Rejnoci v Ostravě. Ajťáci mění pohled na byznys v Mekce těžkého průmyslu

Dvoupatrová nárožní budova na Hlavní třídě uprostřed ostravského sídliště Poruba kdysi sloužila jako obchodní dům s hospodou, bývalo tu i kasino. Nové architektonické řešení však změnilo vnitřek stavby z poválečných let k nepoznání. Architekti nechali vybourat část stropu, odhalit železobetonovou konstrukci a vsadit dovnitř velké schodiště sloužící i k sezení. Po zdařilé rekonstrukci se sem nastěhovali ajťáci z místní technologické firmy Raynet, kteří si sami říkají rejnoci. Stavba dostala honosný název Raynet Tower – do budoucna lze přistavět další patra.

Rejnoci poskytují firmám CRM řešení, tedy software pro řízení vztahu se zákazníky, a počítají se mezi ostravské patrioty. „Většina zakladatelů firmy vyrostla na sídlišti pár set metrů odtud,“ říká šéf Raynetu Martin Bazala. A dodává, že Ostravsko podnikatele i zaměstnance do určité míry formuje. Mnoho lidí je na region, z něhož pochází, hrdá. „V médiích se obvykle s naším městem spojuje typ lidí, kteří mají ‚krátký zobák‘ a většinou nemají ani střední školu. Chceme přispět k tomu, aby Ostravsko nebylo vnímáno jen jako region těžkého průmyslu,“ říká.

Už v něm podle něj vznikla skupina lidí z byznysu, kteří přicházejí z různých odvětví a navzájem se velmi podporují. Zmiňuje podnikatelskou komunitu Patrioti MSK. Hlavní misí platformy, která během roku pořádá řadu setkání, je inspirovat místní podnikatele a ukazovat jim úspěšné příběhy.

Ostatně Raynet už je možné mezi ně zařadit. Se svým softwarem konkuruje v Česku i globálním společnostem, jako je Salesforce. Používají ho tři tisícovky firem, mezi nimi třeba Mall.cz, Liftago, Direct pojišťovna či AAA Auto. Letos čeká růst obratu na 120 milionů korun a zisk 30 milionů.

V médiích se obvykle s naším městem spojuje typ lidí, kteří mají „krátký zobák“ a většinou nemají ani střední školu.

Bazala za jednu z klíčových charakteristik firmy považuje vytrvalost. Přestože napřesrok oslaví 20 let existence, stále se někdy označuje za start‑up. A to kvůli zajímavému vývoji, jímž prošla. „Nejprve jsme hledali, čím se nejlépe uživit. Až po nějakých šesti letech jsme se hodně rozjeli, tržby šly rychle nahoru. Dělali jsme toho spoustu, ale naší dojnou krávou byl tehdy vývoj softwaru na míru pro korporace. Pak jsme si uvědomili, že nechceme být jako řemeslníci, kteří dodávají do velkých firem,“ říká Bazala.

Rozhodli se pro radikální řez a během čtyř let se rozloučili se všemi klienty. Byli jich stovky. „A začali jsme stavět vlastní produkt, který nás měl v budoucnu živit. Obrazně řečeno jsme přestali vyrábět saka na míru a šli do udržitelné konfekce. Nějakou dobu to trvalo, šli jsme do řízené ztráty, ale po pár letech se provozní zisk vrátil na dřívější úroveň a teď rychle roste,“ vysvětluje Bazala. Dalším krokem má být expanze do zahraničí.

V Raynetu neotočili pouze byznysovým kormidlem. „Rozhodli jsme se, že zcela zásadně proměníme firemní kulturu. Stavíme na otevřeném řízení. Říkám to s pokorou a hrdě,“ pokračuje Bazala. Zaměstnanci mají možnost účastnit se všech rozhodovacích procesů, vidí do všech zakázek, znají aktuální byznysplán. Mohou jít na jakoukoliv poradu a znají výplaty všech svých kolegů. Každý pracovník po roce získá podíl na firemním zisku a po třech až čtyřech letech také garanci nevyhoditelnosti. A ze 40 lidí jich 10 Raynet přímo spoluvlastní.

Inovace nejen v IT, ale i ve zdravotnictví či textilu

V Ostravě vznikla také řada start‑upů mimo informační technologie. Už před 30 lety začínala v jedné garáži společnost Invent Medical a dnes již sídlí v prostorách Moravskoslezského inovačního centra. Patří k lídrům v produkci 3D tištěných zdravotních pomůcek pro ortotiku a protetiku, aktivně působí ve více než čtyřech desítkách zemí světa. Vyrábí například kraniální remodelační ortézy, tedy jakési helmičky určené k léčbě vážného stupně deformity lebky u novorozenců.

INOVACE V REGIONECH

Dále čtěte

• V regionu uhlí a oceli se učí podnikat a inovovat
• Podpořme pozitivní myšlení. Jinak budeme regionem, kde nikdo nechce žít

Byť helmičky na první pohled vypadají stejně, každý produkt je originál. Na 3D tiskárně ho vytisknou na míru malému pacientovi. „Majitel sice založil firmu po revoluci, ale teprve před 12 lety se rozhodl, že pro tento obor by mohl být vhodný 3D tisk. Začal kupovat tiskárny, všechny peníze dal na výzkum a vývoje. Teprve teď se dostáváme do fáze, kdy se ukazuje, že to funguje. Celý obor jde tímto směrem,“ říká Adam Martynek z Invent Medical. Firma ročně vyrobí několik desítek tisíc ortotických výrobků na míru v několika produktových řadách.

Jiným příkladem start‑upu s ostravskými kořeny je NIL Textile, který vyrábí udržitelné textilie z inovativních materiálů, jako jsou kukuřice, recyklovaný bavlněný odpad či recyklované pneumatiky. Zároveň zajišťuje výrobu finálních produktů oblečení včetně zpětného sběru obnošených věcí a vlastní technologii molekulární recyklace, u níž nedochází ke ztrátě kvality látky. Firma se tím snaží vytvořit plně cirkulární model: udělat z použitého trička zase tričko, a ne třeba výplně do matrací.

Zakladatel NIL Textile Mikuláš Hurta začínal v úplně jiném oboru – v letectví. Stále však přemýšlel o něčem, co by ho více naplňovalo, v čem by mohl pomáhat. Nejprve zvažoval, že bude někde pracovat jako dobrovolník. „Ale uvědomil jsem si, že skrze firmu dokážu vytvořit větší dopad než jako jednotlivec. Psal jsem si nápady, měl jsem Excel asi s 80 řádky a na jednom z nich jsem zabrousil k textilu. Je to jeden z průmyslů, které zatěžují planetu nejvíc. Má obří podíl na emisích oxidu uhličitého a na spotřebě vody. Je tam šance něco zlepšit a napravit, co nefunguje,“ vysvětluje Hurta.

Udržitelný textil je nyní o dost dražší než oblečení vyrobené konvenčním způsobem, typicky někde v Asii. Podle Hurty se však ceny za pár let sobě přiblíží. Na běžné výrobce se budou vztahovat nová regulatorní pravidla, což jejich produkci prodraží, a naopak NIL Textile dosáhne větších úspor z rozsahu. Na to má padnout i část peněz z aktuálního investičního kola, Hurta chce investovat třeba do větší automatizace výroby.

Hurta pochází z komplikovaných sociálních poměrů, od 14 let vyrůstal bez rodičů. „Viděl jsem spoustu věcí tak, jak nemají být, a chtěl jsem je v životě dělat jinak. To mi dalo cílevědomost,“ říká. Tuto vlastnost nepostrádají ani zbylí podnikatelé citovaní v textu a sami říkají, že vědí o dalších takových v regionu.