Není pochyb o tom, že nejen ekonomický vývoj, ale též veřejné finance jako jeho součást se pod vlivem událostí uplynulých tří let ocitly na předtím těžko předpokládatelné a očekávatelné křižovatce. Pro veřejné finance z toho vyplývá výzva, jak s omezenými zdroji uspokojit nově se objevivší priority, naplnit to, co veřejnost očekává od moderního státu 21. století v čase zvýšených rizik a krizí, a současně udržet fiskální systém alespoň trochu v rovnováze.
Některé z akutních výzev, které se objevily v nedávném období, mohou mít kratší trvání (kompenzace následků neobvykle velkého inflačního vzlínání), jiné mohou trvat delší dobu (strukturální změny ekonomiky spojené s potřebou energetické a průmyslové strategické autonomie) a další pak mohou být naplňovány v horizontu, který přesahuje délku jednoho běžného lidského života (sem se vedle zelené transformace řadí též akutně se zvyšující potřeba výdajů na obranu a bezpečnost).
Řada impulzů z těchto výzev plynoucích dále zhoršuje ekonomickou výkonnost, což následně komplikuje možnosti veřejného sektoru získávat dodatečné finanční zdroje na zvyšující se potřeby. Cesty spojené s dodatečným robustním zdaněním typu windfall tax nejsou univerzálně aplikovatelné, je možné je efektivně používat jen po přechodné období a po určitém čase začnou působit demotivačně a kontraproduktivně.
Škrty budou nutné
Zvyšuje-li se potřeba vyšších výdajů kupříkladu na obranu a bezpečnost, je logické, že na úkor této potřeby by mělo dojít k omezení a redukci výdajových položek, které nejsou v daném čase tak urgentně potřebné z hlediska zajištění veřejné služby. Je zřejmé, že pouhé navýšení výdajů o nové priority systém veřejných financí bez dalších korekcí a přizpůsobení nevydrží. I v čase zvýšené potřeby určitých výdajových položek nelze rezignovat na dodržování platných a oprávněných principů fiskální disciplíny.
České veřejné finance byly dlouhou dobu (právě do doby, než se před třemi lety objevily ony nové okolnosti) téměř etalonem vzorného dodržování fiskální disciplíny. To však následné období přišlo zcela vniveč. Výše deficitu je jedna z nejvyšších v EU, prohlubování veřejného dluhu je nyní vůbec nejhorší. Jistý fiskální polštář jsme vyčerpali již opatřeními spojenými s covidovou pandemií.
V případě výdajů na obranu a bezpečnost jsme vázáni dlouhodobým, avšak chronicky nenaplňovaným závazkem alokovat na tuto oblast alespoň dvě procenta našeho HDP (řečí nominálního HDP za rok 2022 to činí přibližně 135 mld. Kč ročně). Jestliže ještě před 24. únorem 2022 existovaly možné pochybnosti o tom, zda je možné tyto prostředky účinně využít, nyní soudný člověk již nemá pochybnosti o tom, že toto je skutečná potřeba, kterou stát jednoduše musí v plném rozsahu a bezodkladně zajistit. Lze dokonce tvrdit, že se jedná o investici do míru a bezpečnosti, která umožní budoucí ekonomickou prosperitu, a má tak svoji zjevnou i finanční návratnost.
Když se navíc podíváme do schematického komparativního přehledu navýšení veřejných výdajů v posledních třech letech do jednotlivých tematických oblastí, jednoznačně dominovaly ty sociální a kompenzační. V porovnání s nimi byly výdaje na obranu a bezpečnost navýšeny podstatně méně. Přitom se jedná nejenom o výdaje zajišťující jakýsi štít budoucí prosperity, neboť posilují odolnost systému čelit případnému válečnému konfliktu a snižují riziko jeho dopadu na ekonomický výkon, ale současně jsou též výdaji navýsost sociálními, neboť chrání to nejdůležitější, čím naše společnost disponuje, tedy vlastní životy.
Potřeba obnovy české armády v nynějším, válkou ohroženém, světě se zdá být nesporná. Tato obnova by měla zajistit komplexní kvalitativní upgrade všech pro nás relevantních armádních složek, především pozemního vojska a letectva. V obou případech je vhodné použití konkurenčního systému veřejné zakázky, s možným využitím tzv. offsetů, tedy jakési prémie v podobě zajištění doplňkových dodávek ze strany vítězného dodavatele, které ke své tíži zajistí vedle zabezpečení primární části dané zakázky. Zásadní je též přesná výchozí specifikace věcných charakteristik, kterou by měla nakupovaná výzbroj splňovat. Součástí úvahy je pak pečlivý a objektivní výběr dodavatele (s ohledem na optimální finanční výhodnost, schopnost vyhovět věcným charakteristikám i zemi jeho sídla, kdy by se mělo nepochybně jednat o zemi spojeneckou, kdy dotyčná transakce též posílí společný strategický postup v případě aktivní potřeby bránit se otevřené válečné agresi).
Pokud by k této agresi došlo, je zjevné, že jakékoliv rozpočtové úvahy jsou v novém kontextu upozaděné potřebě bránit se a zajistit bezpečnost. Nyní je čas být adekvátně vojensky připraven na to, aby tato situace nenastala. Tato příprava musí respektovat celkový ekonomický a fiskální kontext, ale současně musí i z pohledu vynaložených finančních prostředků reflektovat míru rizika s případným konfliktem spojeným. Je-li toto riziko vyhodnoceno jako vysoké, musí dostat přednost na úkor jiných položek, které příslušný fiskální systém saturuje.