Zjistit včas geneticky podmíněné onemocnění a zachránit tak díky včasné diagnóze životy. To slibuje česká společnost DNAi a její software Floxgen, který se letos probojoval mezi dvanáctku finalistů soutěže Vodafone Nápad roku.

Podle dat Světové zdravotnické organizace v loňském roce po celém světě na genetické choroby zemřelo přes jeden milion dětí. Mnoho z nich přitom mohlo být zachráněno včasnou a rychlou diagnózou. Genová analýza v současné době bioinformatikům zabere až několik týdnů. Program Floxgen to zvládne i za několik hodin, případně dnů.

Demokratizace výzkumu DNA

Software DNAi vyvinula ve spolupráci se společností Institute of Applied Biotechnologies a Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT.

„Výzkumné ústavy, laboratoře a potažmo lékaři dostávají k dispozici nástroj, díky kterému mohou jednoduše zpracovat velké objemy genových dat, vytvářet databáze konkrétních populací a prezentovat či porovnávat výsledky. Ušetří tak čas standardně věnovaný širokospektrálnímu přístupu, čímž se sníží náklady na léčbu a hlavně bude pacient správně a včas diagnostikován,“ říká Pavel Wimmer, CEO a zakladatel společnosti DNAi.

Floxgen je určený především laboratořím a vědeckým pracovníkům. Podle Wimmerových slov díky tomu mohou genetici a výzkumníci pracovat s konkrétními databázemi a porovnávat, zda nalezené genetické mutace jsou patologického charakteru, nebo se vyskytují běžně.

Podle Martina Kešnera, zakladatele soutěže Vodafone Nápad roku, porotu soutěže přesvědčilo k zařazení Floxgenu mezi finalisty i to, že se společnosti DNAi v čele s Pavlem Wimmerem podařilo postavit tým, který patří mezi celosvětovou špičku. V jeho čele stojí Bohuslav Dvorský z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

V případě závažného zjištění odkážeme pacienty přímo k lékaři. Závažnou diagnózu si nikdo nechce vyslechnout od stroje.

Firmě se daří rozvíjet partnerství na zahraničních trzích, jak v Evropě, tak v Asii. „Floxgen demokratizuje celé odvětví a má obrovský celosvětový potenciál stát se lídrem v oblasti zpracování a analýzy genomických dat,“ domnívá se Kešner. Floxgen podle něj těží z toho, že v týmu má experty, kteří se v oblasti umělé inteligence a v bioinformatice pohybují více než deset let.

Společnost DNAi, kterou v roce 2018 založil Pavel Wimmer, se specializuje na zavádění umělé inteligence ve firmách.
Společnost DNAi, kterou v roce 2018 založil Pavel Wimmer, se specializuje na zavádění umělé inteligence ve firmách.
Foto: archiv DNAi

DNAi: Zvládáme to i bez dotací

Společnost DNAi se obecně zaměřuje na aplikaci umělé inteligence (AI). Firmu tvoří tým architektů, výzkumníků, vývojářů, matematiků a dalších odborníků. V současné době se nejvíce zaměřují na implementaci AI v logistice, průmyslu, zdravotnictví a vzdělávání. Mezi klienty společnosti se řadí například americký Honeywell, japonská Honda, Mastercard, Škoda Auto a další. Například v oblasti logistiky umí umělá inteligence DNAi s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout budoucí poptávku, vyhledávat duplicitní díly na skladě, predikovat spolehlivost dodavatelů, prohledávat ceníky a připravit optimální objednávkový plán.

Společnost vznikla v roce 2018. „Spolu s Davidem Kadlečkem jsme rozjeli dvě sesterské firmy DNAi a Tekies. Od úplného začátku jsme si nastavili jasný cíl, a to vytvořit platformu, která jednoduchým způsobem zpřístupní umělou inteligenci každé firmě na světě, a to bez ohledu na obor, ve kterém působí,“ říká Wimmer.

Společnosti DNAi a Tekies fungují nezávisle na sobě v synergickém efektu. Tekies se zaměřuje na technologické inovace a implementaci rozsáhlých mikroslužeb a IT architektur. Tento proces je základním kamenem pro datovou základnu v rámci implementace AI do firem, což je zase doména DNAi.

Peníze, které firmy vydělají, využívají na vývoj vlastních produktů a řešení. Díky tomu nejsou společnosti závislé na investorech, úvěrech a dotacích. „To si myslím, že je na tuzemské poměry unikátní forma podnikání,“ doplňuje Wimmer s tím, že se případnému vstupu investora ale nebrání.

„Produkt budují modulárně a oproti konkurenci jsou výrazně flexibilnější a stokrát rychlejší,“ vysvětluje Kešner důvody, proč porota nápadu tolik věří.

V současné době DNAi expanduje do zahraničí. Z Evropy jde hlavně o Německo, dále je to Asie, konkrétně Singapur. „V tomto regionu máme velmi dobré kontakty na síť 180 nemocnic. Velké téma je zde prena­tální diagnostika, personální medicína s ohledem na zvyšování kvality života ve zdraví a rakovina. Vidím zde velký potenciál využití našeho Floxgenu,“ říká Wimmer. V budoucnu se společnost hodlá vydat také do Spojených států.

Diagnózu by stroje sdělovat neměly

Co se týče Floxgenu, tak ten AI ještě nevyužívá. Umělá inteligence bude plně nasazena až v další fázi vývoje produktu, což může být během několika málo měsíců. Jejím hlavním úkolem bude pomáhat bioinformatikům s automatickou interpretací dat.

„Očekáváme, že extrémně stoupne poptávka po využívání sekvenace genomu a s tím i potřeba interpretace. Je to složitá a náročná práce, kterou hodláme díky AI extrémně urychlit a zautomatizovat,“ říká Wimmer.

Tady klade společnost důraz na etiku. „Kognitivní asistent bude ve firmách a institucích pomáhat s interpretací DNA. Pokud by se v budoucnu uplatnil přímo pro pacienty, budeme řešit otázku, jaké informace a jakou formou bude sdělovat pacientům,“ říká zakladatel DNAi. „Existují určité hranice a doporučení, kdy je v případě nějakého závažného zjištění odkážeme přímo k lékaři, protože závažnou diagnózu si nikdo nechce vyslechnout od stroje, ale od erudovaného experta,“ uzavírá.

Související