Světem otřásá nový ekonomický trend Great resignation. Jde o velké vlny odchodů zaměstnanců za jinou prací. Často volí takovou, která jim dává smysl nikoli především ekonomicky, ale s níž mohou skloubit své životní potřeby a postoje. Chtějí být v novém místě respektovaní a hledí na to, jestli výsledky jejich činnosti mají pozitivní dopad na společnost a životní prostředí.
Vlna dobrovolné fluktuace se vzedmula v době koronavirové pandemie, nejvíce patrná je v USA. „Mezi její možné příčiny patří stagnace mezd při rostoucích životních nákladech, dlouhodobá nespokojenost s prací, obavy o bezpečnost v souvislosti s pandemií. Pak také touha po lepších možnostech práce na dálku,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu personální agentury ManpowerGroup.
Psychologicky to vysvětluje tak, že po pandemii chtějí lidé štěstí v zaměstnání a kariéře víc než dřív. Zažili pocity ohrožení a strachu ze smrti, což je přimělo přehodnotit dosavadní život. „Je to trend, se kterým musíme ve firmách kalkulovat,“ dodává Halbrštát.
Mezitím se v Česku nic moc neděje
Nový globální fenomén pracovního trhu je zachycen v průzkumu poradenské společnosti PwC Global Workforce Hopes and Fears. Celosvětový průměr počtu lidí, kteří chtějí v následujícím roce změnit práci, je 19 procent. Nejsilnější je v Indii (34 procent), v Evropě v Lucembursku (25) a Dánsku (22).
Opatrnost Čechů vyplývá z citlivosti na změny. Těmi největšími prochází stěžejní část ekonomiky – průmysl v čele s automotive. Ten také nejvíc postihly problémy spojené s pandemií, válkou a energiemi.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později