Dosud obecně přijímaná verze o úkladné bratrovraždě svatého Václava, která se měla odehrát nad ránem 28. září ve Staré Boleslavi, je soudobými historiky revidována. Staví nové teorie zpochybňující dataci události, charakter a okolnosti údajně mučednické smrti patrona české země, a dokonce i jeho samotnou existenci. Spolu s tím je možné jinak nahlížet i na tvrzení, že změna na knížecím stolci na přelomu 20. a 30. let 10. století měla přispět ke vzniku silného a centralizovaného českého státu i nastartovat rozvoj české ekonomiky a mezinárodních vztahů. Při bližším pohledu se nabízí i závěr, že přístup k budování státu se u knížat Václava a Boleslava příliš nelišil.
Bratrovrah na trůně a změna zahraniční politiky?
Málokterá událost české historie budí takovou pozornost i proto, že tato je vyhraněně polaritní. Oblíbenou součástí svatováclavských příběhů je líčení kontrastu mezi oběma bratry. Buď je Václav zobrazen jako umírněný, zbožný mírotvůrce a Boleslav jako krutý válečník, nebo je naopak Václav poddajným správcem země v područí Němců a Boleslav silným panovníkem budujícím národní identitu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později