Saúdská Arábie vsadila na sport. Ve sportwashingu je první

Saúdská Arábie se s pomocí vysokých finančních částek chce stát významným centrem světa sportu a ovlivňovat ho. Od začátku roku 2021 investoval Saúdskoarabský investiční fond (PIF) nejméně 6,3 mi­liardy dolarů, což je více než čtyřnásobek částky vynaložené za předchozích šest let. Kritici to označují za snahu odvrátit pozornost od stavu lidských práv v zemi.

Pro situaci, kdy si stát či organizace kupuje pozitivní vnímání ze strany veřejnosti, aby zakryl určitý druh chování a jednání, vzniklo označení sportwashing. Zejména západní a demokratická část světa ho používá pro režimy, jež kritizuje za represe vůči civilnímu obyvatelstvu, diktatorní způsoby vlády a podobně.

Jako HDP Černé Hory

Podle analýzy deníku Guardian Saúdská Arábie v posledních dvou a půl letech zcela změnila profesionální golf a dala jinou podobu mezinárodnímu přestupovému trhu ve fotbale. Tamní fotbalové kluby, přestože výkonnostně nepatřily a nepatří ke špičce, přilákaly pro soutěžní ročník 2023/24 hvězdy první velikosti, jako jsou Brazilec Neymar či Francouz Karim Benzema.

Je to pokračování úsilí, jež započalo loni. To, že podepsal dvouletou smlouvu s klubem Al‑Nassr hráč považovaný za jednoho z nejlepších v historii fotbalu, Portugalec Cristiano Ronaldo, zaznamenali i lidé, které fotbal nezajímá. A pozornost veřejnosti už u tohoto fenoménu zůstala.

Podle webu transfermarkt.com už je saúdskoarabská liga ve výdajích na posily druhá na světě. Například anglic­ká Premier League, která má 20 klubů a žebříček vede, letos utratila 2,8 miliardy eur a souhrnný příjem za prodej fotbalistů byl 1,53 miliardy. Čisté výdaje tak byly 1,277 miliardy. V osmnáctičlenné Saudi Professional League byly výdaje 956,7 milionu a příjmy jen 65,3 milionu eur. Celkově je tedy liga v hlubokém minusu. To by si nikde v Evropě, kde platí pravidla takzvaného finančního fair play, nemohli dovolit.

Není náhoda, že nejvíc peněz mají na útraty hlavně čtyři kluby: Al‑Ittihad, Al‑Hilál, Al‑Ahli a Al‑Nassr. Řídicí PIF v červnu převzal jejich vlastnictví v „projektu investic do sportovních klubů a jejich privatizace“. Dnes stát přes fond vlastní 75 procent v každém z nich. Zbývají čtvrtiny v každém z nich byly převedeny na neziskové nadace ministerstva sportu.

Korunní princ bin Salmán: Pokud mi sportwashing zvýší HDP o procento, budu v něm pokračovat. Je mi jedno, co se říká.

Režim krále Salmána razantně posílil i své golfové aktivity. V říjnu 2021 investoval odhadem dvě miliardy dolarů do vytvoření zcela nové sou­těže. A LIV Golf, přestože například letos čítá jen 14 akcí, okamžitě začal konkurovat největší celoroční turnajové sérii, zaběhnuté PGA Tour. Ta chvíli vzdorovala a společně s další soutěží European Tour začala vylučovat hráče, kteří do LIV přešli. Po dvou a půlletém sporu je před podpisem dohoda o spojení a vzniku společného globálního podniku. Kapitálově do něj vstoupí právě saúdskoarabský veřejný investiční fond.

Kapitán argen­tin­ských mistrů světa Lionel Messi dostává od katarského šejka Tamima bin Hamada al‑Thaniho tradiční róbu. Kritizo­vaný šampionát se konal loni.

Foto: Reuters

Razantní princův nástup

Avizovaných 6,3 miliardy dolarů na sport odpovídá hrubému domácímu produktu Černé Hory nebo Barbadosu. Zdroje ho navíc uvádějí jako odhad s dodatkem, že jde patrně o podstřelené číslo. Podrobnosti některých obchodů PIF se nezveřejňují.

Ještě než tyto masivní investice přišly, lidskoprávní nezisková organizace Grant Liberty propočítala, že Saúdská Arábie v období od roku 2014 do začátku roku 2021 utratila za sport 1,5 miliardy dolarů. Začala pořádat menší golfové turnaje, různé motoristické akce nižšího významu, podporovala wrestling, cyklistiku, kriket a podobně. „Dříve sportovní osobnosti a značky odmítaly nabídky na spolupráci kvůli dobře zdokumentovanému porušování lidských práv,“ říká zpráva Grant Liberty. „Došlo však ke znepokojivému posunu v morálním postoji, protože lukrativní dohody jsou nyní přijímány navzdory pokračujícímu a zhoršujícímu se porušování.“

Tento trend různě podporovali zahraniční sponzoři. Po vraždě novináře a kritika vládnoucí rodiny Džamála Chášukdžího v roce 2018 se ze země mnoho velkých společností stáhlo nebo pozastavilo tamní investice.

Největší výdaje na nákupy fotbalových hráčů

Zvětšit přes celé okno

Tradiční spojenec Spojených států byl v minulosti rovněž obviněn z válečných zločinů spáchaných během osmileté války proti Jemenu, včetně bombardování škol, nemocnic a obytných oblastí. Samy USA dokonce dočasně pozastavily prodej zbraní Rijádu. Například Velká Británie je tam ale dodávat nepřestala a západní země s ropnou mocností dál čile obchodují.

Sport do tohoto obrazu dobře zapadá a saúdskoarabský režim se kritiky kolem něj nebojí. Korunní princ Mohammed bin Salmán, jenž od svého otce převzal v roce 2017 faktickou moc v království, to dává jasně najevo. „Pokud mi sportwashing zvýší hrubý domácí produkt o jedno procento, budu v něm pokračovat,“ ukázal v rozhovoru pro Fox News koncem září, že tyto investice mají i ekonomický účel. „Je mi jedno, že tomu tak někdo říká. Já chci nárůst o dalších jeden a půl procenta a budu na tom usilovně pracovat. Říkejte si tomu, jak chcete, my toho čísla dosáhneme.“

Saúdská Arábie považuje sport za klíčovou součást strategické „Vize 2030“, zformované krátce před nástupem bin Salmána k moci. Masivně investuje do různých odvětví, snaží se diverzifikovat své hospodářství a stát se více nezávislou na omezených zásobách ropy.

A plány překračují i tento letopočet. Saúdská Arábie oznámila úmysl kandidovat na uspořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2034 a má zájem o olympijské hry, rovnou zimní i letní. Už získala pořadatelství Asijských zimních her v roce 2029 v teprve plánovaném komplexu Neom na severozápadě země.

Už starý Alkibiadés…

Arabská monarchie není jediná, kdo používá sport k vylepšení svého obrazu. Přestože pojem sportwashing je relativně nový, profesor starověkých řeckých dějin na univerzitě Dartmouthu Paul Christesen tvrdí, že sahá až k původním olympijským hrám. „Válka mezi Athénami a Spartou je dlouhá. Zdá se, že Athény prohrávají. Všichni si myslí, že jsou na dně. A tak v roce 416 před naším letopočtem, přímo uprostřed války, kdy se Athénám nedaří, přijíždí na olympijské hry athénský politik jménem Alkibiadés. Přihlásí několik vozatajských družstev do závodu čtyřspřeží a získá první, druhé, třetí a čtvrté místo. Tehdy to bylo jako se závodním týmy formule 1 – bylo to šíleně drahé,“ vyprávěl pro časopis Sport Illustrated příběh jednoho z nejúspěšnějších antických politiků, jemuž říkali, že je blázen, protože na takové plány nejsou peníze. On nedbal a vrátil se jako triumfátor. Podle Christesena řekl: „Všichni si mysleli, že jsme na dně. Já jsem vyhrál všechny soutěže a teď si všichni v řeckém světě myslí, že jsme na tom dobře, a mají z nás strach.“ Byl to přímo geopolitický manévr, doplnil historik.

Známým příkladem sportwashingu bylo pořádání letních olympijských her nacistickým Německem v roce 1936.

Foto: Profimedia

Z novodobé historie je nejznámější příklad letních olympijských her v roce 1936 v Berlíně ovládaných nacisty. V novém tisíciletí využilo sport k zakrytí svého jednání či k přilákání zahraničních investorů, popřípadě posílení ekonomické moci mnohem více zemí. Mistrovství světa ve fotbale se v roce 2018 konalo v Rusku, loni v Kataru, v Pekingu byla už jak letní (2008), tak zimní olympiáda (2022).

Sportwashing ale nemusí znamenat v současné podobě jen konání velké akce v některém státu či naopak participaci sportovců na sportovním utkání v kritizované zemi. Čerstvě to opět ukazuje Saúdská Arábie, a to napodobením modelu, jež před ní už zvolily i Spojené arabské emiráty nebo Katar. Jde o investice tam, kde už je sport populární, ve fotbale sponzoring nebo rovnou majetkové ovládnutí nějakého klubu. Katar od roku 2011 vlastní Paris Saint‑Germain, Manchester City plně převzal v roce 2008 šejk Mansúr ze SAE a bin Salmán koupil před dvěma lety Newcastle United. V menším je fotbal podporován i čínským kapitálem, čehož příkladem je i Slavia Praha většinově vlastněná tamním holdingem CITIC Europe.

Podle portálu www.securityoutlines.cz představují sportovní investice vstupní bránu pro další akvizice v regionu. Po nákupu Manchesteru City stejná investiční skupina výrazně investovala do britských nemovitostí, které byly prodány místní radou pod cenou a pronajímány na neobvykle dlouhou dobu. Zmíněný web proto hovoří o potenciální korupci.