Vznik moderního kapitalismu nelze vysvětlovat prostřednictvím jediné příčiny. To již ukázaly některé předešlé díly seriálu i ten minulý o významu vojenství na proměnu hospodářské praxe raného novověku. Zároveň v průniku války, obchodu a politiky můžeme nacházet schéma, jímž lze vyložit mnohovrstevnatý ekonomický vývoj tohoto období. Označuje se také jako éra merkantilismu.
Merkantilismus je ekonomická doktrína, která bohatství ztotožňuje s jeho peněžní formou. Proto usiluje o maximalizaci exportu domácí produkce. Lepší je přitom vyvážet hotové výrobky než suroviny, protože mají vyšší přidanou hodnotu, a tedy slibují větší zisk. Proto tehdejší vlády tolik pečovaly o rozvoj manufakturní výroby. Úspěch v obchodu vytváří zdroje, které stát může využít v zahraniční politice. Tou rozšíří svá teritoria a tím i předpoklady pro vojenské úspěchy v budoucnu.
Od nazírání na hospodářský život, jak nám jej nabízí dnešní ekonomie, se merkantilismus odlišoval přinejmenším ve třech principiálních otázkách. Za prvé, vztah státu a jednotlivce je opačný. Merkantilistický stát pečuje o obyvatele, aby zvětšil svou moc, zatímco liberální stát je tvůrcem pravidel hry, v nichž individua usilují o své štěstí. Za druhé, obchod je merkantilisty chápán jako hra s nulovým součtem: zisk jednoho znamená ztrátu druhého. Moderní ekonomie v duchu teorie komparativní výhody předpokládá, že uzavření obchodu může přinést profit všem zúčastněným. Konsekventně k uvedeným bodům platí za třetí, že merkantilistické nástroje hospodářského řízení jsou zcela odlišné. K dosažení uvedených cílů se v tomto systému musí využívat protekcionismus, monopolizace, substituce importu i obchodních válek, a nikoli nástroje volné mírové soutěže.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později