Bylo to patrné už po světové finanční krizi před 15 lety a potvrzuje se to i teď. Evropské ekonomice vždy trvá řadu let, než se ze špatné situace dostane. Její těžkopádnost obzvlášť vynikne při srovnání s USA. Zatímco americké HDP je v reálném vyjádření o 5,6 procenta vyšší než na konci roku 2019, ekonomika eurozóny překročila předpandemickou úroveň pouze o 2,4 procenta. Evropa ovšem na americkou ekonomiku ztrácí i v dobách hojnosti.
List Wall Street Journal na tohle postupné zaostávání, které trvá už nejméně půldruhé dekády, nedávno upozornil v článku s výstižným názvem: Evropané chudnou. A nemá to být jinak. Německo, dlouholetý tahoun celé unijní ekonomiky, se zatím jen stěží dotáhlo na hospodářskou úroveň před pandemií. Pro letošek mu navíc většina klíčových institucí předpovídá mírný pokles, v nejlepším případě stagnaci. Agentura Bloomberg píše, že z největší evropské ekonomiky je opět „nemocný muž Evropy“.
Raději jistota než vyšší výdělek
Podle amerického listu bylo na aktuální ekonomické obtíže evropských zemí zaděláno už dávno před příchodem pandemie covidu, následným prudkým růstem cen energií a dalšího zboží, který vyvolala ruská válka na Ukrajině. Současná „multikrize“ jen výrazněji nasvítila neduhy, dávno rozpoznatelné pod povrchem. WSJ zmiňuje na prvním místě stárnoucí populaci, jež upřednostňuje volný čas a jistotu zaměstnání před snahou o co nejvyšší výdělky. To se následně odráží v pomalém růstu produktivity.
Evropě nepomůže ani kdysi silný exportně orientovaný průmysl. Kvůli slábnoucímu globálnímu obchodu se z přednosti stala slabost.
Hospodářská politika to celé jen umocnila. Evropské vlády nasměrovaly dotace především zaměstnavatelům, aby zachovaly pracovní místa. Když přišel cenový šok, zůstali spotřebitelé bez finančního polštáře, míní WSJ. Naopak Američané mohli těžit z levnějších energií, vládní pomoc se zaměřila více přímo na občany, kteří díky tomu neztratili chuť utrácet. Na rozdíl od dřívějška Evropě nepomůže ani kdysi silný exportně orientovaný průmysl. V prostředí slábnoucího globálního obchodu a nižší čínské poptávky se z této někdejší přednosti stala spíše slabost.
Partner poradenské společnosti PwC a expert na restrukturalizace Petr Smutný připomíná, že ruská invaze na Ukrajinu dopadá na Evropu výrazně intenzivněji. „Jsou konkrétní české či evropské firmy, kterým skokově zdražily energie a zároveň musely kvůli sankcím začít dovážet i jiné suroviny odjinud a dráž. To výrazně zhoršilo jejich konkurenceschopnost na trhu vůči americkým firmám. Zároveň to také často jsou američtí dodavatelé surovin a energií, kteří nahradili ty ruské,“ říká Smutný.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později