Vypadá to, že čipová krize skončila, opak je ale pravdou. Miniaturní polovodičové součástky, které se dnes montují prakticky do všeho od mobilů přes hračky až po vibrátory, v továrnách nechybí zdaleka tak jako během pandemie covidu. Výjimkou jsou jen starší typy používané například v autech. To je ale jen přechodný stav. Hlad po čipech se opět dostaví, až se utlumené ekonomiky zase rozběhnou a bude se ještě víc nakupovat.
Poptávku potáhne hlavně výroba elektromobilů, úložišť dat a zařízení pro bezdrátovou komunikaci. Podle analýzy poradenské firmy McKinsey se velikost tohoto trhu do konce desetiletí vyšplhá z 590 miliard dolarů na víc než bilion. I proto se o produkci a dodávky čipů vede tvrdá geopolitická válka, při které nechybí vydírání, zákulisní dohody, špionáž a mezinárodní sankce. A reálně hrozí, že Evropa v této „hře“ bude nadále hrát vedlejší roli.
Americký prezident Joe Biden loni podepsal zákon o podpoře vědy, výzkumu a výroby ve výši 280 miliard USD, z toho 53 miliard půjde na polovodiče. Domácí Intel, jihokorejský Samsung nebo tchajwanský TSMC a další slíbily nalít do vývoje a výroby čipů v USA 300 miliard dolarů.
Spojené státy loni v říjnu zároveň zavedly přísná omezení na vývoz čipů a příslušných technologií do Číny. Přidaly se další země, zejména Japonsko a Nizozemsko. Chtějí hlavně zpomalit vývoj moderních čipů pro čínský zbrojní průmysl. Čína proto chystá sérii podpůrných opatření v hodnotě 147 miliard dolarů do domácího čipového průmyslu. Také Evropská unie to plánuje, ale postupuje příliš pomalu a opatrně.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později