Těžební průmysl střídá IT. Na Moravskoslezsku vzniká nové Silicon Valley

V Moravskoslezském kraji bylo zapotřebí rozbít zažité představy, jak se tu má žít a pracovat. Ruku v ruce s revitalizací krajiny postižené těžebním průmyslem. „Už se nám sem podařilo přilákat velké množství investorů,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A dodává, co by mělo následovat ke skutečné transformaci: „Musíme je přesvědčit, že je potřeba sem přesunout nejen ruce, ale také hlavu jejich byznysu v podobě výzkumných center.“ Přiblížit světové úrovni tady chce také školství.

Co obnáší přeměna regionu známého těžkým průmyslem na technologické centrum?

Od porevoluční doby se podoba regionu diametrálně změnila. Statisíce lidí pracovaly zejména v dolech OKD, hutních podnicích, těžkém strojírenství či v chemickém průmyslu. Pro pracovníky a jejich rodiny přirozeně vzniklo zázemí v podobě škol, kulturních či sportovních center. Šlo o obrovský ekosystém, který byl mezi sebou propojený. První transformační vlna znamenala rozbití celé této struktury a vytvoření nového celku, který by mohl využít a naplnit komplexitu a flexibilitu území. To se podařilo. Díky privatizaci vzniklo opravdu mnoho středních a menších firem. Ty se buď staly dodavateli již zavedených velkých podniků, anebo díky zkušenostem a schopnostem, které získaly již za dobu působení v těžkém průmyslu, začaly soutěžit na novém trhu. A pracovní síla a know‑how tady byly na tak vysoké úrovni, že slavily úspěchy.

Zní to, jako by to bylo jednoduché.

Transformace nebyla úplně lehká, společnost si musela zvyknout. Na druhou stranu tomuto regionu pomohlo právě to, že zde ze dne na den původní těžký průmysl nezanikl. Je tady dodnes, ale podařilo se mu ve velké míře transformovat od coal miningu k data miningu.

Region byl extrémně ekologicky zatížený, což představuje určitou výhodu. Jiné by na dotace nedosáhly.

Velkým projektem byla sanace ostrav­ských ropných lagun, dokončená v roce 2021. Co pro město znamená?

Tento projekt byl pro Ostravu extrém­ně významný. Laguny se nacházely ve městě a unikající chemikálie zatěžovaly spodní vodu i ovzduší. Na Ostravsku a v jeho okolí existuje několik takzvaných rozvojových území, u nichž se také musí nejprve vyřešit stará ekologická zátěž, aby se mohla využít k dalším projektům.

K jakým?

Příkladem může být oblast Dolních Vítkovic, kde se nyní staví lehké výrobní haly pro logistiku. Dále na těchto územích může vyrůst rezidenční bydlení, přijde rozvoj služeb, obchodů a dalších podobných zón. Skvělým úspěchem byla i proměna koksovny Karolina, kde dnes stojí oblíbené nákupní centrum a v jeho blízkosti vznikají i nové kanceláře. Podpora, která přichází, ať už od Evrop­ské unie nebo z jiných projektů, je tady vidět.

Jak transformace využívá unijní dotace?

Ostravsko bylo ekologicky extrémně zatížené, což ve výsledku představovalo určité zvýhodnění, protože region měl přístup k prostředkům, na které ostatní oblasti třeba nedosáhly. Vlna masivní ekologizace v letech 2005 až 2020 proběhla s významnou podporou evropských dotací. Podniky mohly tyto peníze využít proto, že implementovaly nové technologie, které předčily ty již dostupné nebo známé. Dotace míří na revitalizaci pohornických území. Věnují se jim Moravskoslezské Investice a Development (akciová společnost vlastněná Moravskoslezským krajem – pozn. red.). Mapují oblast mezi Havířovem a Karvinou a navrhují, jak by toto území mohlo v budoucnu vypadat. K tomu je unijní Fond spravedlivé transformace, z něhož má do Moravskoslezského kraje putovat téměř 18 miliard korun.

Část investic má jít do školství. Na co třeba?

Ano, Ostravská univerzita dokončuje dvě nové fakulty – pro sport, zdraví a technologie a též fakultu umění. V kampusu Technické univerzity v Ostravě roste jeden zajímavý objekt za druhým a dochází k širšímu rozvoji IT hubu, datacentra a dalších informačních technologií.

Co všechno se s dotacemi mění?

Například Vítkovice se proměnily ve volnočasové kulturní i průmyslové centrum. Úspěchem je také zřízení průmyslových zón, kde mají sídlo firmy z IT, automotive, strojírenské a banky. Je tu průmyslový park Nošovice, kde sídlí Hyundai, kopřivnický průmyslový park, významně se rozvíjející mošnovská zóna, ostravský průmyslový park v Hrabové či jeden z nejnovějších – logistický park. Dotace pomohly financovat IT hub Technické univerzity v Ostra­vě a Moravskoslezské inovační centrum, které láká start‑upy a techno­logické společnosti.

Je něco, čemu by se teď měl Moravskoslezský kraj víc věnovat?

Je nutné zapracovat na image. Ostravsko má většina lidí zažité stále jako špinavý zaostalý kraj a bývají překvapení, kolik zeleně se tady nachází. Služby tu fungují skvěle, je tu pěkné prostředí s hezkými podniky. Je potřeba o tom informovat. Například na Karvinsku a v Orlové mají lidé možná pocit, že tam není budoucnost, a přitom možná ještě ani nevědí, jaké změny se tam chystají. Dokud lidé nevidí bagr rýt v zemi, důvěru nemají. Podobné je to s investory. Jednal jsem zde s mnoha významnými, kteří sem přijížděli spíš z donucení a ve výsledku byli překvapeni, jaké podmínky se tu nabízejí, a vedlo to i k nějaké soutěži mezi nimi. Potřebujeme ještě pár takových, jako je finská Tietoevry, která zde zaměstnává spoustu lidí a posunuje region kupředu. Transformaci zvládá dobře.