Dosud obecně přijímaná verze o úkladné bratrovraždě svatého Václava, která se měla odehrát nad ránem 28. září ve Staré Boleslavi, je soudobými historiky revidována. Staví nové teorie zpochybňující dataci události, charakter a okolnosti údajně mučednické smrti patrona české země, a dokonce i jeho samotnou existenci. Spolu s tím je možné jinak nahlížet i na tvrzení, že změna na knížecím stolci na přelomu 20. a 30. let 10. století měla přispět ke vzniku silného a centralizovaného českého státu i nastartovat rozvoj české ekonomiky a mezinárodních vztahů. Při bližším pohledu se nabízí i závěr, že přístup k budování státu se u knížat Václava a Boleslava příliš nelišil.
Bratrovrah na trůně a změna zahraniční politiky?
Málokterá událost české historie budí takovou pozornost i proto, že tato je vyhraněně polaritní. Oblíbenou součástí svatováclavských příběhů je líčení kontrastu mezi oběma bratry. Buď je Václav zobrazen jako umírněný, zbožný mírotvůrce a Boleslav jako krutý válečník, nebo je naopak Václav poddajným správcem země v područí Němců a Boleslav silným panovníkem budujícím národní identitu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Beránek
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



