Problémy realitního trhu se odrážejí i na výnosech nemovitostních fondů. Doba, kdy svým střadatelům zhodnocovaly vklady o desítky procent, je minulostí. Nejúspěšnější fondy sice stále umí doručit dvouciferný výnos, trh jako celek ale výrazně přibrzdil. Také v dalších měsících se navíc bude potýkat s negativním vlivem vysokých úrokových sazeb – hlavní příčinou současných potíží.
Realitní fondy jsou nástroje kolektivního investování, které umožňují zhodnocovat peníze na nemovitostním trhu. Češi si je oblíbili hlavně v době nízkých úrokových sazeb na spořicích účtech, kdy jako jedny z mála investičních nástrojů nabízely zajímavé výnosy. Ve druhém čtvrtletí zhodnocovalo své peníze skrze české fondy 330 tisíc investorů, asi o 10 tisíc více než v prvním kvartále.
Data o realitních fondech sbírají a analyzují Hospodářské noviny ve spolupráci s Institutem strategického investování (ISTI) při Fakultě financí a účetnictví na pražské VŠE. Základním kritériem pro zařazení fondu do žebříčku TOP realitní fondy je možnost veřejné nabídky podílových listů či investičních akcií jednotlivých fondů.
V kategorii pro takzvané kvalifikované investory (FKI), kteří jsou schopni investovat alespoň milion korun, byl v letošním druhém čtvrtletí nejvýnosnějším fond Realia Fund. Za dvanáct měsíců dosáhl zhodnocení 15,2 procenta. Retailové fondy, tedy ty určené drobným střadatelům investujícím pravidelně například stovky korun, jsou více regulované. Jejich výnosy tak bývají nižší. Největší zhodnocení nabídl fond Schönfeld & Co Nemovitosti s výsledkem 12,4 procenta.
Nejvýkonnější realitní fondy (data k 30. 6. 2023)
„Celkově je na datech za celý sektor patrný jasný pokles výnosnosti posledních 12 měsíců jak u retailových, tak u FKI fondů. Tento pokles trvá již od roku 2022 u FKI fondů, u retailových fondů k poklesu dochází od roku 2023,“ říká ředitel ISTI David Mazáček. Vliv na zhoršení výnosů měly především vysoké úrokové sazby, které v posledních měsících zvyšuje i Evropská centrální banka. To představuje problém pro fondy s eurovým financováním, které je běžné například u průmyslových hal nebo kanceláří.
Realitní fondy
Jde o specializované struktury, které pořizují komerční nemovitosti − logistické parky, výrobny, kanceláře, hotely, obchodní centra či bytové domy. Nemovitosti kupují tyto fondy za peníze od stovek až tisíců svých vkladatelů a také s využitím úvěrů od bank.
Budovy ve vlastnictví mají zpravidla dlouhodobé nájemníky a z těchto nájmů pak vkladatelům plynou stabilní výnosy.
Celkové zhodnocení fondu se skládá právě z příjmů z nájmů a také z růstu hodnoty nemovitosti. Tu stanovují pravidelně nezávislí znalci. Výsledné skutečné zhodnocení se ale investoři dozvědí až na konci investičního období, když je majetek z fondu prodán.
Fondy pro takzvané kvalifikované investory (jde o klienty, kteří mají na investici jeden milion korun a víc) jsou většinou výkonnější, protože na rozdíl od fondů pro běžné investory mají ze zákona volnější pravidla pro nakládání s majetkem.
Největší zpomalení zažívají fondy zaměřené na průmyslové reality, tedy výrobní haly a sklady. Ty měly v minulosti rekordní výnosy až kolem 30 procent za rok. Nyní se dvanáctiměsíční výnos velkých fondů tohoto typu propadl ke dvěma až třem procentům.
Drahé úvěry budou trápit české nemovitostní fondy i nadále. Mírné zlepšení by mohlo přijít na přelomu roku, kdy podle expertů může začít se snižováním sazeb Česká národní banka. Úleva však nebude velká. Sazba by podle odhadů měla klesat pozvolna z nynějších sedmi procent na 5,60 procenta v polovině příštího roku. ECB navíc o snižování eurových sazeb nemluví vůbec.
„Celkově se v letošním roce dá očekávat, že výnosy nemovitostních fondů budou ve srovnání s předchozími dvěma roky spíše nižší. Klíčovou roli pro další vývoj v nadcházejících měsících bude hrát dynamika cen komerčních nemovitostí, poměr ceny nemovitostí a výnosu z nájmu a vývoj úrokových sazeb,“ říká Miroslav Linhart z poradenské společnosti Deloitte, který se věnuje nemovitostem a stavebnictví.