Střední a malé firmy jsou v ESG stále spíše na začátku cesty

Rostoucí tlak na udržitelné chování nutí firmy k aktivitě. O téma se začínají starat i jejich zaměstnanci, ptají se na něj zákazníci. Podle nedávného šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR potvrdilo 87 procent podniků, že se oblasti věnují. Více než polovina firem pak vnímá udržitelnost jako velmi důležitou z hlediska konkurenceschopnosti.

To je významné i podle Martina Křivánka, manažera a konzultanta poradenské KPMG pro oblast regulace. „ESG je příležitost a ohrožení zároveň. Pokud budeme pasivní a nebudeme se snažit využít změny, které přináší, budeme tratit,“ prohlásil na konferenci New Deal for Czechs.

Kdo principy ESG (z anglického Environmental, Social and Governance) do svého byznysu nezavádí, může to pro něj v budoucnu znamenat vyšší náklady nebo se nedostane k potřebným inovacím. Naopak se tu nabízejí možnosti udržitelnost „materializovat“, například v řízení rizik, zapojení zaměstnanců a stakeholderů, zvýšení reputace. Křivánek připomíná, že se mění přístup takové společnosti ke kapitálu.

Také podle šéfa Komerční banky Jana Juchelky slouží investice do ESG jako motor inovací. „V bance to vnímáme s velmi malou mírou romantismu a s velkou mírou pragmatismu,“ připustil. „Vidíme, kudy tečou peníze z EU. Stovky miliard eur jsou připraveny na to, aby pomohly evropským ekonomikám například s deindustrializací.“ Radí proto najít v českém i evropském průmyslu rozvojové programy a odvětví s dlouhodobou perspektivou a připomíná politické závazky v oblasti proměny energe­tického mixu.

Právě Komerční banka je proto velmi aktivní. „Loni se nám podařilo snížit oproti roku 2019 uhlíkovou stopu o 44 procent. V roce 2025 chceme mít 80 procent,“ potvrdila Blanka Svobodová, šéfka korporátních úvěrů, že instituce směřuje k cíli být do roku 2026 uhlíkově neutrální. Už dnes 59 procent elektřiny kupuje ze zelených zdrojů. V minulosti přešla společně s Monetou Money Bank na sdílení bankomatové sítě, později se přidaly ještě Air Bank a UniCredit Bank. „Bankomat má roční spotřebu energie jako rodinný dům. Takže spoříme napříč bankovním trhem,“ doplňuje Svobodová.

Co přimělo firmy věnovat se tématům spojeným s udržitelností

Zvětšit přes celé okno

Podniky se udržitelnosti budou muset v příštích letech věnovat i kvůli nové legislativě. Unijní směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD) upravuje pravidla týkající se sociálních a environmentálních informací, které musí zveřejňovat. V Česku se jimi společnosti s více než 250 zaměstnanci a obratem nad miliardu korun budou muset řídit od 1. ledna příštího roku. Ostatní, na které se bude CSRD vztahovat, tedy všechny malé, střední a velké společnosti obchodující své cenné papíry na burze, se budou muset přidat nejdříve od 1. ledna 2025. Podle loňského průzkumu Svazu průmyslu a dopravy si této skutečnosti bylo vědomo kolem 71 procent dotázaných firem.

V nejbližších letech je bude ESG nutit hlavně k úspoře spotřeby elektrické energie, využívání a vytváření obnovitelných zdrojů a k redukci uhlíkové stopy. Transformace energetického sektoru je jedním z klíčových prostředků, jak dosáhnout klimatických cílů, které si Evropa vytyčila. A byznys byl v tomto procesu postaven do významné role. „Dlouhodobě jsme s firmami i municipalitami v kontaktu a vnímáme, jak se v čase mění jejich potřeby i priority. Dříve řešily energetické úspory zejména velké firmy, které měly často nastavené i vlastní klimatické cíle, ale kvůli energetické krizi a vysokým cenám energií se o chytrá a úsporná řešení musely začít zajímat i menší firmy,“ říká další z řečníků konference Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie.

V tom se podle něj ukazuje propojenost politických rozhodnutí s vlastním podnikáním. „Počáteční motivací často nebyla udržitelnost nebo zelenost, ale snížení nákladů a v neposlední řadě i větší samostatnost a nezávislost. Nicméně úspory energií a snižování emisí uhlíku jdou v těchto případech ruku v ruce,“ dodává.

Svobodová nepřímo vyzvala malé a střední podniky, které jsou v této oblasti určitě ještě na začátku, aby ve vlastním zájmu neváhaly. „Zatímco velké mezinárodní společnosti většinou v této oblasti už nějaké strategické vize mají a vědí, kam směřují a čeho chtějí dosáhnout, pro malé a střední to bude znamenat mnohem větší změnu,“ dodává manažerka KB.