Nájemní bydlení v poslední době láká čím dál více investorů i developerů. Financovat jeho výstavbu může být paradoxně obtížnější než v případě bytů určených k prodeji. Developerům se tato investice vrací pomaleji než v jejich klasickém byznysu. I pro banky to může být rizikovější. Výnosy z nájmů bývají nižší než náklady na samotnou výstavbu. Dochází k prodlužování doby splatnosti úvěru a snižování částky, kterou je developer schopen pravidelně splácet. Aby developer získal standardní bankovní financování, musí mít dostatek vlastního kapitálu, v některých případech až do výše 50 procent ceny projektu. To je i více než dvojnásobek toho, co by potřeboval u projektu s byty na prodej.
V poslední době se na českém trhu objevily méně tradiční formy financování. Příkladem může být projekt, kdy developer – člen holdingu leasingové společnosti – zajišťuje 100 procent finančních prostředků nutných pro výstavbu bytového domu, přičemž vlastníkem je pak církevní instituce.
Na nájemní byty by měly jít i veřejné peníze. Státní fond podpory investic má letos v dubnu spustit program Nájemní bydlení. Na výstavbu by měl jeho prostřednictvím dát až 800 milionů korun.
Ze zahraničí jsou známy i další modely. Například v Rakousku funguje podpora financování rezidenčního bydlení formou investičních pobídek ze strany obcí. Nic takového zatím Česko nezná. V našich podmínkách se o participaci veřejnoprávních korporací na přípravě a financování hovoří zatím spíše a pouze v souvislosti s projekty sociálního bydlení, ač i v oblasti nájemního bydlení se pro tuto formu veřejné podpory otevírá velký prostor.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
David Padyšák




