Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekNapříč kontinentem začínají sílit hlasy, že jaderná energie by se měla k výrobě elektřiny využívat ve větší míře, než je tomu nyní. Mnozí politici si tak začínají uvědomovat, že jde o jedno z mála možných řešení, jak zvládnout dva protichůdné trendy: rychlý odklon od spalování fosilních paliv, kvůli němuž země přijdou o značnou část výrobních zdrojů, a zároveň očekávaný vzestup poptávky po elektřině v důsledku celkové „elektrifikace“ společnosti.
Naposledy velmi rozhodně podpořil rozvoj jaderné energetiky švédský premiér Ulf Kristersson. „Jsme odhodláni stavět nové jaderné elektrárny. Měli bychom být schopni postavit více reaktorů na více místech, než jsme mohli dosud. Zjevně potřebujeme vyšší produkci elektřiny,“ prohlásil Kristersson. Jeho nový středopravicový kabinet připravuje zákon, který zruší současná „jaderná“ omezení. Podle nich nemůže v zemi fungovat více než deset jaderných reaktorů v nejvýše třech lokalitách.
Švédsko, které na začátku roku převzalo po Česku předsednictví Radě Evropské unie, nyní provozuje šest jaderných reaktorů ve třech elektrárnách. Zahájily provoz v letech 1975 až 1985. Vedle stavby zcela nových reaktorů se nyní uvažuje také o restartu bloků Ringhals 1 a 2, které země před pár lety odstavila. Švédsko totiž nyní – podobně jako jiné evropské země – řeší klíčový rébus. Jak ozelenit průmyslovou výrobu, ale zároveň ji úplně nezabít. Bez vyšší výroby elektřiny to nepůjde.
Ve Švédsku, které v 60. a 70. letech minulého století proslulo rychlým tempem výstavby nových reaktorů, se nyní z jádra vyrábí takřka třetina elektřiny. Podle prosincového průzkumu, z něhož cituje server Euractiv, se k jaderné energetice a případné výstavbě nových reaktorů staví kladně 59 procent Švédů. Jen osm procent obyvatel si přeje, aby jaderné elektrárny byly odstaveny. Nové plány čelí kritice ze strany sociálních demokratů a zelených. Ti se v předchozích vládách společně zasazovali o snižování významu jádra v energetice.
Politici si uvědomují, že s jádrem by vyřešili dva protichůdné trendy. Rychlou dekarbonizaci a růst poptávky po elektřině.
Jak předejít blackoutům
Švédsko je příkladem země, která se začala stavět vstřícněji k jádru až s příchodem nové politické garnitury. V řadě dalších zemí se postoje k jaderné energetice proměňují i vlivem ruské invaze na Ukrajinu, která ve svém důsledku připravila Evropu o podstatnou část dodávek zemního plynu. V některých zemích pouze rozhodli o prodloužení provozu současných bloků.
Jako například v Belgii, kde prodlouží provoz reaktorů Doel 4 a Tihange 3. Původně měly skončit se čtyřmi staršími již v roce 2025 a země se měla s jadernou energetikou zcela rozloučit. Provozovatel belgické elektrické sítě nicméně varoval, že bez jaderné energetiky bude Belgie v zimě 2026 až 2027 čelit výraznému nedostatku elektřiny. Nakonec tedy budou dva zmiňované reaktory, spuštěné v roce 1985, po nezbytných pracích znovu spuštěny v listopadu 2026 a v provozu zůstanou deset let.
Jak se mění podpora jádra v Česku
V Německu, kde původně chtěli zcela skončit s jadernou energetikou v závěru loňského roku, nechali do poloviny dubna v záloze trojici bloků – Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku‑Württembersku. Posledně jmenovaný je nyní na několik týdnů odstavený kvůli překonfigurování palivových článků, aby mohl ještě do úplného uzavření vyrábět na plný výkon. Zbývající dvě elektrárny jsou v provozu a dodávají elektřinu do sítě. Podle serveru Agora se aktuálně výkon pohybuje kolem 2,4 gigawattu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
