Lidé v Evropě a Severní Americe loni nabrali v potravinách nejvíc energie v historii. Podle statistiky Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů to bylo v průměru 3540 kilokalorií denně. I v Česku byl průměrný denní příjem vysoký, asi 3280 kcal. Dospělé ženě přitom v průměru stačí příjem 2000 kcal, muži pak 2500 kcal. Proti nutkání tolik jíst nyní farmaceutické firmy nabízejí jednoduchou pomoc.
Data Eurostatu ukazují, že u nás trpí nadváhou 60 procent populace a každý pátý Čech je obézní. Podobná čísla platí pro celou Evropu a v USA má nadváhu skoro 70 procent obyvatel, obézních je tam 40 procent.
Způsobuje to i výběr konzumovaných potravin. Například půllitrová lahev koly obsahuje 225 kcal. Aby člověk stejnou energii vydal, musel by absolvovat třeba tři čtvrtině hodiny pohodové chůze po rovině. V době, kdy lidé na Západě mají často práci v kancelářích, na intenzivní pohyb si čas nenajdou a mají prakticky neomezený přísun vysokokalorických potravin, zkrátka tloustnou.
Firma větší než HDP Dánska
Někteří to pak chtějí změnit a dostat se do formy i získat štíhlejší linii. Donedávna existovala dvě hlavní řešení, jak toho dosáhnout: diety a zvýšená fyzická aktivita. Známé léky nebyly až tak účinné.
Průměrný denní kalorický příjem na hlavu (v kcal)
To se v poslední době změnilo. Svět našel recept, jak efektivně a relativně bez rizika zhubnout pomocí medikamentů. Farmaceutické společnosti našly novou zlatou žílu svého byznysu.
Z výrobců těchto přípravků, jako jsou třeba dánská firma Novo Nordisk či americká Eli Lilly, se staly hvězdy burzovního parketu. Tržní kapitalizace prvně jmenované společnosti ke konci minulého týdne dosahovala výše 438 miliard amerických dolarů. To znamená, že ji má větší, než kolik činí očekávaný hrubý domácí produkt celého Dánska pro tento rok (podle odhadu Mezinárodního měnového fondu 405,6 miliardy dolarů). Z Novo Nordisk se v září stala nejhodnotnější evropská firma, z trůnu sesadila výrobce luxusního módního zboží LVMH (Louis Vuitton).
Deník New York Times v srpnu uvedl, že vliv farmaceutických společností na dánskou ekonomiku je tak velký, že země dokázala držet úrokové sazby na nižší úrovni než jiné státy EU a že výrobci léčiv se v loňském roce podíleli na téměř veškerém hospodářském růstu v zemi.
V Česku trpí nadváhou 60 procent populace, v USA 70 procent. Léky na hubnutí jsou tak zlatou žilou pro farmaceutický průmysl.
Způsobila to látka zvaná semaglutid. Obsahují ji léky Novo Nordisku na léčbu cukrovky s obchodními názvy Ozempic a Wegovy. Reklamu jim před časem udělal i jeden z nejbohatších lidí na světě Elon Musk, na kterém bylo vidět, že v poslední době shodil. Rychle vešlo ve známost, že užíval právě Wegovy.
Prodej omezený kvůli cukrovkářům
Jak se popularita těchto prostředků s hubnoucím efektem začala šířit světem celebrit, promptně se staly hitem u široké veřejnosti. „Obezitu léčíme s pomocí léků několik posledních let. V posledních měsících se lidé na tuto možnost ptají víc. Určitě díky sociálním sítím, ale i tím, že je popularizují slavné osobnosti,“ říká Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEM. V Česku jsou ovšem popsané populární léky k dispozici jen v omezené míře a Ozempic právě jen pro léčbu diabetu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později