V minulé části seriálu jsme se věnovali souvislostem demografického vývoje Evropy a vzniku moderního hospodářského řádu. Výzkumy 21. století ukázaly, že obecné geografické rozdělení Evropa vs. Asie nepostačuje k vysvětlení hospodářské „velké divergence“, která mezi oběma částmi starého světa propukla v novověku. Rychlý relativní úpadek Číny a Indie v 19. století nemůže být podle řady historiků vysvětlitelný konstatováním vzestupu Evropy. Ta byla totiž velmi diferencovaná a novověký růst nezasahoval všechny evropské regiony rovnoměrně.
Ke slovu tak v posledních desetiletích přichází teorie „malé divergence“. Podle ní leží jádro globální ekonomické modernizace v Anglii a Nizozemsku v období mezi 16. a 18. stoletím a v tamních relativně vyšších reálných mzdách.
Morová rána a růst příjmů
V polovině 14. století zachvátila pandemie moru všechny tři kontinenty starého světa a bývá považována za dosud největší demografickou katastrofu v lidských dějinách. Evropa ztratila zhruba třetinu obyvatelstva během pouhých několika let. Když chyběli pracovníci v zemědělství i řemeslech, nevyhnutelně rostly reálné příjmy a tím se zlepšovaly životní podmínky chudších vrstev a zvětšily se jejich spotřební možnosti. Zatímco v přelidněné západní Evropě vrcholného středověku se městští tovaryši a námezdní pracovníci pohybovali kolem prahu chudoby, v 15. století už to bylo jinak.
Hospodářský historik Robert Allen, který v roce 2001 publikoval důkladnou studii na téma vývoje reálných mezd, konstatoval: „V Antverpách, Amsterdamu či v Londýně zůstávala jedna třetina nad prahem chudoby až do 19. století. Jinde v Evropě se však reálné příjmy běžných pracovníků postupně vrátily na úroveň z doby před morem – tedy zhruba na polovinu až tři čtvrtiny výše potřebné pro udržení slušného životního standardu.“
Mor ve 14. století a zámořské objevy v počátku 16. století byly vnějšími šoky a reakce ekonomik byly rozdílné.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jakub Rákosník
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



