Na odpadu z výroby nebo ze skladů začínají firmy místo jeho drahé likvidace vydělávat. K tomu, aby ho prodávaly k dalšímu zpracování, je navíc tlačí zelená pravidla Evropské unie. Český start‑up Cyrkl Zdrojová platforma k tomu vytvořil digitální odpadové tržiště. Odpad obchodních řetězců, stavebních firem, automobilek a dalších podniků si tu kupují nejčastěji recyklační společnosti, zpracovaný materiál zde pak opět prodávají.

Cyrkl vznikl v roce 2018, fungovat začal o dva roky později. Působí ve 12 zemích střední a západní Evropy. Loni už přes jeho tržiště virtuálně proteklo 1,7 milionu tun materiálu v hodnotě necelých 100 milionů eur. Nyní je v odpadové platformě zaregistrováno téměř 18 tisíc firem.

Firma loni meziročně ztrojnásobila obrat na asi půl milionu eur (přes 12 milionů korun), letos míří na 1,8 milionu eur (přibližně 43 milionů korun). V kategorii menších firem se loni dostala do žebříčku Deloitte nejrychleji rostoucích technologických společností střední a východní Evropy.

Zakladatel a hlavní majitel firmy Cyril Klepek má ale mnohem větší ambice. Na přelomu letošního a příštího roku si chce jít pro velkou investici a začít expanzi mimo Evropskou unii. Nejdřív do Turecka, Mexika a Spojených států amerických, následně pak i na další kontinenty. „Do tří let bychom rádi byli ve všech velkých ekonomikách na světě,“ plánuje. Od nového investora by chtěl na expanzi získat 12 až 15 milionů eur.

V roce 2020 byl Cyrkl v zisku, nyní to ale neplatí. „Musíme hodně rychle růst. Chceme změnit nakládání s odpadem po celém světě a ve finále tady bude prostor jen pro několik hráčů,” říká Klepek.

Už teď má konkurenci v dalších digitálních platformách. Na podobném principu jako Cyrkl fungují například dánský Waste Outlet, italský Wastly nebo španělský ScrapAd. Nahrává jim, že jde o relativně konzervativní odvětví, v němž se zatím online nástroje příliš nevyužívají. „Největší konkurencí je ale klasický odpadový trh,“ říká Klepek. Právě tradiční model, kdy se většina odpadového materiálu spálí nebo uloží na skládky, chce změnit.

Odpadové odvětví je relativně konzervativní. Největší konkurencí online tržišť je stále spalování a skladování odpadu.

Podle studie společnosti Allied Market Research měl v roce 2020 globální odpadový byznys zahrnující sběr, přepravu, likvidaci či recyklaci hodnotu 1,6 bilionu dolarů. Do roku 2030 se má toto číslo zvýšit zejména vlivem růstu populace a indu­strializace rozvojových zemí o více než polovinu na 2,5 bilionu dolarů.

Naprostou většinu tvoří průmyslový odpad, zejména ze stavebnictví, těžařství a industriální výroby. Domácnosti mají například v EU na celkové produkci podíl 9 procent.

Od Babiše k odpadům

Původně šel Klepek jiným směrem. Vysokou školu ekonomickou ukončil diplomkou na téma analýza církevních restitucí v Česku. Pokračoval doktorátem, zároveň si ho ale jako absolventa roku vytáhl na ministerstvo financí Andrej Babiš. „Po pár měsících jsem odešel, protože jsem zjistil, že mé analýzy, jak mají obce hospodařit lépe, vůbec nečte,” vzpomíná Klepek.

Poté zamířil do Raiffeisenbank, kde dostal na starost bankovní inovace. Za své tříleté působení tam vybudoval konzultační část, která radí firmám, jak zlepšit financování a plánování byznysu. V bance poprvé výrazněji narazil na téma cirkulární ekonomiky, tedy koncept, který upřednostňuje opětovné využívání materiálů a minimalizaci plýtvání se zdroji. Víc ho tehdy začala prosazovat i Evropská unie.

Klepek se ponořil do veřejně dostupných dat a došel k závěru, že zisk surovin se rychle prodražuje a ekonomika je extrémně závislá na materiálech vzniklých pomocí fosilních zdrojů, což v kombinaci s tlakem na ochranu životního prostředí bude směřovat k tomu, že průmysl bude v budoucnu hledat ekologičtější náhrady materiálů.

Na cirkulární ekonomiku a šetrné zacházení s materiálovými zdroji se pak zaměřil i v inovační poradenské agentuře Direct People, kde pracoval na proměně materiálových toků a odpadovém hospodářství například ve Škodě Auto nebo ve firmě L’Oréal.

V tomto období si vzal několik měsíců volno a přemýšlel, jak v odpadovém oboru rozjet vlastní byznysový smysluplný projekt. V roce 2018 začal pracovat na první verzi online „seznamky“ propojující firmy, které se potřebují zbavit odpadu, se společnostmi s potenciálem využít ho. O rok a půl později pak za své peníze a z půjček od rodičů a přátel spustil ostrý provoz.

Nové odpadové tržiště o něco později zaujalo investory. Nejprve přišlo 200 tisíc eur od fondu Tilia Impact Ventures, který založili Silke Horáková, spolumajitelka nakladatelství Albatros Media, a spoluzakladatel Impact Hubu Praha Petr Vítek. Později se přidala investice dvou milionů eur od developerské a investiční firmy Vertue.

Motivace pro velké firmy

Díky finanční injekci začal Cyrkl expandovat do zahraničí a do svého podnikání přidal i poradenství. Firmám pomocí datové analýzy ukazuje, jak mohou změnit nakládání s odpadem a jak díky tomu ušetřit a snížit emise skleníkových plynů.

Rozbor odpadového hospodářství Cyrkl vypracoval například pro výrobní závody Siemensu, Škody Auto, IKEA nebo Mattoni 1873. „Spolupráce byla na vysoké profesionální úrovni. Bylo vidět, že o věci přemýšlejí, a poskytli nám důkladné zpracování výstupů. Oceňujeme také semináře pro lidi z praxe, například podnikové ekology,“ chválí mluvčí jmenované nápojářské firmy Andrea Brožová.

Zatímco ze začátku tvořily hlavní příjem Cyrklu poplatky za prémiové členství v digitálním tržišti, které stojí od 700 korun měsíčně, nyní plyne převážná část výnosů z poradenství i asistovaného prodeje odpadu s aukcí.

Přestože nejvíc klientů má Cyrkl z řad středních firem, zájem o odpadové služby podle Klepka nyní roste zejména mezi velkými průmyslovými podniky. „Čím dál víc si uvědomují potenciál úspor, protože mají obrovské množství materiálu. Firmy podle našich analýz v průměru ušetří 450 tisíc eur a 2500 tun CO2. U velkých firem se ale bavíme i o milionech eur,“ tvrdí šéf odpadového start‑upu.

Velké podniky také motivuje, že po nich Evropská unie začíná vyžadovat takzvané nefinanční reporty. Zahrnují i informace o nakládání s odpady. Například Siemens v Česku tak loni podle mluvčí Mariany Kellerové produkci odpadu meziročně snížil o 40 procent. „Recyklujeme, prodáváme nebo dále zpracováváme 97,5 procenta odpadu,“ říká.

Související