Na vodík se chystají i zákonodárci

Zatím největší potenciál má využití vodíku zřejmě v dopravě. Právě v tomto sektoru je vodík již od poloviny roku 2017 zařazen mezi alternativní paliva, společně s CNG, LPG nebo LNG. Naproti tomu legislativa upravující roli vodíku v energetice je stále na začátku. Chybí nastavení základních pravidel, nejsou ani dány jasné limity, kdo vodík může distribuovat nebo přepravovat. Pokud tedy k nějakému využití vodíku nyní dochází, jde spíše o lokální aplikace, například v chemickém průmyslu.

Ovšem sentiment v této oblasti se postupně mění. Například na úrovni Evropské unie se dokončuje takzvaný plynárenský balíček přinášející revizi základních plynárenských předpisů. Balíček zavádí pravidla, kterými se budou řídit výroba, přeprava i distribuce vodíku. Pro Evropskou unii je přitom prioritou, aby se i pro tento alternativní plyn využívala existující plynárenská infrastruktura. Je to logické. Jelikož má být vodík postupnou náhradou za zemní plyn, bude i využití plynárenské soustavy klesat a uvolní se její kapacita. Náklady na přechod k vodíku díky tomu budou nižší.

Vodík by se měl do soustavy dostávat dvojím způsobem – nejdříve se počítá s jeho přimícháváním do zemního plynu, až následně by se měly rozvíjet soustavy, které budou sloužit pro čistý vodík. Bavíme‑li se o příměsi vodíku v zemním plynu, pak se nejčastěji hovoří o obsahu ve výši dvou procent. I taková drobná změna je významná – umožní rozvoj výroby vodíku.

Podle mého názoru je předpokladem úspěchu přechodu energetiky k vodíku především to, aby se účastníci trhu s plynem mohli bez větších překážek účastnit i vodíkových aktivit. Právě to navrhuje současná novela českého energetického zákona, která mimo jiné podřazuje vodík pod zákonnou definici plynu.

Tato změna usnadňuje využívání stávající infrastruktury pro přepravu a distribuci vodíku. To je důležitý základ pro rozvoj využití tohoto alternativního paliva v energetice. Bez přepravní a distribuční infrastruktury si rozvoj vodíku nelze jednoduše představit.

Návrh novely energetického zákona obsahuje také neméně důležitá ustanovení o užití současných povolení pro plynárenskou infrastrukturu při jejím využití pro vodík. Díky těmto ustanovením, která přebírají pravidla uvedená v návrhu evropského plynárenského balíčku, se například stavební povolení nebo územní rozhodnutí vydaná pro zařízení pro zemní plyn považují za platná také v případě, že bude toto zařízení využito pro vodík.

Obdobné pravidlo se uplatní i v případě oprávnění umístit plynovod na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví provozovatele dané infrastruktury. Tato situace je právě v případě plynovodů převažující. Je proto zásadní, že provozovatelé díky tomuto potvrzení budou moci rozvíjet vodíkovou infrastrukturu velice rychle, a to v závislosti na poptávce po vodíku a zemním plynu. Jedná se o klíčové pravidlo, bez kterého by se přechod k vodíku mohl prodloužit o řadu let.

Z pohledu vodíku proto nyní doufáme, že přijímání novely půjde hladce a nejméně její část související s vodíkem se brzy dostane do energetického zákona. Pro všechny účastníky trhu by se jednalo o ujištění, že Česká republika s vodíkem počítá.

Teprve v horizontu několika let lze očekávat, že budou vznikat plynovody čistě pro přepravu vodíku. Vše ovšem bude záležet na poptávce od zákazníků. Česká soustava má ale i další výhodu, a to že v některých trasách je několik potrubí položených souběžně. S očekávaným poklesem spotřeby zemního plynu tak lze postupně vyhrazovat jednotlivá potrubí pouze pro vodík. I to může přechod české energetiky na toto nové palivo zjednodušit.