Tuzemské automobilky prokázaly v roce 2022 životaschopnost. Vyrovnaly se s drahými energiemi, dopady pandemie i s nedostatkem dílů, čímž získaly dobrou výchozí pozici pro blízkou budoucnost. Po částečné změně akcionářů a náběhu nových modelů se působivě rozjela výroba v kolínské Toyotě (dříve TPCA). Potenciál k růstu ukázaly i nošovické Hyundai a mladoboleslavská Škoda. Vesměs jde o moderní továrny, které nabízejí konkurenceschopné vozy, na čemž se v roce 2023 sotva něco změní.
Mateřské koncerny Toyota a Volkswagen posbíraly zkušenosti z mnoha zemí po celém světě. Díky tomu dokážou ocenit podmínky, které v Česku nalezly a stále nalézají: disciplinovanou pracovní sílu, dobrou bezpečnostní situaci, kvalitní technické školství či společenskou stabilitu. Obdobně to platí o korejské společnosti Hyundai, jež je sice o něco menší, ale ambiciózní, přičemž závod v Nošovicích tvoří její evropskou výrobní základnu. Tito velcí hráči by bezpochyby uvítali, kdyby Česká národní banka spolu s vládou rychle zkrotila inflaci, nevyhovuje jim ani přístup zdejších politiků k přijetí eura. Tyto vady na kráse mohou ovlivnit rozhodování koncernů o budoucích investicích, nicméně zatím nemají vliv na běžný chod zdejších automobilek. A proto nedojde‑li k nějaké katastrofě, zůstanou závody firem Škoda Auto, Hyundai a Toyota v roce 2023 klíčovou částí českého průmyslu, velkými zaměstnavateli a extrémně důležitými exportéry.
Složitější je situace výrobců dílů. V některých případech jde o menší podniky bez silného kapitálového zázemí, v jejichž hospodaření hrají hodně důležitou roli ceny surovin a energie. Na výrobce dílů navíc dopadá ztráta ruského trhu, jakož i snížená poptávka ze strany některých západních automobilek, a tak se mohou ocitnout v nesnázích. To by zkomplikovalo rovněž život finálním výrobcům. České automobilky by si s tím ovšem za pomoci mateřských koncernů poradily, jen by ty komponenty byly odjinud a patrně dražší.
Zelenání povede ke zdražování
Evropské automobilky beztak zdražují a zdražovat budou, protože růst cen je průvodním jevem snahy o přechod k bateriovým vozidlům. Výrobci soudí, že zelená transformace bude nákladná a zaplatit ji musí zákazník. Elektrický pohon navíc změnil pravidla hry. Evropský trh se začíná rychle otevírat asijské konkurenci. Čína má lepší přístup ke klíčovým surovinám, jako jsou lithium, kobalt a nikl. Zpracování surovin a výroba baterií vyžadují spoustu elektrické energie, kterou Čína do značné míry získává spalováním levného uhlí, což jí poskytuje cenovou výhodu. Ačkoliv mzdová úroveň ve vyspělých regionech již vzrostla, celkové výrobní náklady jsou v čínských automobilkách oproti evropskému průměru dosud nižší.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později