Základy českého penzijního systému, který dílčími změnami chce nyní stabilizovat vláda Petra Fialy, vznikaly před více než sto lety. Státní důchody se původně týkaly jen státních zaměstnanců, postupně po vzoru bismarckovského Německa „pokrývaly“ stále větší část populace. Za první republiky důchodový systém byl – a po pádu komunismu opět je – postaven na pojistném principu. Za socialismu naopak oficiálně šlo o „zabezpečení“ a nedílnou část státního rozpočtu. Uplynulé století podle ekonoma Milana Hrdého ukazuje, že se pro důchody vždy obtížně hledaly zdroje a že penzijní systém odrážel jak demografii, tak úroveň ekonomiky. To platí i nyní, kdy společnost stojí před stárnutím populace a kdy na více penzistů bude připadat méně lidí pracujících na penze.

Demokratizace důchodů

V 19. století penze závisely hlavně na dobré vůli podnikatelů, po německém vzoru se zaváděly v některých prosperujících firmách. Při vzniku Československa v roce 1918 se státní penzijní pojištění vztahovalo pouze na některé kategorie úředníků a zřízenců, zejména státních, na učitele a také na horníky. Většinou na základě rakouského zákona z roku 1906. Podle něj státní zaměstnanci získávali nárok na částečnou penzi po deseti letech služební činnosti a na plnou penzi po 35 odpracovaných letech.

S platností od roku 1926 byl po politických tahanicích přijat zákon o starobním a invalidním pojištění dělnictva. Netýkal se ale rolníků, živnostníků ani svobodných povolání. U těchto lidí se předpokládalo, že si na stáří budou spořit sami. Náklady na dávky, které stát, respektive Ústřední sociální pojišťovna v případě dělníků, vyplácel, nesli napůl pojištěnci a jejich zaměstnavatelé.

Zákon o starobním pojištění dělnictva platil od roku 1926. Netýkal se ale rolníků a živnostníků.

Pojištěnci byli rozděleni podle výše mezd do deseti tříd a podle nich byly stanoveny jak odvody, tak dávky. Zaměstnavatelé i zaměstnanci často vykazovali mzdy nižší, aby ušetřili na pojistném. Dělníci proti nucené srážce ze mzdy někdy protestovali s argumentem, že není jisté, zda se důchodového věku dožijí. Ten byl stanoven na 65 let, avšak muži se v té době v průměru dožívali pouze 53, ženy 56 let. Nárok na penzi vznikal po dvaceti odpracovaných letech, a to ve výši 150 až 200 korun měsíčně, což byla třetina dělnického platu. Vdovský důchod byl poloviční. Hned v roce 1927 byly podmínky starobního pojištění zhoršeny, zákonodárci z něj na žádost vlády vyjmuli několik set tisíc lidí, zejména domácké dělníky. Soukromí úředníci, kteří byli pojištěni u Všeobecného penzijního ústavu, ale dostávali v průměru 810 korun.

Od britského vzoru k sovětskému

Po druhé světové válce se podle ekonomky Lenky Kalinové rozběhla debata, zda se má nově koncipované sociální pojištění svěřit pojišťovacím ústavům, nebo státu, jak v tehdy vzorové Velké Británii prosazoval takzvaný Beveridgeův plán. Rozhodnutí nebylo jednoduché – v meziválečném Československu totiž fungoval hybridní systém. Penzijní ústavy byly pod kontrolou státu, zachovaly si však samosprávu a tím jistou hospodářskou samostatnost. Nakonec podle konceptu expertů sociální demokracie byla ustavena státní, avšak stále autonomní Národní pojišťovna.

Příprava doprovodné legislativy o odvodech a dávkách se protáhla, politici byli zaskočeni odhady ekonomů, o jak finančně náročný krok půjde. Situaci komplikovaly také obavy státních zaměstnanců, že v novém systému přijdou o dosavadní výhody. Nakonec byl zákon o národním pojištění schválen až v dubnu 1948.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.