Cizí jazyk se dá ovládnout rychle, talentovanému stačí i jeden rok, říká zakladatel a majitel jazykové agentury Skrivanek Holding Pavel Skřivánek

S výukou jazyků měl zpočátku velké problémy, postupně si ale Pavel Skřivánek udělal státní zkoušky ze čtyř cizích jazyků a krátce po sametové revoluci rozjel vlastní překladatelskou a tlumočnickou firmu. Skrivanek Holding, který má pobočky v 15 zemích včetně USA, dnes patří podle výzkumné společnosti CSA Research mezi padesátku největších jazykových agentur na světě. A i přes nástup internetových překladačů firma díky novým službám a technologiím stále roste.

Například nové multimediální oddělení získalo během jediného roku 10procentní podíl na téměř 600milionových tržbách společnosti. Tato divize se zaměřuje na překládání videoher, titulků pro filmové platformy Netflix a Disney+ nebo vytváří voiceover, tedy mluvený komentář k videu. „Ten jsme už dnes schopni vytvořit díky umělé inteligenci k nerozeznání od normálního lidského hlasu, a navíc s minimálními náklady,“ říká Skřivánek, majitel holdingu, který překládá a tlumočí i pro OSN či Evropskou komisi. V rozhovoru mluví také o tom, jak umělá inteligence ovlivňuje překládání, proč Češi zaostávají v rámci Evropské unie v jazykových dovednostech či jak se nejlépe naučit cizí jazyk.

Jak jste se dostal ke studiu cizích jazyků? Táhly vás už od dětství?

Narodil jsem se ve Vyškově u Brna a už tenkrát před revolucí se tam dala chytit rakouská televize. Chtěl jsem jí rozumět. Další důvod, proč jsem se začal učit německy, byl ten, že jsme měli tetu, respektive kmotřenku maminky ve Vídni a byla šance ji navštívit. Byla to odsunutá Němka a chtěl jsem se s ní dorozumět. Chodili jsme s bratrem na hodiny němčiny k panu profesorovi, který z politických důvodů nesměl vyučovat, dělal na vrátnici a tajně vyučoval němčinu. Mně to nejdřív katastrofálně nešlo, hlavně gramatika. Ale nakonec jsem ve Vídni překládal ostatním já, takže tlumočnické schopnosti jsem nějak pochytil.

Kolik dnes ovládáte jazyků?

Na gymnáziu nás drtili ruštinu. Vysokou školu jsem měl studovat v Sovětském svazu, nakonec jsem ale šel na zahraniční obchod na VŠE do Prahy a tam jsem si přibral ještě francouzštinu a angličtinu a udělal si ze všech čtyř jazyků státnici. Momentálně se učím španělsky.

Co vás přimělo k založení jazykové agentury?

Po vysoké škole jsem vzal práci v zahraničním obchodu. Měl jsem mít na starosti obchod s textilem, ale pak mi naložili plného formana vzduchovek a řekli, ať je s kolegou jedeme prodat na východní Slovensko. Pochopil jsem, že to není práce pro mě, navíc za plat 4500 korun hrubého, což bylo 3500 čistého, a jen za garsonku jsem platil 1300 korun. Takže jsem těžko vyžil a ještě jsem to měl asi hodinu a půl do práce a z práce. Tak jsem se přihlásil do jedné agentury jako překladatel. Platila se asi stovka za stránku, což na tehdejší poměry nebylo úplně málo, a k tomu jsem pak vzal i tlumočení. Ale přestali platit. Došlo mi, že nemůžu být závislý jen na práci pro agenturu. Proto jsem se v roce 1992 rozhodl založit vlastní firmu, respektive nejdřív živnost. Uveřejnil jsem inzerát ve Zlatých stránkách, který stál asi 100 tisíc. Na to jsem tehdy neměl, ale platilo se až po zveřejnění, tak jsem to riskl. Řekl jsem si, že přijde dost zakázek a že z nich to pak zaplatím. A vyšlo to. Pak jsem dal inzerát do novin a začalo přicházet více a více zakázek. V tu chvíli mi bylo jasné, že překládání má opravdu potenciál.

Během krizového roku 2009 nám tržby klesly asi na polovinu. Prodal jsem vilu a peníze investoval do rozvoje společnosti.

Kvůli podnikání jste prodal i byt. Co vás k tomu vedlo?

Banka mi nechtěla dát úvěr na rozvoj a od rodičů jsem si nechtěl půjčovat. Proto jsem za necelých 900 tisíc korun prodal byt v Praze‑Butovicích. Za ně jsem vytvořil pět poboček v Čechách. Všechny byly během pár měsíců v zisku.

Jak dlouho jste ještě sám překládal?

Ještě hodně let, i dneska občas vypomůžu.

Postupně jste přidal k překladům i další služby jako tlumočnictví, jazykovou školu nebo korektury. Jaké podíly mají dnes na tržbách firmy?

S tlumočením jsme začali hned na začátku a jazykovou školu jsme otevřeli zhruba v roce 1998. Nejdřív jsem se jazykové škole vyhýbal, protože to je segment s nízkou ziskovostí, což platí doposud. Dnes nám dělá asi čtvrtinu tržeb v Česku a v zahraničí poskytujeme výuku pouze v některých zemích. Největší část tržeb pořád tvoří překlady.

S pomocí AI děláme rychle překlady i milionů stran, což by jinak nebylo z organizačního a logistického hlediska možné.

Loni jste oslavil 30 let od založení agentury. Prošli jste si za tu dobu nějakou větší krizí, kdy jste si řekl, že skončíte?

Největší přišla v roce 2009 při finanční krizi, kdy klienti rušili i podepsané smlouvy. Během jednoho roku nám tržby klesly na polovinu. Proto jsem prodal vilu, kterou firma vlastnila, a peníze investoval do rozvoje společnosti. Nikdy jsem si ale neřekl, že skončím.

Pavel Skřivánek, zakladatel a majitel jazykové agentury Skrivanek Holding

Foto: Lukáš Bíba

Lidská intuice versus umělá inteligence

Už před lety se objevily internetové překladače, které se v poslední době rychle vylepšují díky umělé inteligenci a hodně usnadňují komunikaci v cizích jazycích. Přitom podle konzultační firmy Nimdzi má trh s překlady a dalšími jazykovými službami v příštích letech dál rychle růst, do roku 2027 o víc než třetinu. Je to podle vás reálné, když se pokročilé internetové překladače standardně používají v běžném životě?

Je. Na jedné straně existuje spousta online překladačů, které pracují s hlavními jazyky, na světě je ale přes 6000 jazyků, takže v online překladačích řadu menších jazyků nenajdete. Další faktor je, že lidé ve světě mezi sebou komunikují čím dál víc. Jednodušší překlady se samozřejmě dělají a budou dělat s pomocí nových technologií, ale překlady potřebují i pochopení souvislostí, třeba ironie nebo různých nuancí a to stroj nezvládne. Lidská intuice a porozumění kontextu jsou klíčové pro kvalitní překlad. Navíc v různých oblastech překladatelského průmyslu jako literatura nebo marketing je nezbytná lidská interakce a citlivost na kulturní rozdíly. Proto budou lingvisté vždycky potřeba.

Překlady potřebují i pochopení souvislostí, třeba ironie nebo různých nuancí, a to stroj s umělou inteligencí nezvládne.

Jak nástup strojového překladu ovlivňuje trh? Když má firma šikovné vývojáře softwaru, může jednodušeji proniknout na trh jazykových služeb?

Proniknout na trh jazykových služeb je pro nováčka pořád velmi obtížné, i přes nové softwarové možnosti, trh je rozebrán. Navíc jsou vývojáři velmi drazí, takže by průnik nováčků na trh vyžadoval obrovské množství peněz.

Jak nástup nových technologií kolem umělé inteligence ovlivňuje vaši práci?

Umělou inteligenci jsme začali využívat ještě před letošním „boomem“. Používáme vlastní software na strojový překlad a technologie Text‑To‑Speech a Speech‑To‑Text, které pomáhají překladatelům. Umělá inteligence nám také pomáhá vytvářet shrnutí textů, zlepšuje tlumočení a zvyšují efektivitu zpracování. Rozšíření umělé inteligence v našem oboru koreluje s nárůstem požadavků na rychlost. S pomocí těchto nástrojů děláme rychle překlady i milionů stran, což by jinak prakticky nebylo z organizačního a logistického hlediska možné. Strojový překlad může výrazně zrychlit práci, zejména pokud potřebujete přeložit velké množství textu nebo dokumentů do několika různých jazyků. Překlady pak vznikají téměř okamžitě, takže rychle získáme pracovní verzi textu. Následně přijde zkušený posteditor, který zkontroluje ve vygenerovaném textu zvolenou terminologii a stylisticky text doupraví. Kvalita strojového překladu ale závisí na konkrétním systému a typu textu. Pro technické nebo vědecké texty může být tato technologie velmi užitečný a rychlý pomocník, ale například pro literární texty je lidský překladatel stále nezbytný.

Je možné takovou technologii automatického překladu použít i při tlumočení?

Při online tlumočení nabízíme asistenční servis, který organizuje videokonference, ale stroj zatím neumí automaticky v reálném čase tlumočit.

Jak umělá inteligence změní vaše služby v budoucnu?

Tempo se dál zrychluje. V poslední době se umělá inteligence nabízí v rámci jazykové výuky, také nás čeká její implementace při rozpoznávání psaného textu nebo v souvislosti s automatizací zpracování formulářů, kterými nás zatěžuje nejen státní správa.

Španělština místo němčiny

O jaké jazyky je dnes největší zájem?

Angličtina je v našich jazykových kurzech stále nejběžnějším jazykem. Je nezbytná pro mnoho pozic a ve většině firem je znalost angličtiny na komunikativní úrovni standardním požadavkem. Častěji jsou ale tyto kurzy už nějakým způsobem odborně zaměřené nebo konverzační. Dalším nejrozšířenějším jazykem je španělština, která má své příznivce převážně mezi mladou generací. Často s ní začínají už na školách a řada z nich ji uplatní i v pracovním životě. Němčina už bohužel patří k méně populárním jazykům. Nicméně vzhledem k tomu, že je to náš blízký soused, je v ní stále velký potenciál. Navíc velká většina německy hovořících Čechů patří spíš ke starší generaci a je potřeba tyto lidi na trhu práce postupně nahrazovat. Mladá generace k němčině netíhne proto, že má zejména kvůli gramatice pověst složitého jazyka na naučení se. Spíš než němčinu si naši studenti vybírají i další evropské jazyky, jako je francouzština nebo italština. Roste také poptávka po severských jazycích, japonštině nebo čínštině.

O čínštinu rostl zájem v minulých letech, ale teď dochází ke geopolitickému napětí mezi Západem a Čínou. Evropa usiluje o omezení závislosti na obchodu s Čínou a přesun k byznysu s Indií nebo Vietnamem. Předpokládáte, že to bude mít nějaký dopad na výuku jazyků?

Bylo by logické, aby zájem o čínské jazyky opadl. Ale jestli bude docházet k přesunu továren z Číny do Vietnamu nebo Indie a dalších zemí regionu, bude potřeba se s Číňany nějak domluvit. Při takových ekonomických posunech jsou překlady potřeba, takže si myslím, že se v nejbližší době nic zvláštního dít nebude.

Chtěl bych ale expandovat právě do Vietnamu. Musím to ještě probrat s managementem. Ten se teď chce spíš než na expanzi zaměřit na rozšiřování rozsahu služeb v rámci holdingu.

Dřív jste měli pobočku v Číně, ale podle vaší výroční zprávy už ji nemáte. Proč jste z tohoto trhu odešli?

Aktivity na tamním trhu jsme neukončili. Pořád v Číně využíváme obchodnici. Už před mnoha lety jsme tam ale zrušili vlastní pobočku. Nebyla efektivní kvůli místnímu špatnému managementu. Zkoušeli jsme tam dosadit i Čechy, ale pak to bylo zase velmi nákladné. V Číně byl tehdy problém, že překlady byly služba, která se poskytuje zadarmo jako protislužba. Číňané prostě nebyli zvyklí za překlady platit. Nicméně to se částečně změnilo.

Pořádně anglicky, pak další jazyky

Češi patří podle průzkumu Education First ve schopnosti domluvit se anglicky k nejhorším v Evropské unii, před námi jsou třeba Chorvati, Řekové nebo Slováci. Třetina lidí u nás neumí vůbec žádný cizí jazyk. Čím to je, že víc než 30 let po sametové revoluci v jazykových dovednostech v rámci EU zaostáváme?

V rozvoji jazykových dovedností hrají klíčovou roli úroveň vzdělání a kvalita výuky. Země s dobře fungujícím vzdělávacím systémem obvykle mají lepší výsledky v jazykové kompetenci. U nás jsou platy ve školství stále nízké, takže je pro školy těžké si udržet kvalitní učitele cizích jazyků. Také kulturní faktory ovlivňují to, jak rychle se lidé učí cizí jazyky. Myslím si, že Česko je relativně kulturně dost uzavřená země. Státy s větší otevřeností vůči zahraničním kulturám mohou mít větší motivaci učit se cizí jazyky. Podle průzkumů jsou ale Češi do 25 let se znalostí angličtiny na srovnatelné úrovni jako v ostatních zemích EU, od 40 let výše však tato dovednost rapidně klesá. To je také nejvíce zastoupená věková skupina v našich kurzech. Dohání to, co má současná mladá generace k dispozici od útlého věku. S nástupem internetu mají mladí snazší přístup k anglicky mluvícím filmům, seriálům a hudbě.

Česko zároveň patří podle Eurostatu k zemím s největším počtem studentů středních škol, kteří se učí dva či více cizích jazyků. Děti se u nás učí dva cizí jazyky už na základních školách. Neměly by se víc soustředit na hlavní cizí jazyk, angličtinu, ten se na základní škole naučit pořádně a teprve pak pokračovat s dalšími?

Ano, angličtina by měla být nejdřív na slušné úrovni a až pak by se měl začít vyučovat další jazyk.

Tradičním problémem českého školství je velký důraz na biflování mnoha informací, což se u jazyků projevuje v tom, že se v jazykových hodinách učitelé často soustředí na gramatiku spíš než na mluvení a prezentování v cizím jazyce. Jak se podle vás mají správně učit jazyky?

Já osobně jsem se dřív učil jazyky drilem. Teď se učím španělštinu spíš konverzačně a vidím, že tento způsob je rychlejší. Přiklonil bych se k němu. Výborný způsob je naučit se základy jazyka a potom vyjet do zahraničí, do nějaké rodiny, na jazykové kurzy a být obklopen tím jazykem, konverzovat s lidmi.

Máte vlastní výukovou metodu Effecto. V čem spočívá?

Klade důraz na to nejpodstatnější – schopnost domluvit se. Jazyková výuka zahrnuje různá cvičení, střídají se obtížné a jednoduché aktivity, klidné a dynamické aktivity, použí­vají se různé techniky pro odstranění bariér a posílení sebedůvěry studentů. Každá hodina má jasnou strukturu – od zahřívacích aktivit na začátku hodiny, kdy se vyprávějí například vtipy, po shrnutí anebo stanovení dalších cílů. Zahrnuje i systém kontroly našich lektorů pomocí supervizorů, což jsou velmi zkušení senior lektoři.

Některé jazykové školy nabízejí, že naučí jazyk za dva tři měsíce. Je to možné?

Myslím, že ne. Když má člověk talent, tak se teoreticky může jazyk naučit za rok. Říká se, že talent je 10 procent a 90 procent je tvrdá práce. Z toho vyplývá, že každý, kdo na sobě pracuje a má dobrého učitele, určitou úroveň jazyka zvládne.

Česko je kulturně dost uzavřené. Státy s větší otevřeností vůči zahraničním kulturám mohou mít větší motivaci učit se cizí jazyky.

Do jaké míry se zlepšují jazykové dovednosti mladé generace i díky tomu, že víc sledují filmy a seriály v původním jazyce na Netflixu a dalších podobných online platformách?

Tyto streamingové služby jsou opravdu skvělým nástrojem, jak rozvíjet jazykové dovednosti. Poslech cizího jazyka v reálných situacích, s různými akcenty a hovorovými formami může pomoct zlepšit poslechovou dovednost. Při sledování filmů a seriálů se seznámíte s novými slovy a frázemi, které se používají v běžné konverzaci, ale v učebnici je nenajdete. Naučíte se různé slovní obraty, slangové výrazů a idiomy. Většinou je možné si vybrat obsah, který odpovídá vašim zájmům a jazykové úrovni. Můžete začít s jednoduššími seriály a postupně přecházet k náročnějším. Jen sledováním seriálů se ale neposunete „z nuly na sto“. Potřebujete i jazykové kurzy, které vám dají základy jazyka včetně pravidel gramatiky a syntaxe. To je zvláště užitečné, pokud se učíte nový jazyk, protože vám pomáhá porozumět jeho struktuře a správným konstrukcím vět. Ideální je tak kombinace obou metod – dobrého jazykového kurzu a sledování filmů a seriálů v cizím jazyce.

Nedávno jste založili nové multimediální oddělení, které se zaměřuje právě na vzrůstající poptávku v oblasti filmů a seriálů, ale také videoher nebo podcastů. Předpokládáte, že to bude významný zdroj vašich příjmů?

Multimediální oddělení jsme založili na začátku minulého roku a hned zaznamenalo velkou poptávku. Začali jsme například překládat titulky pro Netflix nebo Disney+ a loni toto oddělení tvořilo 10 procent našeho obratu. Mezi další nové služby, po kterých roste poptávka a kterou má na starosti toto oddělení, patří například automatická transkripce nebo hlasový doprovod, který jsme už dnes schopni vytvořit díky umělé inteligenci k nerozeznání od normálního lidského hlasu, navíc s minimálními náklady. Už delší dobu se také zabýváme takzvanými SEO překlady. To jsou texty, které se vytvářejí pro konkrétní klíčová slova nebo fráze, které mají pomoci webové stránce získat vyšší pozice ve výsledcích vyhledávání. Tyto překlady se mohou použít i v blogových článcích, produktových popiscích nebo jiných typech obsahu na internetu.

Jak se mění kvalita překladatelů v Česku?

Trh trochu utrpěl odchodem mnoha překladatelů do institucí Evropské unie, které je zaměstnávají za velice dobrých finančních podmínek. Celkově bych ale řekl, že kvalita českých překladatelů a tlumočníků je stále relativně vysoká. Nároky na ně však rostou. Dnes už není důležité jen umět dobře jazyk, překladatel musí být i obchodník, musí se na trhu prosadit a také musí zvládat práci s různými softwarovými technologiemi. V tom je to v současnosti náročnější.

Jaké máte plány? Do jakých oblastí se chcete rozrůst?

Možná zavedeme novou značku, do které oddělíme naši vývojářskou část, a budeme pod touto značkou dodávat na trh překlady vytvořené moderními technologiemi. Zatím je to ale jen úvaha.