Cennější než zlato nebo ropa. Hvězdy prodávají práva na své písně

Vedle milionů smutných fanoušků nebo otazníků nad obviněním ze zneužívání dětí po sobě Michael Jackson zanechal také slušný majetek a v něm lukrativní autorská práva na své hity. Správci pozůstalosti jedné z největších hvězd populární hudby nyní chtějí podle magazínu Variety prodat poloviční podíl těchto práv za 800 až 900 milionů dolarů (necelých 20 mi­liard korun).

Jackson je už 14 let po smrti, ovšem v posledních letech spustili vlnu prodejů práv na své skladby především žijící umělci. Vedle mnoha méně známých jmen se mezi ně zařadily také ikony hudebního průmyslu jako Bruce Springsteen, Phil Collins, Sting nebo Tina Turner.

Nejvíc za práva na svá díla předloni inkasoval americký rockový písničkář Bruce Springsteen, autor hitů jako Born In The USA nebo Streets of Philadelphia. Podle odhadu webu Billboard to bylo kolem 500 milionů dolarů. Na dalších příčkách žebříčku jsou s částkou 300 milionů dolarů Phil Collins, Bob Dylan a Tina Turner.

Tato 83letá „rocková babička“ je v první desítce žebříčku samotnou ženou mezi převahou mužů v seniorním věku. Práva na své písně ale prodávají i mladší hvězdy. Například kanadský popový zpěvák Justin Bieber (29 let) letos podle BBC postoupil svůj repertoár britskému investičnímu fondu Hipgnosis za 200 milionů dolarů. Transakce zahrnuje 290 skladeb vydaných před rokem 2022 a nový majitel předpokládá, že mu práva časem vynesou víc, než kolik za ně zaplatil.

K dalším z mladší generace muzikantů patří americký zpěvák a herec Justin Timberlake, kolumbijská zpěvačka a producentka Shakira nebo Ryan Tedder, skladatel a zpěvák americké kapely OneRepublic. Ceny se většinou pohybují v desítkách nebo nižších stovkách milionů dolarů a byly by mnohem vyšší, kdyby zahrnovaly kompletní práva. Zpěváci totiž vlastní své písně jen částečně.

Pro zpěváky před důchodem je prodej hudebních práv způsobem, jak si užít naplno plody své práce.

Jak na webu The Conversation vysvětluje Hayleigh Bosherová, odbornice na právo v oblasti duševního vlastnictví z londýnské Brunel University, zpěváci část, někdy i většinu autorských práv přenechávají vydavatelům a nahrávacím společnostem. Dále existují související práva na skladbu, na nahrávku a na interpretaci. Umělec, nahrávací společnost a vydavatel je obvykle sdílejí v určitém poměru. Je zakotven ve smlouvě a podle něj se dělí příjem z poplatků za prodej skladeb na hudebním nosiči, hraní v rádiu či televizi anebo z prodeje komerčních předmětů.

Autorská práva na hudební skladby a tím i na tržby z nich plynoucí platí podle Bosherové 70 let po smrti umělce. Pokud se ale tyto písně nebudou hrát, vlastníkovi práv hrozí, že na investici prodělá.

Hudebníci podle hodnoty prodaných práv k jejich produkci

Zvětšit přes celé okno

Hity navždy

Prodeje práv na skladby se rozjely především po nástupu pandemie covidu v letech 2020 a 2021, kdy se rušily koncerty a umělci potřebovali najít alternativní výdělek.

Velkým hvězdám většinou nedostatek financí nehrozil, nicméně starší z nich zde našly způsob, jak si naplno užít ještě za života plody své práce. Anebo jak zjednodušit svým potomkům život.

Hudební práva se dědí, musí se ale spravovat, aby skutečně vynášela. To je zvlášť v případě potomků plodných autorů, jako je Bob Dylan se šesti dětmi, komplikované. Proto podle Bosherové může být silnou motivací prodeje hudebních práv i to, že složitou administrativu zařídí nový majitel, zatímco potomci umělce zdědí prostě jen konkrétní částky z prodeje.

U mladých zpěváků hrají velkou roli osobní, někdy specifické důvody. Bieberovi vypadly příjmy za koncerty i po pandemii, protože se potýká se zdravotními potížemi. Trpí Ramsay‑Huntovým syndromem, virovým onemocněním, které paralyzuje část obličeje. Proto několikrát posunul turné a nedávno je – včetně vystoupení v Česku – odložil na neurčito. Shakira se zase několik let potýká ve Španělsku s obviněním z krácení daní a zamíří k soudu.

Podle kulturního magazínu Rolling Stone řada zpěváků prodává práva na své písně i kvůli plánovaným daňovým změnám v USA. Osoby s vysokými příjmy tam měly platit za prodej lukrativního majetku místo 20procentní daně téměř dvojnásobek. Před dvěma lety se to prezidentu Joeu Bidenovi nepodařilo prosadit, nyní leží tento návrh opět na stole.

Navíc se rychle mění způsob prodeje hudby. Koncerty se po pandemii covidu sice rozběhly, ale jak uvádí list The Guardian, řada hvězd je kvůli rostoucím nákladům na dopravu, energie či hotely ruší. I proto stále větší podíl výdělku plyne zpěvákům z poplatků za streamování. To se stává hlavním způsobem poslechu hudby, i když podle webu Rolling Stone tempo růstu na hlavních trzích zpomaluje. Navíc se díky tomuto jednoduchému prostředku šíření hudby rychle zvyšuje konkurence. Vůbec tak není jasné, jak bude hudební průmysl fungovat za pár let a jestli budou v současnosti populární zpěváci stejně žádaní jako dnes. I to je vede k prodeji práv.

Velké firmy, které je vykupují, jako fond Hipgnosis s investičními giganty Blackstone a BlackRock v zádech nebo hudební společnosti Sony Music či Universal Music, ale věří, že se jim investice bohatě vrátí. Zakladatel Hipgnosis Merck Mercuriadis před časem pro BBC prohlásil, že hudební hity mohou být cennější než zlato nebo ropa: „Na hudbě je krásné to, že hity se stanou součástí našich životů a budou žít navždy.“