je zaměstnaných v oblasti IT. Platí to pro celou Evropu, ale podle Bartoše je v tom Česko na chvostu Evropy. „I samotný byznys to vnímá jako velký deficit a brzdu rychlejší digitální transformace. Bez schopnosti využívat inovativní nástroje a bez vytváření prostoru, kde se ty věci dějí, se nestaneme ekonomikou s přidanou hodnotou,“ říká Bartoš.

Zbytečně neobjevovat kolo

Před šesti lety kraj spolu s městem nastartoval vlastní Moravskoslezské inovační centrum MSIC po vzoru brněnského centra JIC. Napřesrok chce MSIC podle svého šéfa Pavla Csanka společně s krajskými úředníky aktualizovat regionální inovační strategii. „Chceme přizvat výrazně více technologických firem, které v kraji působí. Chceme spolu s nimi hledat největší globální příležitosti. Nejde jen o to, jak je využijí jednotlivé firmy, ale i o to, jak rozjet další společné projekty, které tu mohou zlepšit prostředí,“ říká Csank.

Skutečně průlomové inovace mohou získat podporu od Evropské rady pro inovace a jejího akce­lerátoru.

Součástí MSIC je i technologický park, kde působí vybrané firmy, které potřebují být blízko technické univerzitě nebo fakultní nemocnici. „Za posledních šest let prošlo našimi službami přes čtyři stovky firem. Minimálně polovina z nich se opakovaně vrací. Čím více využijí naše služby, tím mají větší akcelerační dopad. A je zajímavé, že ty nejrychleji rostoucí firmy používají naše služby nejvíc,“ říká Csank.

Výdaje na výzkum a vývoj v Česku

Zvětšit přes celé okno

Úkolem lidí z centra je dobře porozumět byznysu dané firmy a ke každému projekty změny či inovace najít nejlepšího externího experta. „Musí najít konkrétní expertizu u někoho, kdo není teoretik, ale praktik a kdo takovou věc opakovaně vyřešil v mezinárodním prostředí. A zajistit, aby si začali s majitelem či majitelkou firmy věřit. Zkušenosti experta – a může být klidně z USA či Švédska – pak pomohou dané firmě neobjevovat kolo a současně jít mnohem rychleji dopředu,“ vysvětluje Csank.

Kam jdou evropské peníze

Skutečně průlomové inovace mohou získat podporu od Evropské rady pro inovace (EIC) a jejího akcelerátoru. Podporuje malé a střední podniky při dokončení vývoje a uvedení na trh. Zaměřuje se i na start‑upy, které mají potenciál vytvořit nový nebo výrazně ovlivnit stávající trh. Cílem je podpora vysoce rizikových projektů, které vyžadují značné financování. Program poskytuje grantové financování až do výše 2,5 milionu eur a volitelnou investici až do výše 15 milionů eur.

INOVACE V REGIONECH

Dále čtěte

• Podpořme pozitivní myšlení. Jinak budeme regionem, kde nikdo nechce žít
• Rejnoci v Ostravě. Ajťáci mění pohled na byznys v Mekce těžkého průmyslu

„Může to velmi pomoci, a to zejména start‑upům, jež se zaměřují na deep tech, hluboké technologie, které potřebují experimentovat a postavit svůj prototyp. Ale pochopitelně není možné žít jen z grantů, to by nebyla správná strategie. Jsou určeny jen pro vývoj technologie, ne k růstu byznysu,“ řekla v diskusi na Unique Summitu Anna Maj, zakladatelka společnosti CreatLink a expertka Evropské rady pro inovace.

Podle zakladatelky a šéfky společnosti AdviseMe Denisy Deákové zakladatelé start‑upů nejčastěji podceňují objem práce, který je spojen se získáním grantu či soukromé investice. „Většinou mají slušné znalosti dané technologie, pro kterou by chtěli získat financování. Ale zapomínají na to, že ji budou muset dostat také na trh. Nestačí mít jen dobrou inovaci, ale také velmi růstový byznysmodel,“ říká Deáková.

V regionu se už také rozbíhá řada dotací v rámci operačního programu Spravedlivá transformace, pro Moravskoslezský kraj jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 18,9 mi­liardy korun. Již byly vypsány na čtyři desítky výzev, které zahrnují širokou oblast aktivit. Vedle snahy o podporu podnikání, kde je hlavním úkolem zřízení nových pracovních míst pro zaměstnance z odvětví v útlumu, cílí třeba i na projekty čisté energie, oběhového hospodářství či digitální inovace.

A také na obnovu území dotčeného těžbou uhlí, na kterém nově vyrostou veřejné služby, kulturní, sportovní či rekreační zařízení. O peníze mohou žádat malé a střední podniky, obce, kraje, univerzity, výzkumné instituce a velké podniky procházející transformací v souvislosti s útlumem těžby či přechodem na nízkoemisní výrobu za splnění určitých podmínek. Na snahu zvyšovat klimatickou odolnost kraje a zlepšovat kvalitu prostředí pro život jdou také peníze z programu Life Coala. Celkem jde o 15,8 milionu eur, z toho dotace EU je 9,5 milionu eur (v přepočtu 230 milionů korun).