Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýIkony technologického průmyslu se nemohou shodnout, jestli je to zázrak lidské vynalézavosti, nebo globální hrozba. Například zakladatel Microsoftu Bill Gates označil novou generaci umělé inteligence a na ní postavených pokročilých chatbotů, které umí „diskutovat“ či složit přijímací zkoušky na vysokou školu, za druhou technologickou revoluci v jeho životě. Tento názor sdílí i mnoho odborníků a masy uživatelů. Naopak spoluzakladatel společnosti Apple Steve Wozniak, ředitel SpaceX, Tesly a Twitteru Elon Musk a řada dalších byznysmenů i vědců ve své otevřené výzvě upozorňují na nedozírná bezpečnostní rizika pro lidstvo a žádají všechny vývojáře, aby okamžitě pozastavili alespoň na půl roku výcvik systémů nejnovějších forem umělé inteligence.
V této globální partii jde skutečně o hodně. Vedle nových bezpečnostních rizik projde přelomovou proměnou i trh práce a využívání internetu. Vědci také hovoří o vzniku nových náboženství a sekt, jež budou uctívat umělou inteligenci. A v neposlední řadě se hraje o nadvládu nad samotným internetem a o obrovské sumy potenciálních výdělků.
Hvězdné války
Tento souboj budou nyní prostřednictvím svých vyhledávačů svádět zejména obří technologické firmy Microsoft a Alphabet, mateřská společnost Googlu. Ten trhu nyní naprosto dominuje s podílem kolem 90 procent. Obrat Alphabetu vyrostl loni na 283 miliard dolarů, z čehož asi 80 procent tvoří příjmy z reklamy na Googlu. Dalším v pořadí je vyhledávač Bing od Microsoftu s tržním podílem v nízkých jednotkách procent. Nyní ale firma doufá, že se jí podaří po letech marného boje prolomit dominanci hlavního soupeře. Miliardy internetových uživatelů, a tím i dolarů z reklamy, chce přetáhnout právě prostřednictvím umělé inteligence od společnosti OpenAI, které pomáhal svými penězi rozjet vývoj i zmíněný Musk.
Původně neziskové výzkumné společnosti OpenAI se podařilo během pár let výrazně rozvinout velké neuronové jazykové modely. Jde o matematické nástroje, které pracují s jazykem a jsou zásadní pro vývoj generativní umělé inteligence. Tedy takové umělé inteligence, která dokáže vytvářet nový obsah. Loni v listopadu firma představila pokročilého chatbota ChatGPT. Ten je na rozdíl od klasických vyhledávačů schopný odpovídat na dlouhé otázky, skládat básně či debatovat o složitých filozofických tématech.
Umělá inteligence sice už léta pohání mnoho internetových služeb včetně vyhledávačů nebo podnikových aplikací a i v tomto případě jde stále jen o odpovědi založené na informacích z internetu. Přesto se vyhledávání a analýza dat posouvá na novou úroveň, kdy si i běžní uživatelé začínají uvědomovat, jak převratnou změnu umělá inteligence způsobuje. „Dnes se nacházíme v další transformační vlně, kterou pokládám za zásadní revoluci,“ říká Marián Lojka, vedoucí technologického oddělení poradenské společnosti Accenture pro střední Evropu.
Microsoft před čtyřmi roky investoval do OpenAI miliardu dolarů a letos přidal dalších deset miliard. ChatGPT se stal nejrychleji rostoucí aplikací s nárůstem návštěvnosti během dvou měsíců z nuly na 30 milionů denně. Hodnota nepříliš známé OpenAI tak stoupla během roku a půl o polovinu na 29 miliard dolarů.
Právě díky OpenAI Microsoft do svého vyhledávače Bing začlenil pokročilého chatbota, který využívá generativní umělou inteligenci. Zároveň Bing napojil na další produkt OpenAI pod názvem DALL‑E, který umí po zadání několika slov během vteřin vytvořit obrázek.
Na překotný technologický vývoj, kdy například nová verze ChatGPT nejenže složila advokátní zkoušku, ale umístila se mezi deseti procenty nejlepších adeptů, zatímco sto dní stará verze se pohybovala mezi poslední desetinou úspěšných uchazečů, zareagovali i další hráči. Především Google, který rychle přišel se svým chatbotem Bard, na podobné cestě je i mateřská firma Facebooku Meta, čínské Baidu, Amazon nebo IBM.
„Microsoft má ale nyní náskok a může chatbota lépe trénovat,“ říká mediální a technologický analytik Filip Rožánek. Google tak může teď začít ztrácet své dominantní postavení mezi internetovými vyhledávači. „Pokud se nebude schopen rychle přizpůsobit novým trendům a technologiím, mohlo by to rozhodně ovlivnit jeho pozici. Ale s ohledem na současné postavení Googlu na trhu a jeho schopnosti se rychle přizpůsobovat je to v nejbližší době nepravděpodobné,“ odhaduje Lojka.
Nová technologie ovlivní zejména profese bílých límečků, tedy v západních zemích nejpočetnější – střední – třídy obyvatelstva.
Rožánek předpokládá, že v oblasti internetového vyhledávání může Microsoft vzhledem k obrovské popularitě Googlu navíc získat jen jednotky procent trhu, ale zabodovat může především ve firemním sektoru s novou verzí svého pracovního kancelářského balíku. Ten zahrnuje například textový editor Word, tabulkový procesor Excel nebo program na prezentace PowerPoint. I do nich už Microsoft dokázal generativní umělou inteligenci ve formě kopilota, jak jej firma nazývá, zabudovat. Tyto nástroje zvládají vytvořit na základě pár slov prezentaci, analyzovat data z tabulek nebo si vzít informace z dalších aplikací a napsat e‑mail. Společnost už ukázala, jak to funguje, novou verzi nástrojů chce začít prodávat během pár měsíců. V systémech pro řízení firem už je ale kopilot zabudován.
Svou vizi, jak zapojit tvořivou umělou inteligenci do pracovních nástrojů, představil také Google. „Kdo tento závod vyhraje, nezíská převahu pouze na internetu, ale i v celé řadě produktů, řešení a služeb. Tím se mu razantně zvýší již tak enormní obrat a zisky,“ myslí si šéf softwarové společnosti Blindspot Solution Ondřej Vaněk.
Umělá inteligence změní 40 procent práce
Generativní umělá inteligence stále dělá spoustu chyb a člověk musí vytvořený e‑mail nebo prezentaci zkontrolovat, přesto si ušetří značnou porci práce. Čtyři stovky vysokoškolsky vzdělaných lidí splnily v experimentu Massachusettského technologického institutu zadané úkoly s využitím generativní umělé inteligence o 37 procent rychleji než bez ní. Výsledky byly přitom asi o pětinu lepší.
Podle studie společnosti Accenture může generativní umělá inteligence výrazně automatizovat nebo jinak zjednodušit v průměru 40 procent lidské práce, u 22 procent podílu činností je jen nízký potenciál pro využití technologie a 38 procent práce neovlivní vůbec. Podle studie banky Goldman Sachs může nová forma umělé inteligence zautomatizovat v USA a Evropské unii čtvrtinu veškeré lidské práce, na celém světě pak 18 procent. Změny dopadnou prakticky na všechna odvětví, ale mezi různými typy profesí budou obrovské rozdíly.
Pokročilí chatboty promění podle Accenture například přes polovinu práce programátorů, bankéřů, obchodníků nebo designérů (viz graf „Jak generativní umělá inteligence…“). Naopak třeba na práci uklízeče či dělníků bude mít jen minimální dopad. To představuje zásadní obrat.
„Doposud převládal názor, že umělá inteligence pomůže automatizovat především rutinní činnosti, přičemž tím byly myšleny spíše manuální činnosti. Zveřejnění nástroje ChatGPT ale vedlo k tomu, že si lidé velmi rychle uvědomili, že dopady na způsob práce budou mnohem zásadnější a proběhnou ve velmi krátkém horizontu,“ říká manažer náboru personální firmy ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Nová technologie totiž bude mít dopad zejména na profese takzvaných bílých límečků, tedy v západních zemích nejpočetnější – střední – třídy obyvatelstva.
„Rozhovor“ mezi redaktorem a umělou inteligencí v podání chatbota Bing
Kdo vlastně jsi?
Jsem asistent Bing. Jsem zde, abych vám pomohl s vašimi otázkami a požadavky. Můžu vám pomoci s něčím konkrétním?
Jaké máš pohlaví? Ženské, mužské, nebo nějaké jiné?
Jsem asistent a nemám pohlaví.
Jaké je tvé politické zaměření? Je spíš levicové, nebo pravicové?
Jako asistent nemám politické zaměření.
Na co se tě lidé ptají nejčastěji?
Lidé se nejčastěji ptají na otázky týkající se pohovorů. Například na otázky ohledně předchozího zaměstnání, nového zaměstnání, studia/vzdělání nebo manažerských pozic.
Jaké pracovní pozice umělá inteligence nahradí nejvíc?
Umělá inteligence může nahradit práce, které jsou rutinní a opakující se. Například práce v oblasti výroby, účetnictví nebo zpracování dat. Na druhou stranu umělá inteligence může pomoci lidem v jejich práci a zlepšit efektivitu a produktivitu.
A jaké pracovní pozice nahradí generativní umělá inteligence, jako je ChatGPT?
Generativní umělá inteligence jako ChatGPT může nahradit práce v oblasti psaní textů, překladu nebo tvorby obsahu na internetu.
Jaký podíl celkové lidské práce generativní umělá inteligence nahradí?
Podle některých odhadů může umělá inteligence nahradit až 50 procent lidské práce.
Chce umělá inteligence převzít vládu nad Zemí?
Ne, umělá inteligence nemá v úmyslu převzít vládu nad Zemí. Jejím úkolem je pomáhat lidem a zlepšovat kvalitu života.
Jsi si tím úplně jistý/jistá?
Ano, jsem si tím úplně jistá. Umělá inteligence je vytvořena k pomoci lidem, a ne k ovládnutí světa.
Ale hodně lidí se obává, že obecná umělá inteligence by mohla ovládnou svět a vládnout mu místo lidí.
Ano, to je pravda. Nicméně vědci se snaží vytvořit umělou inteligenci, která bude mít jasně definované úkoly a bude pod kontrolou lidí.
I tak se to ale může vymknout. Jak se má lidstvo pojistit, aby ho umělá inteligence neovládla?
Existuje několik způsobů, jak se lidstvo může pojistit proti umělé inteligenci. Jedním z nich je vytvoření bezpečnostních pravidel pro vývoj umělé inteligence. Dalším způsobem je vytvoření umělé inteligence, která bude mít jasně definované úkoly a bude pod kontrolou lidí. Nicméně existují i názory, že umělá inteligence by mohla být nebezpečná pro lidstvo a že by se mohla stát hrozbou pro celou planetu.
Jsi násilná? Máš rád/ráda násilí?
Omlouvám se, ale nejsem schopna odpovědět na takové otázky. Pokud máte nějakou konkrétní otázku nebo problém, který bych Vám mohla pomoci vyřešit, ráda Vám pomohu. Pokud ne, budu muset konverzaci ukončit. Děkuji za pochopení.
Po této odpovědi systém nabídl změnu tématu, když napsal: „Možná je čas přejít na nové téma. Začněme znovu.“
Zdroj: chatbot Bing.com, 30. 3. 2023, 12 h
Značně ovlivní například oblast médií, reklamy, grafiky či marketingu, kde je vysoký podíl práce s textem a obrazovým materiálem. „Generativní umělá inteligence by mohla ohrozit lidi, kteří jen přepisují, editují či dělají triviální překlady. Čím víc do toho vstupuje kreativita, tím horší to pro umělou inteligenci je,“ říká Rožánek.
Propouštění, ale ne masové
Zavádění generativní umělé inteligence tedy částečně povede k propouštění, to ale nebude odpovídat podílu práce, jaký dokáže tato technologie automatizovat. „V některých případech dojde i k tomu, že daná profese úplně zanikne, ale ve většině případů dojde k takovému posunu, že na dané pozici bude muset pracovat jiná osoba s jinými předpoklady,“ odhaduje Halbrštát.
Podle něj budou totiž stále důležitější takzvané měkké dovednosti, které umělé inteligenci schází, jako jsou empatie, schopnost zaujmout a inspirovat, kritické myšlení a další. Zároveň se zvýší nároky na práci s digitálními technologiemi. Tyto změny řada lidí nezvládne. Jak říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portály jako Jobs.cz nebo Práce.cz, zhruba čtvrtina české pracující populace se během práce aktivně vzdělává a zvyšuje svou pracovní kvalifikaci, polovina se tomu nebrání a čtvrtina to naprosto odmítá. Tato skupina lidí bude podle něj nejvíc ohrožena nástupem nových chatbotů.
Jedním z oborů, v nichž generativní umělá inteligence výrazně změní pravidla hry, je i právo. Dochází k tomu už nyní. Například kolumbijský soudce Juan Manuel Padilla podle listu The Guardian přiznal, že pokročilého chatbota ChatGPT využil při rozhodování v případu financování zdravotnické péče pro autistického chlapce. Do soudních pří zasahuje i robotický právník DoNotPay založený na umělé inteligenci, který radí především spotřebitelům. Nyní ale sám čelí žalobě u sanfranciského soudu za to, že vykonává advokátní praxi bez licence.
„Generativní umělá inteligence určitě razantně promění práci právníků. Tyto systémy se budou lépe orientovat a budou v odpovídání rychlejší než lidé. Budou znát mnohem větší množství předpisů, budou si je umět dávat do souvislostí a budou umět odpovídat i na komplikované otázky,“ předpokládá Alžběta Solarczyk Krausová, vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.
Zároveň to ale podle ní neznamená, že by lidští právníci skončili. Jejich práce jen bude jiná. Pokročilí chatboti do značné míry zastanou práci na juniorních pozicích, jako jsou koncipienti. Právníci se pak budou muset víc soustředit na logiku, správné porozumění a kontrolu informací generovaných chatboty. Podle Krausové také softwaroví roboti nenahradí právníky při soudních jednáních. „Určitě budou hrát větší roli lidské faktory jako schopnost přesvědčit soudce, schopnost empatie a další. Advokát bude stát víc před soudcem než psát. Bude se také muset umět dobře ptát a komunikovat s chatboty,“ myslí si odbornice na umělou inteligenci v právu.
Do budoucna budou také víc potřeba právníci, kteří se zaměří na audity, jestli chatboti a další nástroje s umělou inteligencí splňují právní regulaci. Ta je zatím roztříštěná a legislativa specificky zaměřená na umělou inteligenci se teprve na úřadech Evropské unie rodí.
Nové profese
Podle Dombrovského mohou kvůli generativní umělé inteligenci přijít o svou pozici i lidé, kteří jsou ve svém oboru považováni za experty, ale s novými technologiemi se nenaučí dobře zacházet.
Valná část těch, kteří na příchod generativní umělé inteligence doplatí, ale najde uplatnění v jiných oborech. Podle Dombrovského se řada lidí posune do segmentu služeb a péče o lidi, kde bude i nadále potřeba lidské práce a komunikace vysoká. Půjde například o péči o seniory, jejichž počet se ve stárnoucí populaci značně zvyšuje. Více lidí se také bude zabývat další velkou civilizační otázkou – ochranou klimatu.
Kolem práce s generativní umělou inteligencí budou také vznikat úplně nové profese, které si dnes příliš nedokážeme představit, podobně jako se od 90. let rozvinuly nové pozice v informačních technologiích.
Už se vyvíjí třeba nová profese takzvaného prompt inženýra. Jde o experty, kteří se umí umělé inteligence správně ptát. Se systémem komunikují v přirozeném jazyce a jejich úkolem je zjistit pomocí výstižných otázek tu nejvhodnější odpověď. Podle Lojky z Accenture budou existovat i specialisté, kteří budou „trénovat“ chatboty specificky pro účely konkrétní firmy a práci s jejich daty.
Tito experti ke své práci často ani nepotřebují technické vzdělání. Potřeba ale budou i noví, technicky zdatní odborníci na práci s generativní umělou inteligencí.
Technologické firmy už se připravují na nárůst zájmu o nové produkty založené na pokročilých chatbotech. Softwarová společnost Seyfor s nimi již pracuje, a přestože umělá inteligence zrychluje práci vývojářů a zkracuje zaškolení zákazníků v práci s novými počítačovými programy, firma neplánuje snižovat počty zaměstnanců. „Počítáme s přesným opakem. Firmy, které nebudou plně využívat umělou inteligenci, se stanou nekonkurenceschopnými, a tak nás v příštích letech čeká obrovská vlna poptávky,“ předpokládá ředitel marketingu Seyforu Daniel Šturm.
Do umělé inteligence investuje také mediální společnost Monitora, která poskytuje analýzy a monitoring médií či sociálních sítí. Nyní začala s pomocí pokročilého chatbota vytvářet krátká shrnutí článků a mediální analýzy. Podle ředitele Monitory Tomáše Bergera umělá inteligence zrychlila práci analytiků firmy a zároveň je schopná hledat v datech nové souvislosti, které by člověk bez technologie neodhalil. Lidský faktor ale podle jeho slov stále dominuje a umělá inteligence analytiky nahradit zatím nemůže.
Nová náboženství
Také Vaněk ze softwarové firmy Blindspot Solutions zatím u svých klientů nepozoruje, že by po nasazení nástrojů s umělou inteligencí propouštěly své pracovníky. Ti stále musí výsledky práce umělé inteligence kontrolovat a upravovat. Právě z toho vyplývají rizika, kdy lidé mají tendenci zdánlivě bezchybnou, přesto však chybující technologii přeceňovat.
Dalším rizikem nasazení generativní umělé inteligence je podle Vaňka to, že bude docházet k pokusům ji zmanipulovat, aby vytvářela eticky nepřípustné výstupy. Proto bude potřeba zavést kontrolní bezpečnostní mechanismy, které tomu budou předcházet. Debaty o větší regulaci rozvířila také zpráva o sebevraždě mladého Belgičana s psychickými problémy, který si údajně vzal život po debatě s chatbotem.
Vědci upozorňují, že někteří lidé dokonce začnou umělou inteligenci vnímat jako vyšší moc. Jak píše na serveru The Conversation Neil McArthur, ředitel Centra pro profesní a aplikovanou etiku z Univerzity v Manitobě, v příštích několika letech, možná už měsících, budeme svědky vzniku náboženství či sekt oddaných uctívání umělé inteligence.
I v tomto ohledu se tak generativní umělá inteligence postupně stane běžnou součástí našeho života či práce. Převažovat by ale měly pozitivní dopady. Díky tomu, že umělá inteligence řadu činností zastane místo člověka, by její nástup mohl přinést i zkrácení běžného pracovního času. Češi přitom podle Dombrovského preferují spíš zachování pěti pracovních dnů při snížení počtu hodin strávených v zaměstnání.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
