Různé indicie ukazují, že silná a efektivní vláda může dokázat nastartovat trvalý hospodářský růst. Učebnicovými příklady by mohly být dnešní velmi úspěšné ekonomiky, které ještě v 19. století patřily v industrializaci k opozdilcům. Německo, sjednocené v roce 1871, se pod správou silné ústřední vlády brzy proměnilo ve vůdčí průmyslovou mocnost kontinentu. Obdob­ným příkladem z Asie by mohlo být Japonsko – v období osvíceného císaře nazvaném po něm Meidži nastartovalo po roce 1868 oslňující modernizaci.

Automaticky však taková zákonitost neplatí. Ani nejosvícenější lidská vláda nedokáže činit pouze správná rozhodnutí. Mnohé kroky se naopak v kratší či delší perspektivě mohou ukázat jako chybné. Proto politická praxe vynalezla nástroje, které by negativní dopady takových rozhodnutí dokázaly omezit či limitovat možnost jejich vzniku. Dělba moci ve státě, garance nezadatelných práv občanů, princip zákonnosti ve státní správě či zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ patří mezi ně.

V tržní ekonomice funguje princip kreativní destrukce proslavený národohospodářem Josefem Aloisem Schumpeterem v první polovině 20. století. Stojí na něm hospodářský růst opřený o inovativní technologické změny. Taková změna má své vítěze a poražené. Ti druzí pak vytáhnou do boje za „záchranu světa, jak jsme jej znali dosud“. Na luddity, legendární rozbíječe strojů v Anglii na počátku 19. století, hledí dnešní doba s povýšenou shovívavostí. Podobně budou s odstupem času asi hledět budoucí generace na aktuální snahu rozličných profesních skupin brzdit či eliminovat nástup umělé inteligence.

V tržní ekonomice funguje princip kreativní destrukce. Evropské prostředí rozdrobené na středně velké a malé státy pro ni vytvořilo vhodné prostředí.

Po pádu Římské říše zažila západní civilizace hluboký hospodářský regres trvající dlouhá staletí. Označuje se jako středověk. Materiální vzmach a inovace měly tehdy svá centra v arabském světě, hlavně v Číně. Z hlediska technologií či blahobytu středověká Evropa nenabízela nic zajímavého.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.